Česku hrozí ústavní krize a ostuda s jmenováním komisaře

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: steakpinball.

Verdikt Ústavního soudu, který včera oznámil, že přezkoumá rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb do sněmovny, znamená nejen ohrožení samotného termínu voleb, ale také další možné průtahy okolo jmenování českého komisaře. Česko si svým váhavým postojem snižuje šance na získání dobrého „portfolia“ v evropské exekutivě.

Témata:

Prezident Václav Klaus dnes od 11 hodin jedná se všemi vrcholnými představiteli české politické scény – lídry parlamentních politických stran, premiérem i předsedy obou komor parlamentu. Důvod je jediný: politici musí vyřešit, jak se vyhnout ústavní krizi po té, co Ústavní soud včera odložil vykonavatelnost rozhodnutí prezidenta o konání předčasných voleb plánovaných na 9. a 10. října.

Ústavní soud tak reagoval na stížnost poslance Miloše Melčáka (exposlanec ČSSD a známý „přeběhlík“, který dlouho držel nad vodou vládu Mirka Topolánka), který napadl legalitu vyhlášení předčasných voleb. Soud svým rozhodnutím stížnosti zatím nevyhověl – v následujících dnech se jí bude teprve zabývat. Problém je v tom, že nikdo zatím neví, kdy vynese svůj verdikt, a tak se řada odborníků obává, že uspořádání voleb v původně plánovaném termínu nebude možné.

Politici z velkých stran: ČSSD, KSČM a ODS a také prezident Václav Klaus zaujali vůči rozhodnutí Ústavního soudu velmi ostrou rétoriku. Lídři těchto partají včera svorně vyzvali soudce, aby rozhodli, jak nejrychleji to bude možné. Pokud se opozdí, jsou politici z velkých stran podle svých slov během dalšího týdne ochotni a schopni zrealizovat postup (patrně změnu ústavy), který by konání předčasných voleb v původním termínu umožnil.

Naopak představitelé menších stran mluví o respektu k Ústavnímu soudu, jehož rozhodnutí je nutné přijmout, a původní termín voleb označují za nereálný. V odborné veřejnosti nepanuje nad rozhodnutím soudu shoda – někteří experti na ústavní právo však tvrdí, že případným zrušením voleb by soud překročil své pravomoci.

Trochu drahé tahanice

Neochota většiny politiků k posunutí termínu předčasných voleb (případně k jejich úplnému zrušení) je snadno zdůvodnitelná: všechny významné partaje rozjely přesně naplánované (a často velmi drahé) kampaně, které by se jim posunutím termínu voleb mohly řádně prodražit.

Ostatně ani českou státní kasu by případné odsunutí nebo zrušení předčasných voleb nepřišlo zrovna levně: Ministr vnitra Martin Pecina včera prohlásil, že český stát na přípravu voleb vydal už nyní desítky milionů korun (celkové náklady se mají pohybovat okolo půl miliardy) a musí v ní pokračovat až do konečného verdiktu Ústavního soudu.

Bruselská hádanka

I když se o tom v českých sdělovacích prostředcích nepíše, rozhodnutí Ústavního soudu je důležité také vzhledem k výběru českého kandidáta na eurokomisaře. Švédské předsednictví totiž nedávno zveřejnilo, že nejpozději do 25. až 26. října chce mít pohromadě všechny členy nové evropské exekutivy.

Případné posunutí termínu voleb by tedy mohlo způsobit vážné komplikace pří výběru našeho zástupce na vysoký post v Bruselu. v současnosti se nad ním vznáší celá řada otazníků: zatím není jasné ani to, o jaké „portfolio“ budeme v Komisi usilovat (poslední návrh zní: justice a vnitro), ani jméno případného kandidáta. Podle odborníků si tím výrazně snižujeme šance na získání nějakého významného „portfolia“ typu energetika či regionální politika (EurActiv 1.9.2009).

Stanoviska:

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pro ČTK uvedl: „Nový termín voleb bude možné stanovit až na základě konečného rozhodnutí Ústavního soudu. V odůvodnění verdiktu se dočteme, že vzhledem „k zásadnímu charakteru možné přímé aplikace principu nezměnitelnosti zásadních principů demokratického právního státu“ je nutné „vytvořit odpovídající časový prostor“ pro rozhodnutí soudců.

„Jde o aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na politický systém v naší zemi, kde podle Ústavy České republiky zákonodárná moc náleží Parlamentu. Jeho důsledky je v této chvíli velmi obtížné předvídat,“ komentoval rozhodnutí soudu jeho častý kritik Václav Klaus.

„Tímto rozhodnutím, které nebylo ve veřejném zájmu, byla narušena demokratičnost těchto voleb,“ připojil se k prezidentovi lídr ODS Mirek Topolánek.

Ještě ostřeji reagoval předseda KSČM Vojtěch Filip: „Je to spor mezi zákonodárnou mocí a výkonnou mocí na jedné straně a jenom Ústavní soud posunul naši parlamentní demokracii k jakési justiční moci nebo justičnímu státu.“

„První a nejvyšší princip je respekt k právnímu státu a jeho základní institucí je Ústavní soud,“ prohlásil šéf Strany zelených Ondřej Liška.

Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch vidí na sporu také pozitiva: „Ústavní soud možná dotlačí politické strany, aby se dohodly na tom, co nechtěly poměrně dlouhou dobu, a sice na změně článku 35 ústavy, to znamená na podmínkách, za kterých se rozpouští poslanecká sněmovna.“ (Názory lídrů politických stran a Aleše Gerlocha zazněly včera v České televizi.)

Největší znepokojení vyjádřil profesor ústavního práva Václav Pavlíček: „Prezident republiky naplňoval svou ústavní funkci tím, že splnil příkaz daný ústavou a vyhlásil termín voleb. Pokud mu někdo znemožňuje, aby postupoval podle ústavy, pak postupuje protiústavně,“ uvedl v online rozhovoru pro server TÝDEN.CZ.