Česko patří mezi 7 zemí, které mají linku EU pro oběti kriminality

zdroj: shuttestock.com; autor: Warren Goldswain

Problematika obětí trestných činů se v poslední době dostává čím dál víc pod ochranná křídla Evropské unie, která se jim snaží zajistit minimální standardy pro ochranu a práva. Od počátku roku mohou oběti kriminality v Česku například volat na bezplatnou linku 116 006, kterou EU pro členské státy zřídila. Česko patří mezi pouhých sedm zemí EU, které této příležitosti zatím využily. Zprovoznění linky se setkává s úspěchem.

Každý rok se podle odhadů Evropské komise stane obětí trestného činu 75 milionů Evropanů. Unie se proto v této oblasti stává čím dál více aktivní a snaží se obětem zajistit co možná nejvyšší míru ochrany.

Například v lednu letošního roku začala v členských státech platit nová pravidla, díky kterým se tyto osoby nemusí bát vycestovat mimo svou domovskou zemi. V listopadu mají země EU navíc implementovat novou směrnici, která určuje minimální standardy práv, podpory a ochrany obětí trestných činů po celé Evropě.

Mozaiku opatření pro ochranu obětí kriminality v EU doplňuje celoevropská linka 116 006, kterou mohou občané členských států využívat v případě, že se stali obětí nebo svědkem trestného činu.

„Česká republika je jednou z prvních zemí, která zavedla krizovou linku, což považuji za veliký úspěch“

Volajícími mohou být také oběti nedbalostních trestných činů, například dopravní ch nehod, osoby ohroženy domácím násilím, nebo pozůstalí. Na linku se mohou obracet i lidé, kteří trestný čin nenahlásili. Všem je poskytnuta odborná pomoc ze strany právníků, psychologů nebo sociálních pracovníků. Na číslo 116 006 se oběti dovolají nonstop, zdarma a anonymně.

Linku zatím zavedlo pouze sedm členských států evropské osmadvacítky, mezi něž od počátku roku patří i Česko.

„Česká republika je jednou z prvních zemí, která zavedla krizovou linku, což považuji za veliký úspěch,“ řekl EurActivu europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP), který se snaží, aby se ochrana obětí násilných činů stala v rámci Evropského parlamentu více diskutovaným tématem.

Má se obětmi zabývat Unie?

Podle Zdechovského se má problematika obětí trestných činů řešit na nadnárodní úrovni proto, že se jedná nejen o problém jednotlivých států, ale o problém celoevropský a dokonce celosvětový.

„Protože platí, že zločin nezná hranice, je naprosto žádoucí vytvořit jednotné standardy alespoň v rámci EU,“ uvedl český europoslanec.

Podle české eurokomisařky Věry Jourové, jejíž portfolio tuto problematiku také zahrnuje, vyplývá nutnost řešit problematiku ochrany obětí trestných činů na úrovni EU ze samotného jádra evropské politiky.

„V Evropské unii, kde platí princip volného pohybu osob a kde se lidé svobodně pohybují z jedné země do druhé, by měli občané využívat minimální úrovně ochrany nezávisle na tom, kde v EU se stanou obětí trestného činu,“ řekla EurActivu komisařka.

Podobný názor má i poslankyně a členka stálé komise pro rodinu TOP 09 Helena Langšádlová, podle které má být přístup států k této problematice více koordinovaný. Uvedla to v pořadu Českého rozhlasu Den podle před dvěma dny. Díky koordinovanému a komplexnímu přístupu by došlo k větší harmonizaci legislativy, zajištění financí nebo k následnému hodnocení stavu, tvrdí poslankyně.

Může jít Česko příkladem?

Kromě Česka linku využívá dalších šest zemí Unie – Irsko, Německo, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko a Chorvatsko. Zahájení provozu se připravuje také ve Velké Británii, Francii, nebo Portugalsku. Postupně by se k nim měly přidat i další členské státy.

Česká republika přitom problému obětí věnuje pozornost až od 90. let. Má tak oproti zemím, jako je Spojené království, Německo nebo Rakousko, které začaly už v 70. letech, značné zpoždění.

