Česko hlídá výpadky ruského plynu, zásoby má na tři měsíce

zdroj: Shutterstock; autor: yakub88

Ukrajina od včerejška (16. června) dostává z Ruska jen tolik zemního plynu, kolik si předem zaplatí. EU zatím cenový spor neohrožuje, i když je vůči možným komplikacím ostražitá. Česko se chce i v dalších letech zaměřit na propojování plynové soustavy se sousedy. Ekologové upozorňují, že Evropa by mohla ruského plynu klidně spotřebovávat méně.

Ruská plynárenská společnosti Gazprom včera zastavila dodávky zemního plynu pro Ukrajinu. Uplynula totiž doba, během které měl Kyjev zaplatit svůj dluh za ruský plyn. Zatím má země dostávat tolik suroviny, kolik si předem zaplatí.

Česko to zatím podle řady vyjádření příliš vzrušovat nemusí. Podle ředitele Českého plynárenského svazu Jana Rumla na žádném vstupním ani výstupním bodě české přepravní soupravy nezaznamenali poklesy tlaku ani objemu plynu.

„Zásobníky jsou dnes v České republice naplněny z více než 70 procent,“ říká ředitel Českého plynárenského svazu.  

Smlouva s Gazpromem zavazuje ukrajinskou přepravní společnost Naftogaz k tomu, že musí nadále zajišťovat plné dodávky plynu do dalších zemí. Státy EU by tedy měly plyn z Ruska dostávat i dál.

Gazprom už ale varoval Evropskou komisi, že k určitým výpadkům v dodávkách docházet může, pokud by Ukrajina začala plyn z tranzitního toku odčerpávat.

„Požádal jsem ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), aby spolu s odběrateli plynu sledoval, jakým způsobem dochází k zajišťování dodávek přes Ukrajinu. Pokud bude potřeba, vláda je připravena se této problematice věnovat,“ ubezpečil včera premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Plyn se vtláčí

Na krátkodobé výpadky je Česko podle vlády dobře připravené. „Plyn soustředěný v podzemních zásobnících, kterými ČR disponuje, by vystačil na zajištění tuzemské spotřeby na více než tři měsíce,“ ujišťuje Úřad vlády v tiskové zprávě.  

„Už třetí měsíc se do zásobníků zemní plyn jen vtláčí. Zásobníky jsou dnes v České republice naplněny z více než 70 procent a na evropském trhu je plynu dostatek,“ řekl EurActivu v rozhovoru také ředitel plynárníků Ruml.   

Česko a další evropské země jsou tentokrát v jiné situaci, než tomu bylo v době plynové krize v roce 2009. Zásadní roli v tom hraje provoz nového mezinárodního plynovodu Nord Stream, který vede z Ruska pod Baltským mořem.

Komu chybí plyn?

České republice hraje do karet pokračující propojování plynové soustavy se sousedy. Od poslední plynové krize přišla řada opatření pro posílení energetické bezpečnosti. Byl například vybudován plynovod Gazela na česko-německé hranici a interkonektor STORK na hranici s Polskem.

Česko i EU se tak spíše zaměřují na to, jak pomoci evropským zemím, které volbu jiných přepravních cest nemají. Jedná se hlavně o státy Balkánu a baltské země.

„V případě potřeby jsme ve spolupráci s dalšími partnery připraveni pomoci se zásobováním Ukrajiny například prostřednictvím zpětného toku přes území Slovenska,“ hlásí také vláda.

Podle šéfa Naftogazu Andrije Koboleva má zatím Ukrajina zásoby v objemu okolo 14 miliard kubických metrů, což by jí mohlo stačit do letošního prosince.

South Stream

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk po krachu posledních jednání s Ruskem prohlásil, že za neúspěchem rozhovorů je snaha Ruska Ukrajinu zničit. Ukrajinský ministr pro energetiku Jurij Prodan se zase domnívá, že Rusko blokuje jednání o plynu kvůli tomu, aby v očích EU zatraktivnilo nově budovaný projekt South Stream. Ten má vést plyn z Ruska do EU pod Černým mořem.

Jak se ovšem ukázalo v minulosti, nový ruský plynovod pro řadu evropských zemí atraktivní je a podle některých názorů se na tom zatím z dlouhodobého hlediska nemusí nic měnit. Aktuálně je tak pro EU důležité vyřešit hlavně akutní spor rusko-ukrajinský spor o ceny.   

Plynové soustavy, spojte se

Poslední vývoj je nicméně také impulsem pro další diverzifikaci. Česká vláda chce proto i dál investovat do nových tranzitních tras. Hlavní důraz se přitom klade na severojižní propojení střední Evropy.

„Napojení na polský terminál pro zkapalněný zemní plyn by v budoucnu mělo otevřít další důležitou cestu plynu ze severu na jih a naopak,“ přibližuje aktuální plány Ruml.

Stavba nové trasy by mohla být zahájena v roce 2016. Měla by být dokončena asi během dvou let. „Na jihu se stále počítá s LNG terminálem na chorvatském ostrově Krk,“ dodal šéf plynárenského svazu.

„Dodávky budou vždy rizikové. Ať už tečou z Ruska, nebo Turkmenistánu a je to přes Ukrajinu, nebo Černé, či Severní moře,“ říká Mikeska z Hnutí Duha.

„Dodávky plynu budou vždycky rizikové a je jedno, jestli k nám tečou z Ruska nebo z Turkmenistánu, zda je to přes Ukrajinu nebo přes Černé či Severní moře. Pokud dovážíme plyn, slovo nezávislost zapomeňme,“ řekl k tomu energetický expert Hnutí Duha Martin Mikeska.

Ekologické organizace využívají současné situace k tomu, aby evropské země přesvědčily, že spotřeba zemního plynu se může v EU snížit, alespoň ve vytápění domácností. Spotřebu plynu a uhlí v teplárnách by podle čísel Duhy mohla nahradit sluneční energie ve spojení s energetickými úsporami.

„Teplárny v letních dnech vyrábějí pouze teplou vodu, kterou ale ve slunečných dnech pohodlně vyrobí solární kolektory na střechách. Domácnosti by díky nim dnes zaplatily o 17 milionů korun méně,“ tvrdí Mikeska.

Autor: Adéla Denková