ČR odmítá uprchlické kvóty, v mnohém se ale s Komisí shoduje

zdroj: vlada.cz

Česká debata o řešení uprchlické krize se stále točí kolem povinných kvót na přerozdělování uprchlíků. Kromě tohoto kamene úrazu je však česká vláda s Evropskou komisí v mnohém zajedno, ať už se jedná o zrychlení azylového řízení, navracení migrantů zpět do zemí původu nebo o vytvoření evropského seznamu bezpečných zemí.

Pondělní jednání ministrů vnitra zemí EU, které mělo být krokem vpřed při řešení současné uprchlické krize, opět ztroskotalo na povinném mechanismu přerozdělení běženců mezi všechny státy Unie.

Ministři sice nalezli shodu pro relokaci 40 000 uprchlíků z Řecka a Itálie navrženou v květnu, nový plán na přerozdělení dalších 120 000 lidí z Itálie (15 600), Řecka (50 400) a Maďarska (54 000), který minulý týden představil předseda Komise Jean-Claude Juncker, však neprošel. Proti se vyslovily země Visegrádské skupiny, námitky však údajně měly další státy, jako Velká Británie, Rumunsko nebo Lotyšsko.

Sobotka: Relokační mechanismus musí být propojen s rychlou implementací opatření, které zajistí ochranu vnějších schengenských hranic a efektivní azylové a návratové řízení.

Česká republika se stejně jako ostatní země V4 staví proti zavádění povinných kvót, v ostatních bodech jsou však vize české vlády a Evropské komise velmi podobné. Nasvědčuje tomu včerejší projev premiéra Bohuslava Sobotky v Poslanecké sněmovně, kde českou pozici pro řešení současné migrační krize v Evropě shrnul.

Efektivnější azylová a návratová politika

„Debata o rozšíření relokačního mechanismu o dalších 120 tisíc nedospěla k žádné shodě, a to zejména proto, že několik zemí včetně České republiky, podmiňuje svůj souhlas zachováním dobrovolné povahy tohoto mechanismu a jeho propojení s rychlou implementací opatření, které zajistí ochranu vnějších schengenských hranic a efektivní azylové a návratové řízení,“ vysvětlil včera Sobotka poslancům, proč Česko plán Komise plně nepodpořilo.

Sobotka: „Podporujeme to, aby existoval seznam bezpečných zemí, protože se setkáváme s tím, že do Evropy přichází i lidé ze zemí, kde není válka,“

Podle Sobotky je potřeba zajistit, že „se budou třídit legitimní uprchlíci a ekonomičtí migranti za důstojných podmínek“, a to už na vnějších hranicích schengenského prostoru. Za tímto účelem již v Řecku a Itálii vznikají tzv. hotspoty, jejichž podobu Komise představila 15. července. Tato záchytná místa zajišťují prvotní identifikaci a prověřování migrantů, na základě které agentury EU rozhodují, zda dotyční mají potenciál azyl v EU dostat.

K urychlení azylového řízení má pomoci také vznik společného evropského seznamu bezpečných zemí původu, který by měl zahrnovat Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii, Kosovo, Černou Horu, Srbsko a Turecko. Občané těchto zemí by tak neměli na udělení azylu nárok a byli by vraceni zpět. Tento krok český premiér chválí.

„Podporujeme to, aby existoval seznam bezpečných zemí, protože se setkáváme s tím, že do Evropy přichází i lidé ze zemí, kde není válka, kde není nestabilita. Je evidentní, že jde o ekonomickou migraci a Evropa potřebuje jasný seznam bezpečných zemí, kdy žadatelé o azyl z těchto zemí nebudou mít nebo budou mít jenom minimální šanci, aby azyl v Evropské unii dostali,“ uvedl Sobotka během včerejšího projevu.

Návrh Komise z minulého týdne také plánuje zefektivnit návratovou politiku, a to prostřednictvím akčního plánu EU v oblasti navracení a nedávno zveřejněné společné příručky k navracení osob. Jedná se o jakousi kuchařku, která má členským státům poskytnout praktické instrukce pro navracení migrantů.

Musíme se zaměřit na příčiny

Další věcí, kterou Sobotka při řešení uprchlické krize prosazuje, je prevence přílivu imigrantů. „Potřebujeme, aby Evropa soustředila finanční zdroje do států, které jsou v okolí regionu nestability. Potřebujeme masivnější pomoc Turecku, Libanonu, Jordánsku, zemím, do kterých uteklo nejvíce lidí ze Sýrie zmítané válkou,“ řekl Sobotka.

I v tom se pohled české vlády s Evropskou komisí shoduje. „EU poskytuje pomoc syrským občanům, zejména vnitřně vysídleným osobám, a také finanční podporu sousedním zemím, které poskytují útočiště největšímu počtu uprchlíků ze Sýrie, jako jsou Jordánsko, Libanon a Turecko. Za tímto účelem bylo doposud uvolněno 3,9 miliardy eur,“ píše se v tiskové zprávě Komise z minulého týdne, kde jsou shrnuta nová opatření.

Sobotka: „Potřebujeme, aby Evropa soustředila finanční zdroje do států, které jsou v okolí regionu nestability,“

Český premiér ve včerejším projevu také zmínil, že v okolí EU existuje obrovské množství států, se kterými dodnes nejsou uzavřeny readmisní dohody, na základě kterých by byli migranti bez nároku na azyl vraceni zpět do domovských zemí. To je prý potřeba změnit. Podle údajů Evropské komise bylo v rámci spolupráce se třetími zeměmi zatím podepsáno 17 dohod o zpětném přebírání osob a sedm dohod o partnerství v oblasti mobility.

Prohloubení spolupráce se třetími zeměmi se v této oblasti navíc očekává díky summitu hlav států EU a afrických zemí, který se uskuteční 11. a 12. listopadu ve Valletě. Komise minulý týden také oznámila, že z finančních prostředků EU vyčlenila 1,8 miliardy eur na zřízení nouzového fondu pro řešení hlavních příčin migrace v Africe.

Uskuteční se mimořádná Evropská rada?

Kamenem úrazu tak zůstávají povinné kvóty, o kterých se v nejbližší budě bude pravděpodobně intenzivně jednat. Další setkání ministrů vnitra je naplánováno na úterý 22. září, kde budou jednání o přerozdělení 120 000 uprchlíků pokračovat. Některé státy však požadují, aby se o přerozdělení uprchlíků jednalo dříve v rámci Evropské rady. Hlavy států totiž mají právo veta, zatímco v Radě se hlasuje většinově, státy odmítající kvóty by tak mohly být přehlasovány.

Pro svolání mimořádného summitu se včera vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová, která přiznala, že Německo současnou situaci nezvládá. Stejný požadavek vznesly i hlavy států Rakouska a Slovenska. Předseda Evropské Rady Donald Tusk poté na svém twitterovém účtu napsal, že své rozhodnutí o uspořádání summitu oznámí ve čtvrtek.

Eliška Kubátová