„Problematikou obětí zločinu jsme se začali zabývat mnohem později než ve starých zemích EU, takže kratší zkušenost je patrně největším z našich deficitů, který je třeba postupně odstranit,“ uvádí Zdechovský.

„Díky bezplatnému volání mají možnost řešit svůj problém i lidé, kteří si nemohou dovolit placenou linku“

Přestože Česko nemá v oblasti ochrany obětí zavedenou dlouholetou tradici jako západní země EU, může jít v mnoha ohledech příkladem. V roce 2013 zde například vstoupil v platnost zákon o obětech trestných činů. To je podle Jourové velmi důležitý krok vpřed.

„Takový komplexní přístup, který shrnuje práva obětí v jediném aktu, by mohl sloužit jako příklad pro ostatní země EU, které nemají dosud zavedená příslušná pravidla,“ uvedla komisařka pro EurActiv.

Zavolat nyní může každý

V tuzemsku linku provozuje organizace Bílý kruh bezpečí, která poskytovala telefonickou pomoc i v minulosti, avšak ne bezplatně. Díky evropské lince 116 006, jejíž provoz je z 90 % financován z Norských fondů, se oběti kriminality nyní dovolají pomoci zadarmo.

„Díky bezplatnému volání mají možnost řešit svůj problém i lidé, kteří si nemohou dovolit placenou linku,“ řekla EurActivu prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.

Linka 166 006 se proto setkává s pozitivními ohlasy i značným zájmem ze strany obětí. Do podvědomí široké veřejnosti linka podle Vitoušové vstoupila díky rozsáhlé celorepublikové kampani, kdy se o ní lidé mohli dozvědět z rozhlasu, televize či billboardů.

„Od února do května 2015 bylo přijato 1.500 hovorů, které se vesměs vztahovaly k tématům domácího násilí a trestných činů,“ uvedla prezidentka Bílého kruhu bezpečí.

Během hovoru s odborníky mají oběti kromě psychické podpory možnost získat také kontakty na další navazující služby v Česku i v zahraničí, například na azylové domy, krizová centra, psychology a psychoterapeuty nebo občanské poradny. 

„Uplatňování systému EU linek pomoci je velmi omezené“

Linky jsou málo komplexní řešení

Přestože Zdechovský považuje zavedení linky v Česku za velký úspěch, přiznává, že je stále prostor k tomu udělat pro oběti víc.

„Vzhledem ke komplexnosti celé problematiky nemůže být poradenství zdaleka jediným a dostatečným řešením,“ řekl EurActivu s tím, že další kroky budou následovat v závislosti na hodnocení budoucího vývoje.

Česká komisařka vidí pozitiva linky především v ochraně a zajištění přístupu ke spravedlnosti pro oběti, v poskytování informací o jejich právech a emocionální podpoře. Podle Jourové to však také není řešení, které by zaručilo komplexní ochranu.

„Uplatňování systému EU linek pomoci je navíc velmi omezené,“ tvrdí komisařka. Je to totiž služba, která je zcela řízena národními organizacemi a číslo 116 usnadňuje přístup pouze v zemi, kde tato linka existuje. V současnosti je ale linka funkční pouze v sedmi zemích.

Řešení vidí v implementaci směrnice, o které byla zmínka na začátku textu.

„Směrnice o právech, podpoře a ochraně obětí trestného činu poskytuje komplexnější řešení pro ochranu a posiluje práva obětí v EU. Je to dosud nejambicióznější právní akt v této oblasti na úrovni Unie,“ řekla redakci.

Směrnice totiž stanoví soubor závazných pravidel zaručujících, že je se všemi obětmi trestného činu zacházeno s respektem a profesionálním a nediskriminačním způsobem. Členské státy navíc budou muset zajistit důvěrnou a bezplatnou podpůrnou služby pro všechny oběti kriminality dle jejich potřeb a poskytnout informace o jejich právech. Prostředky ke splnění těchto povinností však budou ponechány v gesci členských států, říká komisařka.

Autor: Eliška Kubátová