Šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa uznává jako úřadujícího prezidenta více než deset evropských zemí. Vláda Nicoláse Madury oznámila, že s danými státy přehodnotí vztahy.
Prvním státem EU, který uznal pětatřicetiletého Juana Guaidóa prezidentem, bylo Španělsko. Dále následovaly Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Británie, Rakousko, Nizozemsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko a Česko. Připojily se tak ke dvěma desítkám amerických států včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech. Opoziční lídr má podle nich jako dočasná hlava Venezuely legitimitu uspořádat svobodné volby.
Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal Madurův druhý mandát, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil přísahu před nejvyšším soudem, a nikoli před parlamentem, jak stanoví ústava.
Guaidó v reakcích na twitteru postupně děkoval vládám, které ho uznaly. „Společně dosáhneme přechodné vlády a svobodných voleb na cestě k demokracii,“ napsal. V reakci na uznání ČR publikovaného ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem Guaidó poděkoval a uvedl, že Venezuela „má jasnou cestu k dosažení záchrany demokracie a základních práv“.
Agradecemos al Gobierno de la República Checa por respaldar las acciones que emprendemos todos los venezolanos para lograr la libertad.
Tenemos una ruta clara para lograr el rescate de la democracia y nuestros derechos fundamentales. #EuropaEstáConVzla https://t.co/uiJi70oCLK
— Juan Guaidó (@jguaido) February 4, 2019
Rusko spolu s Čínou a Tureckem Madurův nedemokratický režim podporují a postup evropských zemí kritizují. Rusko uznání Guaidóa označilo za vměšování do vnitřních záležitostí Venezuely.
Maduro se proti postupu evropských států ohradil
Vláda socialistického prezidenta Nicoláse Madura zareagovala prohlášením, že přehodnotí vztahy s těmito státy. Venezuelské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že „zcela přehodnotí“ vztahy s evropskými zeměmi, jež Guaidóa uznaly. Podle ministerstva tyto státy podporují pučisty, kteří nerespektují mezinárodní právo.
Madurovi o víkendu vypršelo ultimátum, které mu dalo Španělsko a další evropské země na vypsání prezidentských voleb. Venezuelský prezident místo toho navrhl vypsat předčasné parlamentní volby. Parlament, jehož moc Maduro zásadně omezil, přitom ovládá opozice. Ta trvá na volbách prezidentských a svolává k demonstracím tisíce Madurových odpůrců.
Opozice se zároveň pokouší na svou stranu získat armádu, jejíž dosavadní podpora je pro Madurův režim klíčová. Španělský list El País dnes napsal, že testem loajality vojska je žádost opozice, aby armáda umožnila otevřít koridor pro humanitární pomoc. Ten chce opozice otevřít s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie. Maduro snahu o humanitární pomoc označil za „lacinou show oligarchie“.
Český premiér Andrej Babiš řekl, že jeho vláda se rozhodla pro uznání Guaidóa vzhledem k tomu, že Madurův režim nevyslyšel mezinárodní výzvy k uspořádání prezidentských voleb.