České europoslankyně se v názoru na kvóty liší

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: stockimages.

Rozporuplné reakce vyvolává směrnice, která má prolomit takzvaný „skleněný strop“ a vyrovnat zastoupení obou pohlaví ve vedení firem pomocí genderově vyváženějšího výběrového řízení. Na tom, jak se ke směrnici postavit, se neshodují ani české europoslankyně. Upozorňují však na to, že spíše než zmíněná unijní směrnice ovlivní české firmy připravovaný německý zákon zavádějící podobné kvóty.

Evropský parlament tento týden svým souhlasem posvětil směrnici, která by měla zajistit rovnější zastoupení žen a mužů v nevýkonných pozicích správních a dozorčích rad velkých firem kotovaných na burze. Podíl žen by podle představy zákonodárců měl do roku 2020 dosáhnout 40 % (v současnosti je to pouze 17,6 %).

Příslušná legislativa se soustředí především na výběrová řízení. Pokud kandidáti na danou pozici prokáží stejnou kvalifikaci, měl by dostat přednost ten z nedostatečně zastoupeného pohlaví. Europoslanci tak zdůrazňují, že kvalifikovanost a zásluhy musí i nadále být hlavními kritérii náboru.

Firmy, které dané cíle nesplní, budou muset informovat příslušné vnitrostátní orgány, proč se jim kvótu nedaří naplnit a jak plánují cíle dosáhnout. Podle europoslanců by se sankce ale měly týkat spíše transparentních postupů náboru, spíše než samotného čtyřicetiprocentního cíle. Na rozdíl od původního návrhu Komise si europoslanci přejí, aby byly sankce povinné a patřilo mezi ně například vyloučení z veřejných nabídkových řízení.

„Je nezbytné, aby se společnosti kotované na burze vyvíjely tak, aby do svých rozhodovacích postupů zahrnuly vysoce kvalifikované ženy. Jejich cílem by mělo být dosáhnout konkurenceschopnosti při plném respektování unijních zásad a hodnot rovnosti,“ uvedla zpravodajka z Výboru pro práva žen  Rodi Kratsa-Tsagaropoulouová (EPP).

ČR je nejednotná

Aby vešla příslušná legislativa v platnost, musí ji schválit ještě Rada, tedy členské státy. Řada z nich se však staví proti zmiňované legislativě (EurActiv 1.8.2013). Negativní postoj deklarovala i bývalá středopravicová vláda Petra Nečase.

Podle europoslankyně za ODS a členky Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Andrey Češkové by Evropská unie neměla vytvářet legislativu tohoto typu.

„Je potřeba, aby si opatření typu kvóty a sankce za jejich porušování zaváděl každý členský stát sám. Evropská unie by se měla soustředit pouze na kampaně za rovnost žen. Nevěřím tomu, že nařízení shora jakéhokoliv typu, nota bene legislativní, dokáže splnit cíl, kterému já jinak samozřejmě fandím,“ uvedla Češková v nedávném rozhovoru pro EurActiv.

Opačný názor však zastávají obě české sociálně demokratické poslankyně. Jak řekla redakci Zuzana Brzobohatá, podle ní lze brát kvóty jako „první pomoc“, která pomůže proces navyšování počtu žen v jednotlivých pozicích nastartovat.

„Ve struktuře obyvatelstva je více vysokoškolsky vzdělaných žen, než mužů. Obsazování vrcholných pozic ve firmách této skutečnosti ale zdaleka neodpovídá. Také mě zaráží, že politická korupce ve formě obsazování odborníků bez odbornosti do vrcholných funkcí – nebýt skandálů – dosud nevadila, zato požadavek na genderovou vyváženost ano,“  dodává její kolegyně z ČSSD Olga Sehnalová.

Směrnici podpořila i europoslankyně KDU-ČSL Zuzana Roithová. Dodává však, že legislativní zakotvení kvót na národní úrovni by mělo jít ruku v ruce s vytvořením lepších podmínek pro sladění rodinného a profesního života žen.

Německý vliv

Mezi největší kritiky skloňované směrnice patřilo tradičně Německo. Zdá se však, že i Berlín svůj postoj pomalu obrací. V rámci koaličních jednání mezi CDU/CSU a SPD se totiž obě strany dohodly, že chtějí podporovat větší rovnoprávnost žen zákonem, pomocí kterého by mělo být do roku 2016 v dozorčích radách firem kotovaných na burze zastoupeno nejméně 30 procent žen.

„Ctím rozhodnutí členského státu, který se sám rozhodne, jakou legislativu chce. Znají svojí domácí situaci nejlépe a vědí, jak ji zlepšit,“ řekla EurActivu Češková z ODS.

Brzobohatá dodává, že lze očekávat značný vliv velkých německých podniků, které mají v Česku pobočky, i na český management. Dodává, že v rámci našich koaličních jednání není tato otázka zatím na pořadu dne. „Nicméně nemyslím si, že by v České republice musela být přijata tato legislativa, protože vliv Německa bude veliký,“ řekla redakci.

Koho se to dotkne?

Němci vypočítali, že aby do roku 2016 splnily příslušný zákon, bude 160 nejdůležitějších německých firem kótovaných na burze potřebovat o 210 žen víc, než má v dozorčích radách nyní. V České republice by mělo jít o daleko menší číslo.

Češková uvádí, že podle obchodního zákoníku by se směrnice měla týkat dozorčích rad akciových společností kótovaných na burze nebo společností s ručením omezeným, které mají zřízenou dozorčí radu. Ta ale není povinná pro všechny. Odborníci se shodují, že mluvíme jen o několika desítkách postů.

Kontroverze vyvolaly některé pozměňovací návrhy z dílny Výboru pro práva žen, které například požadovaly, aby se směrnice týkala i rodinných firem. Výsledný návrh však výslovně uvádí, že se netýká malých a středních podniků, tedy firem zaměstnávajících méně než 250 osob.

Poslanci nicméně vyzvali členské státy, aby podporovaly tyto podniky ve zlepšování genderové vyváženosti v dozorčích a řídících orgánech.