Do rejstříku lobbistů se zapojí i „neprůhledná“ Rada EU. Problémem zůstávají nejednotná pravidla

© EPA

Do tzv. rejstříku transparentnosti, kde se registrují lobbisté, se po mnoha letech vzdorování zapojí i Rada EU. „Občané potřebují vědět, kdo nám šeptá do uší,“ říká eurokomisařka Věra Jourová.

Na evropské úrovni se své zájmy snaží prosadit mnoho hráčů, od velkých nadnárodních korporací až po neziskové organizace. Úkolem institucí EU je tyto zájmy co nejlépe vybalancovat. Pro legitimitu celého rozhodovacího a legislativního procesu je navíc důležité, aby do něj „bylo vidět“.

Evropská komise a Evropský parlament proto od roku 2011 společně spravují tzv. rejstřík transparentnosti, kde se registrují subjekty nebo lobbisté, kteří u nich chtějí prosadit své zájmy.  Seznam dosud zahrnuje přibližně 12 000 registrovaných. Postupně se vyvíjí i další pravidla transparentnosti, například od února 2019 musí klíčoví europoslanci povinně zveřejňovat informace o tom, co, kdy a s kým pracovně probírali.

Opět o něco „průhlednější“ Parlament. Europoslanci začnou povinně zveřejňovat schůzky s lobbisty

Informace o tom, co, kdy a s kým europoslanci pracovně probírali, budou muset být nově přístupné veřejnosti. Evropský parlament si odsouhlasil nová pravidla transparentnosti.

Rada EU až dosud ve stopách zbylých dvou klíčových unijních institucí nešla. To se změnilo 15. prosince, kdy „velké trio“ dosáhlo konečné politické dohody na společných pravidlech transparentnosti. Středobodem společného přístupu má být právě zmíněný rejstřík.

„Dnes je dobrý den pro transparentnost v Evropské unii. Všechny tři unijní instituce budou respektovat ty samé principy. Jsem ráda, že standardy transparentnosti uplatňované Komisí jsou dobrým příkladem. Občané si zaslouží vědět, s kým se zákonodárci setkávají a kdo se snaží ovlivnit legislativu a agendu. Toto je zásadní pro evropskou demokracii,“ prohlásila česká místopředsedkyně Komise Jourová, která má téma na starosti.

Krůček po krůčku

Shoda všech tří vrcholných institucí EU je podle Šárky Laboutkové z Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci dalším nezbytným krokem na cestě k transparentnějšímu rozhodování a transparentní legislativě. Rada EU prý doposud platila za nejméně průhlednou instituci ze zmíněného trojúhelníku.

„Rozhodnutí Rady se po více jak pětileté rezistenci připojit ke společnému rejstříku, a tím implementovat určitou úroveň transparentního lobbingu, tedy vítám a považuji to za významný posun v rámci společného přístupu,“ řekla pro EURACTIV.cz Laboutková. Pravidla by se měla nově vztahovat i na stálá zastoupení členských států, další unijní orgány se mohou zapojit také.

Jak podotkla Markéta Pitrová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, zapojení Rady představuje významný krok z hlediska politické kultury.

Stávající systém podle ní dostatečně nepokrývá všechny instituce. „To by bylo legitimní, kdyby byla zvolena nějaká systémová cesta. Například regulace ve vztahu k exekutivě nebo k zákonodárcům. V Bruselu vidíme mix, regulujeme lobbisty a u lobbovaných část legislativců (EP) a část exekutivy (EK),“ upozornila expertka s odkazem na to, že na další část legislativců v Radě EU se pravidla nevztahují.

Společný přístup Komise, Parlamentu i Rady by podle Pitrové tento problém mohl řešit, ale vzhledem k tomu, že kompromis hovoří namísto jednoznačných společných pravidel o nutnosti respektovat „specifika“ každé z institucí, bude teprve v budoucnu vidět, zda se to povedlo.

Markéta Pitrová: „Měkká“ bruselská regulace lobbingu je pro Česko dobrou inspirací

Líbí se mi rozhodnutí Junckerovy Komise nebavit se s nikým, kdo není v rejstříku lobbistů. Od té doby strmě stoupá počet registrovaných, a to tempem několik desítek týdně, říká k regulaci lobbingu Markéta Pitrová z Masarykovy univerzity.

