Číňané chtějí v rámci unijního balíčku investovat až 10 miliard eur

Čínský prezident Si Ťin-pching; zdroj: Evropská komise

EU a Čína se dohodly na pravidlech, podle kterých se Peking může zapojit do investičního plánu Evropské komise, který má mobilizovat 315 miliard v soukromých investicích. Čína chce investovat až 10 miliard eur. Řídit se přitom bude muset evropskými předpisy a projekty musí projít přísnými výběrovými kritérii EIB.

Brusel a Peking se dohodly, že Čína přispěje pěti až deseti miliardami eur do investičního plánu Evropské komise známého pod přezdívkou Junckerův balíček.

Jak zjistila bruselská redakce EurActivu, obě strany se dohodly, že Peking se k investičnímu plánu připojí prostřednictvím svého Fondu Hedvábné stezky, který začal fungovat loni v únoru a který má sloužit k financování infrastruktury spojující Čínu s okolními zeměmi a Evropou.

Co je to Investiční plán pro Evropu? Přečtěte si OTÁZKY A ODPOVĚDI.

Čína byla první zemí mimo EU, která projevila zájem se do investičního plánu zapojit. Informace se objevila loni v létě. V září pak Brusel a Peking vytvořily pracovní skupinu, která měla pro tuto myšlenku najít technické řešení.

Páteří Investičního plánu pro Evropu je Evropský fond pro strategické investice (EFSI). K jeho zřízení byla vytvořena záruka ve výši 16 miliard eur z evropského rozpočtu. Doplňuje je 5 miliard eur z vlastních prostředků Evropské investiční banky, která fond spravuje.

Společně tvoří tyto prostředky garanci, díky které fond poskytuje jistotu soukromým investorům, a má tak podporovat investice do rizikovějších projektů. Celkově by měl do roku 2018 podle plánů Komise mobilizovat v EU minimálně 315 miliard eur v soukromých investicích.

S vlastními prostředky se zatím k investičnímu plánu připojilo devět unijních zemí. Naposledy to udělalo Spojené království, které loni v červenci oznámilo příspěvek ve výši 8,5 miliardy eur.

Jednotlivé země však nepřispívají přímo do EFSI, ale spolufinancují projekty, kterým fond poskytuje záruku. Ty jsou vybírány podle kritérií EIB, což státy nemohou přímo ovlivnit. 
 

Podle evropských pravidel

Čína se bude muset v případě zapojení do investičního plánu řídit stejnými pravidly jako soukromí investoři, vysvětlil bruselskému EurActivu jeden z unijních představitelů. Na projekty financované z čínských peněz se budou vztahovat všechna evropská pravidla pro veřejné zakázky, pracovní předpisy nebo regulace týkající se životního prostředí.  

Čínské investice přitom v minulosti vzbudily v Evropě kontroverze. Čínská rejdařská společnost COSCO byla v Řecku obviňována z toho, že dělníkům platí jen zlomek evropských mezd a nerespektuje evropská pravidla. V jiných zemí přivezly čínské společnosti vlastní pracovníky, což vzbudilo otázky, jestli čínská přítomnost v Evropě prospívá tvorbě pracovních míst.

Zdroj z prostředí Komise dále odmítl obavy ze zpomalení čínské ekonomiky. Zájem o investování v Evropě to podle něj nesníží, protože asijská země nadále potřebuje investovat do atraktivních projektů, které by přinesly dostatečné zisky.

Zájem mimo EU

Mluvčí čínské mise v Bruselu na otázky zaslané redakcí EurActivu neodpověděl. Čínská vláda by však nyní měla začít vybírat projekty, které podpoří. Podle informací bruselské redakce by se mělo jednat o projekty, které již od EIB dostaly povolení pro podporu z EFSI.

Do čeho se z balíčku investuje? Přečtěte si ČLÁNEK.

Pokud Peking skutečně přispěje 10 miliardami eur, stane se z něj rázem největší hráč zapojený do Junckerova balíčku.

Jak již bylo řečeno, Čína je také první mimounijní zemí, která se pro takový krok rozhodla. Podle evropských úředníků ale mají o EFSI zájem i jiní zahraniční investoři. Ačkoliv nezmínili přesné částky nebo projekty, do Junckerova plánu se už podle nich zapojili investoři ze Spojených států, Kanady a Středního východu.

Adéla Denková s využitím EurActiv.com.