Snižování emisí díky lesům a půdě? Česko si vede dobře, na vítězství nad změnami klimatu to ale stačit nebude

© Shutterstock / arjma

Lesy přispívají k boji se změnami klimatu. V Evropě se jejich plocha stále rozšiřuje, a mohou tak pomáhat urychlovat snižování emisí skleníkových plynů. ČR vyrovnávání emisí jejich pohlcováním a ukládáním do půdy a lesů zvládá s přehledem, dostatečné to ale není. Na čem by mohla ještě zapracovat?

Zdravé lesy mají důležité funkce pro ekosystém a podporují biodiverzitu. Prostřednictvím fotosyntézy stromy a půda absorbují a uchovávají oxid uhličitý pocházející z atmosféry, a přitom uvolňují kyslík. Porosty stromů také chrání půdu před erozí a udržují koloběh vody v přírodě.

Kácením lesů, změnou lesní půdy na ornou a chovem dobytka či pěstováním zemědělských plodin se naopak uhlík vrací zpět do atmosféry, což pak přispívá ke zvyšování teploty planety.

Pomocí těchto vzájemných procesů proto může lesní hospodářství vyvažovat rovnováhu a kompenzovat emise skleníkových plynů pohlcováním a uchováním uhlíku. Podle Eurostatu dojde v EU každý rok pomocí činnosti lesů ke snížení 11 procent celkových emisí skleníkových plynů, což představuje 4 419 milionů tun skleníkových plynů.

Díky pozitivním účinkům lesního hospodářství na čistší ovzduší jsou využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (tzv. LULUCF) zahrnuto do klimatického akčního plánu EU, aby i tento sektor pomohl v boji s oteplováním planety.

A bude tomu tak i po roce 2020, díky novele evropského nařízení, na které se již předběžně dohodl Evropský parlament s Radou.

Česko bylo jednou z deseti zemí Unie, která k iniciování tohoto návrhu přispěly.

Evropských stromů přibývá

Zalesněná plocha v Evropě rok od roku roste. Již 43 % půdy EU je dnes pokryto stromy, které se využívají pro výrobu dřevěného materiálu, jako palivo nebo pro jiné produkty jako nábytek, krabice, a další. Mezi lety 1990 až 2015 se rozloha evropských lesů zvýšila o 11 milionů hektarů.

Podle dat Eurostatu z roku 2015 bylo 185 milionů hektarů území unijní osmadvacítky pokryto lesy a zalesněnými plochami – nejvíce ve Španělsku, Švédsku, Finsku, Francii, Německu, Itálii a Polsku. Intenzita zalesnění se ale mezi členskými státy různí.

Česko si vede dobře, ale nestačí to

I v České republice stále mírně roste plocha lesních porostů. Dle aktuální Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR za rok 2016 představuje současných 2 669 850 ha lesních pozemků zhruba 34 % celkového území státu.

Z údajů rovněž vyplývá, že české lesy plní funkci ochrany klimatu velmi dobře a těžba dřeva je odpovídajícím způsobem kompenzována přírůstkem nových stromů. Jestliže bylo v roce 2016 vykáceno 17,6 milionů m3 surového dřeva, 22 milionů m3 dříví přirostlo.

„Lesní hospodářství a navazující dřevozpracující průmysl jsou prakticky jediným sektorem, který neemituje, ale ukládá skleníkové plyny. Celkové emise skleníkových plynů v ČR však dokáží kompenzovat jen do výše jednotek procent,“ upřesnilo EurActivu Ministerstvo zemědělství.

Hnutí Duha: Současné množství emisí CO2 z fosilních paliv není možné vyřešit pohlcováním v rámci LULUCF ani velmi vzdáleně. Zvýšení přirozeného pohlcování emisí ekosystémy je v našich podmínkách velmi omezené.

Politici i odborníci se rovněž shodují na tom, že pohlcování CO2 by mělo být jedním z požadavků na zdravé zemědělství a lesnictví, ale nemůže být tím hlavním.

„Komplexní zapojení lesů do snižování emisí uhlíku je přínosné. Je potřeba si ale přiznat, že v konečných tunách emisí se jedná pouze o ušetřené drobné,“ říká česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL).

„Současné množství emisí CO2 z fosilních paliv není možné vyřešit pohlcováním v rámci LULUCF ani velmi vzdáleně. Zvýšení přirozeného pohlcování emisí ekosystémy je v našich podmínkách velmi omezené,“ vysvětlilo redakci ekologické Hnutí DUHA.

Hnutí Duha: Základní kritéria pro přírodě blízké zemědělství a lesnictví budou nejlépe pohlcovat CO2, aniž by krajina přišla o důležitější funkce, jako je biodiverzita, zadržování vody nebo produkce potravin.

Podle ekologů mají ve výrazném snížení spalování fosilních paliv pomoci spíše oceány, které sice přirozeně absorbují oxid uhličitý, ale jsou dnes skleníkovými plyny již „naplněny“. Hlavními opatřeními tak má být podle ekologického hnutí rozvoj obnovitelných zdrojů, ukládání energie, zvyšování energetické účinnosti a využívání úspor energie tak, aby mohla být nahrazena fosilní paliva.

Přesto se hnutí netají tím, že by EU měla i do budoucna vyžadovat základní kritéria pro přírodě blízké zemědělství a lesnictví. „Takto ozdravená krajina bude nejlépe pohlcovat CO2, aniž by přišla o důležitější funkce, jako je biodiverizita, zadržování vody nebo produkce potravin.“

České republice zase doporučuje přijmout tzv. Rozhodnutí o certifikaci státních lesů mezinárodně uznávaným certifikátem FSC, které zaručuje dodržování pravidel udržitelného lesního hospodaření a zachování lesů pro příští generace a zároveň udržení tisíců pracovních míst v našem dřevařském a nábytkářském průmyslu, který certifikaci po vzoru zákazníků požaduje.

Průzkum: podporují Češi opatření na zmínění a přizpůsobení se změně klimatu? Více ˃˃˃˃