Další závazek k obnovitelné energii ČR nechce, budoucnost vidí v jádru

Jaderná elektrárna Temelín; zdroj: www.cez.cz

Česko a Británie odmítají nový cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v energetice. Klimaticko-energetický balíček s návrhem příštích závazků představí Evropská komise tento týden. Shoda zatím panuje jen na cíli pro snižování emisí CO2. Odpůrci dalších závazků tvrdí, že jedině tak se EU pohne na cestě k čisté, ale konkurenceschopné ekonomice.

Ve středu (22. ledna) má Evropská komise osvětlit, jak si představuje budoucnost evropské energetiky. Zveřejní několik návrhů, které se budou týkat těžby břidlicového plynu nebo reformy emisního obchodování.

Ukáže se také, jak rychlé bude tempo snižování emisí v příštím desetiletí. Nový klimaticko-energetický balíček totiž přinese i návrh na nové cíle, které si EU v této oblasti stanoví do roku 2030.

Jednou ze zásadních otázek je, jestli bude v Evropě nadále platit závazný cíl pro podíl obnovitelných zdrojů (OZE) v energetickém mixu. Do roku 2020 musí OZE v evropské energetice tvořit 20 %. Existuje ale řada protichůdných názorů na to, jestli EU takový cíl potřebuje i do další dekády.

Kolik cílů?

Na tom se neshodnou ani Komise s Evropským parlamentem. Europoslanci se nedávno postavili za tři klimaticko-energetické cíle (tři cíle má EU i v současné době – kromě cíle pro OZE je to závazek o 20 % snížit množství emisí CO2 a snaha zvýšit o 20 % energetickou účinnost.

Komise ale ve středu pravděpodobně přijde pouze s jedním – a to závazkem pro snižování emisí CO2.  

To se nejspíš nebude líbit Německu, Francii a dalším zemím, které nedávno Komisi vyzvaly, aby nezapomněla na ambiciózní cíl pro obnovitelnou energii, ačkoliv přímo nežádají, aby byl cíl závazný. Řada dalších zemí by s takovým cílem mohla za určitých podmínek souhlasit.

Není to ale případ Velké Británie a České republiky, které jakýkoliv cíl pro OZE odmítají. K tomu je třeba přičíst ještě Polsko, které se staví proti jakýmkoliv cílům.

Neutrální přístup

Podle české vlády se má klimaticko-energetická politika zakládat na „neutrálním přístupu ke všem energetickým technologiím“.

„OZE představují pouze jeden z možných prostředků pro dosažení nízkoemisní ekonomiky,“ zdůrazňuje česká oficiální pozice. Mezi možnými prostředky zmiňuje i jadernou energii.

Současný klimaticko-energetický balíček pro rok 2020 sice závazek pro OZE obsahuje. Byl však schválen ve zcela odlišné situaci, než jaké Evropa čelí dnes, tvrdí britský ministr pro energetiku a změny klimatu Edward Davey.

„Většina technologií OZE tehdy ještě nebyla vyspělá; a Evropa byla na vrcholu ekonomického růstu,“ prohlásil v létě v Bruselu.

„Teď už obnovitelné technologie dozrávají a jsou tu další technologie připravené přispět k nízkouhlíkovému mixu – zachycování a ukládání CO2 a nové jaderné elektrárny,“ dodal.

Nový Temelín

Obě země se přitom chtějí na jádro ve své energetice nadále spoléhat. Britové se chystají postavit novou jadernou elektrárnu Hinkley Point. Projekt má realizovat francouzská společnost EDF. Od britské vlády má nový zdroj dostat garanci výkupní ceny po dobu 35 let.  

I v Česku se uvažuje o tom, že investor Temelína ČEZ by mohl mít zajištěnou cenu, kterou bude dostávat za elektřinu ze dvou plánovaných nových bloků (ačkoliv s novou vládou šance na takový scénář klesají, jak informovaly Hospodářské noviny).   

Takový krok kritizují někteří ekonomové i ekologické nevládní organizace. Podle těch by se mohla garantovaná cena pro elektřinu z Temelína zvrhnout podobným způsobem, jakým se to stalo s podporou obnovitelných zdrojů.

Drahá elektřina

Kvůli vysokým cenám elektřiny, způsobeným špatně nastavenou podporou OZE, si české podniky dlouhodobě stěžují na sníženou konkurenceschopnost.

A to je zároveň argument těch, kdo odmítají nový evropský cíl pro obnovitelné zdroje. Staví se zejména proti tomu, aby plnění takového cíle vypadalo jako doposud. Podpora v podobě výkupních cen prý totiž kvůli pokřivení trhu ohrožuje podniky a domácnosti i v dalších evropských zemích.

Evropské firmy tak například platí za elektřinu dvakrát víc než jejich protějšky ve Spojených státech, které těží výhody ze zámořské těžby břidlicového plynu.

Konec podpory

„Cena elektřiny přestala v Evropě vyjadřovat reálné výrobní náklady a daleko víc vyjadřuje politické cíle,“ řekl EurActivu v nedávném rozhovoru ředitel vnějších vztahů ČEZ Ivo Hlaváč.

„Žádáme, aby se zastavily nebo dramaticky omezily dotace pro technologie OZE, které jsou už vyspělé, a aby se podpora zaměřila na výzkum a vývoj nových technologií,“ prohlásil v říjnu na tiskové konferenci v Bruselu šéf francouzské energetické společnosti GDF Suez Gérard Mestrallet.

Jenže zastánci cíle pro obnovitelné zdroje naopak tvrdí, že právě takový závazek by posílil evropskou konkurenceschopnost a přinesl nová pracovní místa a ekonomický růst.

Za jeden cíl

GDF Suez i ČEZ jsou součástí iniciativy dvanácti evropských energetik, která lobuje za změny v klimaticko-energetické politice EU. Skupina obhajuje jeden cíl zaměřený na snižování emisí CO2, stejně jako například právě Česko a Británie.

Podle odpůrců „obnovitelného cíle“ se totiž v současném nastavení systému jednotlivé závazky nedoplňují, ale spíše se kříží. Trh s emisními povolenkami prý například nefunguje dobře ve společnosti mimotržní podpory pro OZE a podpory pro energetickou účinnost.

Uhelné Německo

Důraz na obnovitelné zdroje navíc podle některých názorů neznamená automatické snižování emisí CO2. Jako příklad uvádějí Německo, které je na cestě k 80% podílu OZE v roce 2050. Zatím ale spaluje rekordní množství uhlí.

Podle německých médií země v minulém roce spálila nejvíce uhlí za posledních 20 let. Odstavuje totiž postupně všechny své jaderné elektrárny a jejich kapacitu je třeba nahradit. Čistější plynové elektrárny se ale v současné době nevyplatí provozovat kvůli nízké ceně uhlíku a levnému uhlí ze Severní Ameriky.

Autor: Adéla Denková