„Digitální“ summit zastínila aféra amerických odposlechů

zdroj: Evropská rada.

Ač se měl dvoudenní summit Evropské rady věnovat převážně rozvoji digitální ekonomiky a podpoře evropské konkurenceschopnosti, hlavní pozornost lídrů i politiků na sebe strhla americká špionážní aféra. V ní měly USA odposlouchávat mobilní hovory více jak tří desítek světových politiků včetně německé kancléřky Angely Merkelové.

Před několika minutami skončil v Bruselu dvoudenní summit, který se měl původně zaměřit především na digitální ekonomiku a inovace. Původním tématům, k nimž navíc patřila i hospodářská a měnová unie či imigrační politika EU, se sice evropští političtí lídři věnovali, i přesto je ale zcela jednoznačně zastínila aféra amerických odposlechů.  

Jen krátce před zahájením Evropské rady, který probíhala 24.-25. října, totiž vyšlo najevo, že americká tajná služba odposlouchávala telefonní hovory milionů Francouzů a také více jak tři desítky světových politických lídrů. Mezi nimi údajně figuruje i jméno německé kancléřky Angely Merkelové. Původní informaci o tom přinesl britský deník The Guardian (EurActiv 24.10.2013). 

Narušení důvěry 

Aby nedošlo k ještě většímu narušení vzájemné důvěry mezi EU a Spojenými státy, šéfové evropských států a vlád proto na summitu vyzvali Washington, aby do konce roku počínání svých tajných služeb vysvětlil. Dalším jednáním s Američany byla pověřena německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident François Hollande

„Nedostatek důvěry může mít dopady na nutnou spolupráci v oblasti tajných služeb,“ píše se v závěrech ze včerejšího summitového dne. 

Na tiskové konferenci pak kancléřka Merkelová zdůraznila, že od amerického prezidenta Baracka Obamy nečeká pouze omluvná slova, ale i konkrétní kroky.  

Už při Obamově návštěvě Berlína v červnu letošního roku totiž požadovala uzavření paktu o neodposlouchávání. Od té doby se ale nic nezměnilo. 

Spojené státy mají podobnou dohodu podepsanou pouze s několika státy, mezi nimiž najdeme například Velkou Británii, Austrálii, Kanadu či Nový Zéland. Podobná smlouva by měla vzniknout i mezi USA a Francií. 

„Problém nespočívá v tom, který konkrétní politik byl špehován, ale v tom, že síť sledovaných se rozrůstá. Netýká se to už pouze hlav států, ale také obchodních společností a občanů. Nezůstává to tedy jen v rovině vztahů mezi státy a lídry, je to mnohem horší,“ uvedl francouzský prezident Hollande. 

Podle českého premiéra v demisi Jiřího Rusnoka je iniciativa Berlína a Paříže na místě.

„Tuto věc je potřeba objasnit. Budou jednat bilaterálně se Spojenými státy, jak si stanovit pravidla pro fungování služeb, které se tímto zabývají, aby napříště nedocházelo k nějakým excesům,“ citovala jej česká média. 

„EU má velký zájem na tom, aby vztahy mezi námi zůstaly nepoškozeny, pokud možno. Samozřejmě vztahy musí být založeny na důvěře,“ dodal Rusnok.   

Špioni

Americké odposlechy vrcholných politiků včetně kancléřky Merkelové ostře odsoudili někteří europoslanci. Podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze (S&D) by v důsledku špionážní aféry mělo dojít k přerušení jednání o obchodní dohodě mezi EU a USA.

Podle komentátorů se dá očekávat, že narušení vzájemné důvěry mezi evropskou osmadvacítkou a USA bude mít vliv i na připravovanou evropskou reformu ochrany osobních údajů (více informací viz EurActiv 21.10.2013). A tak se již zřejmě stalo, podle posledních informací ze summitu EU začnou nová pravidla platit nejdříve v roce 2015.

Připravovaná reforma, která představuje do značné míry reakci na vývoj ve vztazích s USA, by měla mimo jiné zajistit, že s osobními údaji obyvatel EU bude nakládáno podle evropských pravidel.

Osobní data hrají v bilaterálních vztazích evropské osmadvacítky a USA citlivou roli zejména poté, co bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil informace o operacích špionážích služeb v Evropě i jiných částech světa (EurActiv 12.6.2013).

Imigrace

Na dnešním bruselském jednání se lídři EU věnovali zejména přípravě na summit Východního partnerství, který proběhne v listopadu, a také otázkám imigrace.

Naléhavost jejího řešení vzrostla v důsledku tragického utonutí téměř tří stovek uprchlíků u italského ostrova Lampedusa, k němuž došlo na začátku října.

Podle stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye se evropští političtí lídři věnovali i problematice nezaměstnanosti mladých, která představuje jeden z největších hospodářských problémů současné EU, či lepší podpoře malých a středních podniků.