Česko zaostává ve zlepšování klecových chovů. Alternativy už přitom existují

[© Pixabay]

Většina slepic, králíků či křepelek stráví téměř celý svůj život v kleci. Situace se mezi státy EU liší, některé již takové chovy zcela zakázaly, jiné to plánují. Přestože Česko plní evropskou legislativu, má ještě co dohánět.

V Evropě běží v plném proudu sběr podpisů pod evropskou občanskou iniciativu, která si klade za cíl skoncovat s chovy v klecích a nevhodných zařízeních.

Podle české Společnosti pro zvířata žije stále 290 milionů z celkového počtu 498 milionů evropských slepic v klecových velkochovech. V ČR se v klecích chová asi 87,6 % slepic nosnic z celkového počtu přibližně 4,1 milionu v zemědělském sektoru.

Problém se však netýká pouze slepic.

Ochránci zvířat také uvádí, že v EU je v klecích chováno 320 až 340 milionů králíků ročně, z nich podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) stráví život v klecích téměř každý (99 %). Podobná situace panuje i v Česku. Podle statistiky českého ministerstva zemědělství žije u nás asi 175 tisíc králíků ve velkochovech, z toho téměř každý králík (96-99 %) v klecích.

Prodám štěňátko, značka: Bez papírů. Europoslanci mají plán, jak omezit množírny

Každý den se v internetových inzerátech v Evropě objeví nabídka na 240 tisíc psů a 680 tisíc koček. Řada z nich pochází z českých množíren.

Český europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D) dodává, že až 90 % všech prasnic ve velkochovech stráví třetinu svého života v porodních klecích či kotcích. Ani chov brojlerů ve stodolách není z hlediska životních podmínek o mnoho lepší.

„Život prasnice je například orientovaný porodním turnusem, zatímco brojler za svůj krátký život, který se pohybuje v rozmezí 5-7 týdnů, zažije pouze výkrm, stres a porážku. Zvířata pak vlivem takového zacházení trpí různými onemocněními, parazity, úbytkem kostní tkáně, dýchacími a zažívacími problémy či dermatitidami,“ vysvětluje Poc.

Situace v Evropě se zlepšuje

Podobné podmínky jako v Česku panují také ve Francii, Itálii a Polsku, kde chovají většinu slepic a téměř všechna prasata a králíky v klecích. Nejhůře jsou na tom v pobaltských zemích, v jižní Evropě, Slovensku, Slovinsku, Rumunsku a Bulharsku.

Naopak některé země, jako například Velká Británie, Rakousko nebo Německo, už klecové chovy nosnic zcela zakázaly. Informovala o tom organizace Obraz – Obránci zvířat.

V Lucembursku už se nesmí chovat nosnice v tzv. obohacených klecích, v nichž mají slepice prostor velký asi jako papír A4. Králíci mají takový prostor ještě menší. Neplatí to v Belgii, Rakousku nebo Německu, které postupně takové chovné prostředky stahují nebo zcela zakazují. Ve Švédsku se zase již nepoužívají klece pro chov prasnic, jak uvádí mezinárodní organizace Soucit ve světovém zemědělství (CIWF), která iniciovala evropskou petici.

Slepice jsou místo toho chovány na podestýlce, ve volném prostorném výběhu, nebo v ekologickém chovu, upřesňuje Pavel Buršík z organizace Obraz, který koordinuje kampaň proti klecovým vejcím.

„Tyto formy chovu jsou vůči slepicím ohleduplnější, poskytují jim více prostoru a mohou se v nich věnovat svým přirozeným potřebám jako je hrabání nebo čištění se popelením,“ dodává Buršík s tím, že v Česku je takových klecí jen desetina.

Konec klecových chovů v EU? Slepice trpí, tvrdí aktivisté a v petici sbírají podpisy

V Česku se v klecích chová asi 88 procent slepic. Přitom z průzkumů vyplývá, že zákaz klecových chovů podporuje většina Čechů. Nová petice za ukončení těchto praktik má za cíl změnit legislativu v celé Evropské unii.

