Česko by odchod Řecka z eurozóny příliš nepocítilo

Alexis Tsipras.

Vítězství levicového hnutí Syriza v nedělních parlamentních volbách v Řecku prohloubilo v Evropě obavy o možném odchodu země z eurozóny. Případný „grexit“ by pocítili hlavně zahraniční věřitelé a zranitelné jižní křídlo eurozóny. Dopady na Českou republiku by však byly minimální. Problémy by ČR mohla mít pouze v rámci prvotního šoku v souvislosti s hospodářským propadem našich sousedů, shodují se ekonomové.

Od včerejšího odpoledne Řekové i celá Evropa znají složení nové řecké vlády. Pouhé dva dny po oznámení výsledků voleb ji vytvořilo extrémně levicového hnutí Syriza a pravicová strana Nezávislí Řekové (ANEL). Syriza, která volby vyhrála s více než 36 % hlasů, se ostře vymezuje proti úsporným opatřením naordinovaných Bruselem a požaduje odpis velké části řeckého dluhu, který činí téměř 320 miliard eur. Její požadavky mohou být pro ostatní země eurozóny natolik nepřijatelné, že může ohrozit řecké setrvání v klubu zemí platících eurem.  

Případný řecký odchod z eurozóny se tak dotkne nejen jejích členů, ale i těch států EU, které eurem neplatí. Své obavy vyjádřil i britský premiér David Cameron, který po vítězství Syrizy varoval, že výsledek může zvýšit ekonomickou nejistotu v celé Evropě.

Čeští ekonomové, které EurActiv oslovil, však případný grexit nevnímají nijak katastrofálně a myslí si, že dopad na Českou republiku by byl ve skutečnosti minimální

„Domnívám se, že zbytek eurozóny i Česko by případné opuštění eurozóny Řeckem přežily bez větších otřesů,“ řekl EurActivu hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.

První šok          

Že by dopady na Česko byly mírné, tvrdí i ekonom a analytik České spořitelny Jan Jedlička. „Možná v první fázi pod vlivem vývoje na finančních trzích by koruna mohla oslabovat. Poté je na Evropské centrální bance, aby uklidnila finanční trhy. Tento první šok by měl brzy zmizet,“ řekl redakci.

Ekonomové se také shodují na tom, že odchod Řecka z eurozóny by Česko pocítilo nepřímo, zejména v souvislosti s ekonomickým propadem v okolních zemích.

„Řecká ekonomika z hlediska eurozóny má relativně malý význam, není zde žádné významné ekonomické ani finanční centrum a také její propojení na zbytek eurozóny je relativně malé,“ tvrdí hlavní ekonom J&T banky Petr Sklenář. Pokud by řecký odchod z měnové unie výrazně neohrozil zbytek jižního křídla eurozóny, potom by ani nepřímé dopady na Česko nemusely být velké, uvedl.

Turbulence na finančních trzích by nejvíce pocítily právě jižní státy měnové unie. Podle Jedličky by výraznější problémy mohly být v Portugalsku, Kypru nebo Španělsku, tedy v zemích, které tvoří zranitelné křídlo eurozóny. U těchto států by se řada spekulantů začala obávat, že pokud by Řecko odešlo, byly by další na řadě. Situaci by proto opět měly uklidnit evropské instituce jako ECB nebo Evropská komise ujištěním, že Řecko je pouze výjimka a ostatní evropské ekonomiky jsou na mnohem vyšší úrovni, zdůrazňuje Jedlička.

Přes všechna rizika je pravděpodobnost vystoupení Řecka z eurozóny velmi nízká. Podle ekonoma Zdeňka Kudrny mají EU a věřitelské státy Řecku stále co nabídnout. Nová řecká vláda tak má důvod hledat kompromis, který jí umožní splnit některé ze slibů voličům, aniž by porušila zásadní požadavky věřitelů.

Autor: Eliška Kubátová