Dobojováno: Účty Komise prošly přes europoslance

hlasování v Evropském parlamentu; zdroj: Evropský parlament.

Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.

Hospodaření Evropské komise v roce 2014 získalo zelenou. Postarali se o to v dnešním hlasování europoslanci, kteří v těchto dnech zasedají v Bruselu. Svými hlasy podpořili zprávu, kterou připravila česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE).

„Snažila jsem se do rutinního procesu vnést nové pohledy a náměty,“ uvedla při včerejším vystoupení na plenárním zasedání. Evropská unie sice překonala ekonomickou krizi, ale s veškerými jejími důsledky se ještě zcela vypořádat nezvládla. Hospodaření EU proto musí novou situaci reflektovat a reagovat na ni.

„Rozpočet může jen těžko rozhýbat evropskou ekonomiku, když stále téměř dvě pětiny jeho výdajů tvoří prostředky spojené se zemědělstvím, které se na HDP EU podílí necelými 3%, a rozvojem venkova. U zbývajících tří pětin pak platí to, co pro rozpočet celý: nikdo se příliš nezajímá o to, jaký efekt financování jednotlivých projektů přináší. Hlavně, když se čerpají prostředky podle pravidel,“ myslí si česká europoslankyně.

Jednou z největších priorit proto bylo najít rovnováhu mezi formální stránkou, tedy dodržováním pravidel, a sledováním reálných výsledků.

ROZHOVOR s MEP Dlabajovou: Peníze EU musíme vynakládat smysluplněji

Neméně důležitá je podle poslankyně také flexibilita rozpočtu, vynakládání prostředků na omezenější počet priorit, lepší kontrola, zda se to podařilo, a v neposlední řadě i snaha neomezovat proces discharge, jak bývá označován v unijních dokumentech, pouze na jeden rok.

„Za podstatné považuji, že letos získané prostředky nekončí pouhým paušálním popisem, ale zpráva navrhuje a jasně formuluje doporučení v oblasti rozpočtové politiky EU a potřebu zpětné vazby vyhodnocení těchto doporučení v nadcházejícím období,“ dodává k tomu ekonom a člen Hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník.

Pravidla, flexibilita a výsledky

Na podobě textu, v němž bychom našli i doporučení pro poslance, jak se k závěrečnému hlasování postavit, pracovala eurposlankyně Dlabajová od loňského léta. „Jsou to tuny materiálů, které obsahují neskutečné množství čísel,“ vzpomínala v nedávném rozhovoru pro EurActiv. Důležitým milníkem pro práci na zprávě představuje výroční zpráva Evropského účetního dvora. Ta bývá prezentována na podzim a příprava zpravodaje se od ní odráží.

„Role zpravodaje je obecně při přijímání legislativy EU zcela klíčová,“ vysvětluje ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Úkolem poslance, který předkládá zprávu, není pouze konzultovat s politickými skupinami v Evropském parlamentu, ale také s odborníky a jinými zainteresovanými aktéry, dodává.

„Osobně jsem mluvila se všemi komisaři, kteří jsou zodpovědní za velké kapitoly v rozpočtu EU. Chtěla jsem znát jejich vizi do budoucna a také to, jak se poučili nejen z minulých chyb, ale také z příkladů dobré praxe,“ říká k tomu Dlabajová.

Zasloužená pozornost

Kolem procesu udělování absolutoria bývá od jeho počátku v Bruselu pořádně rušno. O to více pak v době, kdy se o něm hlasuje. „Udělování účetní závěrky představuje i ve velmi bohatém programu jednotlivých institucí EU v tomto týdnu událost, o které se v Bruselu prostě ví,“ přibližuje atmosféru v institucích ekonom Zahradník.

Význam procedury discharge podle jeho slov spočívá v tom, že Evropský parlament na základě „pečlivě a objektivně připraveného“ analytického a současně také politického dokumentu rozpozná silné a slabé stránky nakládání s prostředky EU. V případě Evropské komise jde o jednoznačně největší balík.

„Kolem účetní závěrky (Evropské komise) je vířena značná míra zasloužené pozornost, protože jsou přerozdělovány společné prostředky EU, alokované v různých členských státech na různé účely. Smyslem je, aby tyto prostředky byly vynaloženy efektivně a s nejvyšší mírou rozpočtové odpovědnosti,“ vysvětluje Zahradník.

To je také důvod, proč by proces discharge v unijních institucích měla sledovat i Česká republika. „Česko získává z rozpočtu EU poměrně významnou částku, v roce 2015 činila čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU více než 4 % HDP. Zodpovědný občan České republiky by měl jevit zájem jak, kam a za jakých okolností jsou tyto prostředky u nás i v jiných členských státech rozdělovány,“ zdůrazňuje ekonom.

V případě České republiky má k procesu udělování absolutoria nejblíže každoroční Státní závěrečný účet. I tak tu ale existují podstatné rozdíly (více si můžete přečíst v jiném článku EurActivu).

 

Komiks Madam Discharge 1 by EurActiv.cz

Komiks Madam Discharge 2 by EurActiv.cz

Komiks Madam Discharge 3 by EurActiv.cz

Lucie Bednárová