Web kampaně „Konec doby klecové“ rovněž uvádí, že například v Rakousku a Nizozemí jsou zakázané holé klece, povoleny jsou tzv. „obohacené“ klece, které díky evropské směrnici nahradily od roku 2012 v celé EU klasické bateriové klece.

„Obohacené klece obsahují snášková hnízda, napájecí a krmný systém, hřady, popeliště, místo pro broušení drápů, sběrný systém vajec a trusný pás. Navíc v moderních klecových chovech je v každé kleci jen 10 slepic, které mají mezi sebou vytvořenou určitou hierarchii,“ popisuje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá a dodává, že takové klece poskytují mnohem lepší životní podmínky než dříve.

S tím ale nesouhlasí ochránci zvířat, podle nichž tyto inovace jen nepatrně zvětšují prostor pro život zvířat.

Pakliže již některé evropské země od klecí zcela ustoupily, není podle Buršíka důvod, proč by se tento pozitivní trend vyhnul Česku a dalším evropským zemím, které tak ještě neučinily.

„Je zřejmé, že tomuto trendu se budou muset v dohledné době přizpůsobit i čeští drůbežáři, protože vlna závazků velkých odběratelů dorazila i k nám,“ doplňuje Romana Šonková, česká zástupkyně CIWF.

Alternativy tu už jsou

Zcela zakázány jsou dnes klecové chovy v biochovech. To znamená, že krmivo pro zvířata musí pocházet z organického zemědělství a nesmí se používat antibiotika či stimulátory růstu. Konečný produkt je tak kvalitnější, zato ale dražší kvůli nákladnější výrobě.

Jednou z alternativ pro velkochovy nosnic bez tristních klecí by podle předsedkyně Drůbežářské unie mohly být podlahové systémy chovu, kde se nosnice pohybují v otevřených voliérách. Sama v tom ale vidí spíše negativa.

„Tisíce slepic na jednom místě nemají jasně danou hierarchii a dochází k jejich vzájemným útokům a následnému kanibalismu. Úhyny v podlahových systémech jsou podstatně větší než v klecích, což potvrzují i různé vědecké studie,“ vysvětluje Dlouhá a dodává, že vejce vyprodukovaná v těchto systémech jsou mnohem více kontaminována mikroby z podestýlky.

Podle Dlouhé náhradní řešení potřeba nejsou, protože například mimořádné kontroly Státní veterinární správy nezjistily nevyhovující podmínky. Naopak potvrdily, že chovatelé splňují platnou legislativu EU. Kromě toho, nové technologie nahrazující staré chovy nejsou levnou záležitostí a řada chovatelů proto nemá prostředky na rekonstrukci.

Kauza toxických vajec zasáhla celou Evropu. Stopy vedou do Rumunska

Problém s nebezpečným fipronilem je rozšířenější, než se původně zdálo. Nebezpečná vejce se mohla objevit téměř ve všech státech Evropské unie.

Občané se již dnes mohou vyhnout vejcím pocházejícím z klecových chovů a nekupovat tak ty, které jsou označené číslem 3 na prvním místě kódu na skořápce a textem „vejce nosnic v klecích“ na obalech. Podle ČTK už navíc většina obchodních řetězců ohlásila, že chce s nákupem vajec z klecových chovů skončit k roku 2025.

Náhrady existují i u dalších zvířat.

„U křepelek jsou neklecové chovy podobné jako u nosnic, u králíků je to vnitřní tzv. parkový systém či volný chov s výběhem, březí prasnice lze chovat ve skupinových kotcích a pro rodící a kojící prasnice byly vyvinuty různé typy volných kotců, které umožňují přirozenou přípravu a průběh porodu a péče o selata. Novorozená telata se mohou například chovat ve dvojicích v prostorných kotcích,“ uvádí Šonková, která zároveň upozornila, že kromě chovatelské praxe se musí změnit nastavení evropských i národních dotací.

