ČR se staví k Úřadu evropského veřejného žalobce rezervovaně

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Evropská komise plánuje vytvoření nové unijní instituce, která by měla pomoci v boji proti finančním podvodům. Přestože Česká republika nevyloučila, že se k návrhu připojí, její postoj je podle Ministerstva spravedlnosti rezervovaný. Senát navíc poslal Komisi odůvodněné stanovisko, ve kterém uvádí, že návrh je podle něj v rozporu s principem subsidiarity. Ke stejnému kroku se uchýlilo i dalších deset členských zemí.

V polovině července představila Evropská komise návrh nařízení na vznik Úřadu evropského veřejného žalobce. Úkolem této nové unijní instituce by mělo být vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících unijní rozpočet a předávání pachatelů před soudy členských států (EurActiv 18.7.2013).

Návrh je však v řadě zemí přijímán spíše s rozpaky. „Postoj České republiky k návrhu Evropské komise lze označit za rezervovaný, protože Česká republika není přesvědčena o tom, že zřízení nového úřadu v podobě, v jaké je navrhováno, přinese skutečně reálné zvýšení efektivity vyšetřování trestné činnosti proti finančním zájmům Evropské unie,“ řekl EurActivu ředitel tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti (MSp) Robert Schuster.

Podle MSp mohou některé prvky návrhu trestní stíhání dané trestné činnosti naopak zkomplikovat, přinést průtahy v trestním řízení a jeho výsledek ohrozit. „Zásadní pro Českou republiku v tuto chvíli proto není otázka samotného vzniku úřadu, ale definování podmínek, za kterých by se tak mělo stát,“ vysvětlil redakci Schuster.

Dodal, že konečné rozhodnutí, zda se Česko ke zřízení nového úřadu připojí, proto bude možné učinit až v návaznosti na finální podobu předpisu, která vzejde z projednávání.

V rozporu se subsidiaritou?

Kvůli pochybnostem, které v České republice panují, se rozhodl Senát v polovině října zaslat Komisi odůvodněné stanovisko. V něm uvádí, že návrh je v rozporu se zásadou subsidiarity.

„U takto zásadního předpisu měla Komise podrobně analyzovat podmínky v jednotlivých státech a předložit maximálně promyšlený a jasný návrh, což se však nestalo. Není-li pak přínos navrhovaného opatření zjevný, nemá podle zásady subsidiarity Unie jednat,“ vysvětlil EurActivu Jan Grinc, odborný poradce senátního Výboru pro záležitosti EU.

Dodává, že Senát proto namísto zřízení Úřadu podpořil posilování stávajících nástrojů justiční spolupráce.

Žlutá karta

Česká republika však zdaleka není jedinou zemí, která se k tomuto kroku uchýlila. Dánsko má v oblasti justice a práva opt-out. V rámci Unie pak přijalo odůvodněná stanoviska 14 národních parlamentů či komor z 11 členských stát. Kromě Česka se jedná o Velkou Británii, Francii, Nizozemsko, Kypr, Maďarsko, Maltu, Švédsko, Irsko, Rumunsko a Slovinsko.

Tím byla splněna podmínka pro spuštění takzvané žluté karty, což znamená, že Evropská komise musí návrh nařízení přezkoumat a pak rozhodnout, zda návrh zachová, změní nebo jej stáhne.

Poslání odůvodněného stanoviska neznamená, že stát nakonec k nařízení nepřistoupí. Nicméně vzhledem k tomu, že britští konzervativci již v minulosti potvrdili, že se k tomuto plánu určitě nepřipojí, měl by vzniknout Úřad evropského veřejného obhájce pouze formou „posílené spolupráce“.  

Nová instituce by tak mohla platit jen pro některé členské státy. „Myslím, že vznik orgánu pouze s několika státy by zkomplikoval život všem státům EU, protože by celý systém byl neskonale složitější než nyní a docházelo by k překryvu působnosti, což se musí projevit na efektivitě boje proti zločinu,“ řekl redakci Robert Zbíral z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.