Definice lobbingu a nejednotná pravidla

Zcela zásadní otázka je, co všechno spadá do „prosazování zájmů“. Nová dohoda do něj zahrnuje všechny aktivity zaměřené na ovlivňování rozhodovacího procesu nebo formulaci a implementaci politik a legislativy na úrovni EU. Co se týká charakteru aktivit, instituce se shodly na tom, že pravidla platí pro organizaci jednání a události, veřejné konzultace, komunikační kampaně a přípravu pozičních dokumentů a dodatků k legislativě. Seznam se však může rozšířit.

„Pozitivum je přijetí širší definice lobbingu zahrnující všechny stakeholdery, kteří se snaží ovlivnit rozhodovací procesy, stejně tak jako uplatňování ,stejného metru‘ na lobbing přicházející z nečlenských zemí,“ ocenila novinky Laboutková.

Z přijatého dokumentu podle Laboutkové vyplývá také posun od dobrovolné formy registrace v rejstříku k povinné. „Porodní bolesti tím však nekončí. Každá instituce musí teď samostatně deklarovat podmínky, za kterých s lobbisty bude jednat,“ poznamenala expertka s tím, že původně byl ve hře návrh, aby se všechny dotčené instituce zavázaly, že podmíní jednání s lobbisty jejich registrací v rejstříku a uvedením nezbytných údajů.

Předběžná dohoda však podle odbornice nestanovuje povinné minimální standardy transparentnosti lobby, které by byly harmonizovány ve všech třech institucích. „Tento nejednotný přístup považuji za méně šťastný a boj za transparentní prosazování zájmů trvající v EU bezmála třicet let za stále ještě nevybojovaný,“ dodala Laboutková.

Stále je to především Rada, kde je „zakopaný pes“. Evropský parlament se v otázce transparentnosti posunuje neustále dopředu, a Evropská komise se už za předchozího kabinetu Jeana-Clauda Jucnkera zavázala k tomu, že s neregistrovanými lobbisty jednat nebude. Stále je však kam se posunovat, například rozšířit povinnosti také na nižší úrovně institucí. Jak upozornilo Politico, současný kompromis do značné míry utišil snahy posunout se tímto směrem.

Přestaňte jednat za zavřenými dveřmi, vyzývá ombudsmanka členské země

Mnoho diskusí o navržené legislativě probíhá v Radě EU mimo dohled veřejnosti. Občané tak nemají přehled o chování zástupců svých vlád, a nemohou je hnát k zodpovědnosti. To si myslí ombudsmanka EU Emily O’Reillyová a požaduje změnu.

Společný dohled

Zájemci o registraci v rejstříku musí podle nové dohody dodržovat určitý kodex chování, aby se s nimi vůbec někdo začal bavit. Větší objem zdrojů na monitoring a prověřování údajů by měl zajistit, že bude kodex dodržován.

Právě nedostatečná „péče“ o rejstřík, tedy kontrola dat nebo tlak na jejich aktualizaci, představuje podle Markéty Pitrové v současnosti velký problém. Dohoda by podle ní mohla posílit sekretariát, který rejstřík dozoruje.

„Stávající Společný sekretariát rejstříku transparentnosti odpovědný za tyto procesy se vyvine v trojstrannou operační strukturu, ve které budou tři instituce zastoupeny stejně silným hlasem,“ píše Komise.

„A konečně k diskusi je i otázka sankcí za uvádění neseriózních nebo formálních údajů. Sankce mohou být vyvíjeny až poté, kdy budeme schopni verifikovat data v rejstříku, tedy až bude zlepšena ,péče‘,“ uzavřela Pitrová. Mezi sankce za porušení kodexu by podle dohody potenciálně mohlo patřit odebrání registrace.

I toto nejednoznačné pravidlo ukazuje, že prohloubení transparentnosti EU představuje běh na dlouhou trať. Uznala to i Věra Jourová. „To, na čem jsme se dnes dohodli, je pouze stavební kámen, na základě kterého se budeme dále zlepšovat,“ prohlásila.