„K této evoluci už rozhodně čas nazrál,“ uzavřela hlavní aktivistka.

Testy kosmetiky na zvířatech? EU chce rozšířit zákaz do celého světa, tlačí i na Čínu

Evropská unie chce do roku 2023 prosadit celosvětový zákaz testování kosmetiky na myších nebo králících. Osmdesát procent zemí na světě totiž testy na zvířatech stále připouští.

Pokud by předložená Evropská občanská iniciativa skutečně uspěla a nasbírala potřebný počet podpisů, Evropská komise na základě ní může předložit novou legislativu. Tu by následně spolu museli projednat a schválit Evropský parlament a Rada ministrů a ČR by ji pak musela přijmout do svého právního řádu. Proces přijímání nového předpisu tak zabere nějaký čas, chovatelé by se proto mohli na změny dostatečně připravit.

„Je navíc pravděpodobné, že by bylo stanovené přechodné období pro zavedení alternativních systémů,“ myslí si Šonková.

Dlouhodobý boj za bezklecové chovy

Celoevropskou kampaň za konec klecových chovů vede organizace CIWF již od roku 2014, aby zabránila používání klecí pro hospodářská zvířata v EU. V Česku se na kampani podílela Společnost pro zvířata.

Díky kampani byla v roce 2016 europoslancům předložena petice více než 600 tisíc Evropanů včetně Čechů vyzývající Evropský parlament k zákazu holých drátěných klecí pro králíky chované pro hospodářské účely ve velkochovech. Na základě toho bylo loni v březnu schváleno nezávazné parlamentní usnesení, které žádá Komisi o předložení návrhu legislativy v této věci.

Samotnou občanskou iniciativu již dnes podporuje asi 130 organizací na ochranu zvířat a životního prostředí z celé Evropy. Z tiskové zprávy CIWF vyplývá, že je to poprvé v historii EU, co se tak velký počet organizací spojuje ve společné kampani na ochranu hospodářských zvířat.

Souvislosti

Evropská občanská iniciativa umožňuje od roku 2012 jednomu milionu Evropanů z alespoň sedmi členských států (jedné čtvrtiny členů EU) předložit Evropské komisi, s téměř výlučným právem iniciativy evropské legislativy, návrh nové legislativy v oblastech nespadajících do výlučných pravomocí EU. Komise má následně povinnost se do tří měsíců daným tématem zabývat, je ale na ní, zda nakonec návrh nového předpisu předloží či nikoliv. Ať tak či onak, své rozhodnutí musí řádně odůvodnit.

Přestože byla dosud zahájena celá řada sběrů podpisů k nejrůznějším otázkám, jejichž souhrn sleduje k tomu speciálně určená webová stránka, zatím se jen čtyřem z nich podařilo během jednoho roku shromáždit potřebný počet podpisů. Jednalo se o iniciativu „Právo na vodu“, „Jeden z nás“ a „Stop vivisekci“, která rovněž jako nově zahájená iniciativa usilovala o větší ochranu zvířat (proti jejich testování). Naposledy se tak stalo v říjnu loňského roku v souvislosti s požadavkem na ukončení používání kontroverzního herbicidu glyfosát. Prvně a posledně zmíněná iniciativa je v současné době předmětem legislativního procesu, ačkoliv se jedná spíše o revize stávajících pravidel než o tvorbu zcela nových předpisů.

Loni byl také po tradičním Junckerově projevu o Stavu Unie předložen návrh na revizi tohoto participativního nástroje. Snahou je zjednodušit jeho používá a posílit tím demokratičnost EU. Jednání evropských institucí nad návrhem pokračují, snahou je konečný předpis dokončit ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se konají v květnu příštího roku.