Česko se imigrační vlny Bulharů a Rumunů obávat nemusí

Britský premiér David Cameron; zdroj: Rada EU.

Britská vláda se bojí vlny přistěhovalců z Bulharska a Rumunska. Pro tyto země totiž od nového roku skončila přechodná omezení na pracovních trzích devíti evropských států. Česka se změna netýká, protože překážky pro bulharské a rumunské pracovníky tu neplatily. Bát se podle Evropské komise nemusí ani Britové. Velká část z nich ostatně pracovníky z východu vítá, pokud se dokážou začlenit do společnosti.

Od začátku nového roku mohou občané Bulharska a Rumunska bez omezení pracovat ve všech zemích Evropské unie. Sedm let po jejich vstupu do EU totiž padly i poslední překážky, které jim v tom bránily.

V některých zemích západní Evropy vyvolává tato změna obavy z příliš silné vlny příchozích bulharských a rumunských pracovníků.

Česka se změna netýká

Pro Českou republiku se v tomto směru s příchodem roku 2014 nic nemění. Česko totiž nebylo mezi devíti evropskými státy, které dočasná omezení uplatňovaly.

Šlo o Belgii, Francii, Lucembursko, Maltu, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko a Velkou Británii.

Bulhaři a Rumuni sice mohli do všech evropských zemí cestovat bez víz a ve většině z nich bez omezení pracovat. Už teď tak v různých částech EU žijí více než 3 miliony bulharských a rumunských občanů.

Ve zmíněných státech ale dosud museli plnit ještě další podmínky, aby tam mohli pracovat. Nyní už pracovní povolení potřebovat nebudou.  

Omezení pro Čechy

I českých občanů se v minulosti týkala podobná omezení, i když po vstupu Česka do EU v roce 2004 žádný masový exodus nenastal. Pro volný pohyb pracovních sil bylo tehdy stanoveno přechodné období do roku 2011.

Překážky pro české pracovníky se během tohoto období postupně zvedaly. Jako poslední pak naplno otevřely své pracovní trhy Čechům dvě sousední země – Německo a Rakousko.  

Nálada v Británii

Přílivu Bulharů a Rumunů se obává především Velká Británie. Ukázal to i průzkum think tanku YouGov. Premiér David Cameron proto mluví o tom, že volný pohyb v EU by měl být „méně volný“.

Londýn má přitom s imigrací nepříjemnou zkušenost z minulosti. V období velkého rozšíření EU v roce 2004 totiž tehdejší labouristická vláda podcenila počet pracovníků, kteří na ostrovy zamířili.

Nyní je ale situace odlišná, vysvětluje BBC. V roce 2004 totiž své pracovní trhy otevřely pracovníkům z východu pouze Velká Británie, Irsko a Švédsko. Teď své dveře otevírá devět zemí najednou.

Aktuální protipřistěhovalecké nálady v Británii přiživuje především Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) a některá pravicová média.

Není se prý čeho bát

Na druhé straně, podle průzkumu agentury Ipsos Mori více než 68 % Britů souhlasí s tím, aby Bulhaři a Rumuni do království přicházeli. Musí se ale podle nich naučit anglicky, pracovat, platit daně a začlenit se do společnosti.  

A podle evropského komisaře pro zaměstnanost László Andora se Velká Británie ani ostatní země migrační vlny obávat nemusí.

Evropská komise si podle něj ale uvědomuje, že na lokální nebo regionální úrovni se problémy mohou objevit.  „Řešením je boj s těmito konkrétními problémy. Nemůžeme ale proti novým pracovníkům stavět valy,“ prohlásil.

Členské státy mohou pro řešení těchto problémů žádat o příspěvky z Evropského sociálního fondu, připomněl.

Co říká car

Situaci se snaží uklidnit i samotné Bulharsko a Rumunsko. Podle rumunského ministerstva zahraničí se hromadná migrace z těchto zemí neočekává.

„Spojené království pro Rumuny ani není nejžádanější destinací,“ uklidňovala Brity prostřednictvím médií tisková mluvčí ministerstva Brânduşa Predescuová.

„Navzdory předsudkům šířeným především nacionalisty a extremistickými skupinami fakta ukazují, že imigrace má pozitivní hospodářský dopad. Zejména v zemích, které čelí demografickým problémům,“ napsal na svých webových stránkách bývalý bulharský car a bývalý ministerský předseda Simeon Sakskoburggótský.