Česko bude blokovat povinné přerozdělování uprchlíků v rámci EU

přerozdělování uprchlíků

@ Pixabay.com

Česká politická scéna je v otázce relokací jednotná – povinnému přerozdělování uprchlíků v EU je potřeba zabránit. Komise však se zavedením mechanismu počítá stejně jako většina Evropského parlamentu.

Česko má při projednávání reformy azylové politiky EU blokovat zavedení mechanismu pro přerozdělování uprchlíků mezi členskými státy. Vyžádali si to poslanci, přičemž Andrej Babiš dnes potvrdil, že vláda se bude jejich přáním řídit.

„Sněmovna důrazně odmítá návrh Evropské komise na zavedení takzvaného korekčního přidělovacího mechanismu a na něj navázané finanční sankce,“ shodla se dolní komora po včerejším celodenním jednání o azylové reformě.

Komise původně navrhovala vytvoření povinného systému relokací uprchlíků. Ve své poslední vizi, kterou představila začátkem prosince, ale rétoriku mírně zmírnila.

Do relokací by se členské země měly zapojovat dobrovolně. Povinné by měly být pouze v případě, že v některém ze států EU dospěje situace do kritického stavu, podobně jako tomu bylo v Itálii a v Řecku v roce 2015.

Infografika: Jak se má změnit azylový systém EU? Více >>>>

Komise i Evropský parlament relokace podporují

Podle Babiše jsou však relokace neefektivní a navíc rozdělují Evropu. Odmítavý postoj zdůraznil i při prosincovém summitu Evropské rady.

Šéf Evropské komise Jean-Claud Juncker je ale opačného názoru. „Více než 95 % lidí registrovaných v Řecku a Itálii bylo relokovaných,“ uvedl tento týden na půdě Evropského parlamentu. Konkrétně se má jednat o 11 tisíc žadatelů o azyl z Řecka a 21 tisíc lidí z Itálie. Ostatní mají být podle Junckera relokovaní v blízké budoucnosti.

Komise proto s přerozdělováním uprchlíků v budoucí reformě azylového systému EU počítá. Stejně tak se k tomu staví i Evropský parlament, který relokace v listopadu většinově podpořil.

Členské země se však na budoucí podobě azylového systému stále nedohodly. Komise je proto vyzvala, aby kompromisu dosáhly nejpozději v červnu.

Video: Čeští europoslanci se shodují, že trvalé kvóty by nefungovaly. Více >>>>

Už žádné další přehlasování 

Česko se bude snažit o to, aby v souvislosti s novou azylovou politikou EU nemohlo být přehlasováno, jako tomu bylo v případě rozhodnutí Rady o nouzových relokacích v roce 2015.

Tehdy se většina států na relokacích shodla, proti hlasovalo Česko, Slovensko, Maďarsko a také Rumunsko. Česko teď kvůli jejich neplnění čelí žalobě u Soudního dvora EU.

Ačkoli na přerozdělování uprchlíků se ČR s návrhy unijních institucí neshoduje, poslanci podpořili zamýšlené změny azylového systému EU, které by měly do budoucna zabránit zneužívání azylových režimů členských zemí EU a urychlit návrat neúspěšných žadatelů o azyl do země původu.

Arogance Bruselu, nebo také český populismus

O celodenní debatu k azylové politice EU se postarali hlavně poslanci SPD, kteří postupně prezentovali s rozličnými přirovnáními a opakujícími se argumenty svůj nesouhlas s reformou či migračními kvótami.

Například podle Ladislava Španěla (SPD) „se bruselská administrativa definitivně odkopala a v plné nahotě ukázala svou arogantní politiku vůči členským státům EU“.

„Kvóty byrokraticky nařízené jsou nesmírná blbost a základní politický omyl Evropské unie,“ souhlasil někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Podle něj by ale čeští zástupci o tom měli s EU seriózně politicky jednat a nechovat se směšně populisticky jako „malé dítě na nočníčku, které řve na maminku: ‚Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, nechci udělat'“.

Proti tomu se ohradila poslankyně SPD Ivana Nevludová. „Víme, co více než půl milionu našich voličů chce, proč tady sedíme a proč ten mandát máme. My opravdu tady neječíme, neexhibujeme,“ uvedla.

Evropská komise podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa „dělá jeden podraz po druhém právě vůči základním principům výstavby Evropy“ a měla by se starat o řešení příčin migrace než o kvóty.

Ondřej Benešík (KDU-ČSL) poukazoval na to, že za vlády nynějšího prezidenta Miloše Zemana přijalo Česko bez újmy na 50.000 uprchlíků, zatímco nyní o azyl v ČR žádá jen zhruba 1450 lidí.

Kompromis zatím v nedohlednu

Komise předložila návrh reformy azylových pravidel EU již v květnu 2016. Dosud se však nepovedlo najít kompromis mezi postoji zemí odmítajících kvóty a státy jako Německo či Itálie, kde má nějaká forma mechanismu podporu.

Slovensko či Malta při jednáních pracovaly s představou „pružné solidarity“, kdy by státy místo přebírání žadatelů o azyl například více přispívaly finančně. Žádný z dojednávaných kompromisů nakonec neuspěl.

Loni v říjnu šéf summitu EU Donald Tusk označil kvóty za nefunkční koncept, který země EU jen zbytečně dělí. Šéfové států a vlád se poté dohodli, že ohledně azylové reformy budou hledat konsensuální řešení, úkol má nyní na bedrech Bulharsko jako nová předsednická země.