Česká kuřata v hledáčku eurovoleb. O ochranu zvířat se přou už i europoslanci

Zdroj: Unsplash

Mezi témata, která v předvolebním klání rezonují mezi europoslanci a kandidáty do Evropského parlamentu, se dostala i česká kuřata. Může za to kauza týkající se životních podmínek zvířat žijících na farmě, která dodává kuřata i do řetězce Albert. V představenstvu společnosti vlastnící farmu sedí Zdeněk Jandejsek, kandidát uskupení Stačilo!.

Na obranu organizace Obránci zvířat (Obraz), která zveřejnila šokující záběry z chovných hal společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, se veřejně postavili i dva čeští europoslanci – Veronika Vrecionová (ODS) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle nich má veřejnost „právo vědět, za jakých podmínek se chová drůbež a jak šíleně u toho trpí“.

Na záběrech, které Obraz na konci března zveřejnil v rámci kampaně Albertova krutost, jsou vidět zraněná kuřata. Zvířata na videu nemají dostatek prostoru a vzájemně po sobě šlapou. Výjimkou nejsou ani uhynulá kuřata. Krajský soud v Českých Budějovicích v první polovině května organizaci předběžně nařídil všechna videa a fotografie smazat a zakázal jí používat některá slovní spojení hovořící například o popáleninách nebo nepředstavitelném utrpení zvířat.

Z rozsudku vyplývá, že obrazové záznamy byly pořízeny nelegálně a „zasáhly do pověsti a soukromí navrhovatele“, tedy společnosti Rabbit. Mluvčí organizace Obraz Ivo Krajc rozsudek označil za skandální případ cenzury a umlčování pravdySpolečnost Rabbit naopak tvrdí, že Obraz o ní šíří zavádějící a nepravdivá tvrzení a firmě tím škodí. Státní veterinární správa v březnu podle ČTK uvedla, že v chovech, z nichž údajně pocházejí záběry, kontroly v posledních letech neprokázaly porušování legislativy.

Kritika dvojice českých europoslanců směřuje hlavně k předsedovi představenstva společnosti Rabbit CZ. Tím je Zdeněk Jandejsek, bývalý prezident Agrární komory ČR a současná 21. na kandidátce uskupení Stačilo!, která sdružuje strany KSČM, SD-SN a ČSNS. Redakce Jandejska kontaktovala pro vyjádření, do vydání článku ale nereagoval.

„Buďte transparentní a dokažte, že na vašich farmách netrpí kuřata zbytečnou bolestí, nedusí se v temných halách, nemají popáleniny z vlastních výkalů a že českým spotřebitelům nedodáváte znetvořená rychlokuřata, která za svůj krátký život nikdy nevidí denní světlo,“ vyzvala v prohlášení dvojka kandidátky Spolu Veronika Vrecionová.

Životní podmínky zvířat voliči řeší

Z průzkumu Eurostatu vyplývá, že voliče životní podmínky zvířat zajímají. Pro 85 procent Čechů je důležité, aby hospodářská zvířata, například prasata, skot a drůbež, žila ve slušných podmínkách.

Životním podmínkám zvířat se dlouhodobě věnuje i Evropská unie. „Odcházející Evropská komise slíbila, že představí zásadní reformu animal welfare (životních podmínek zvířat – pozn. red.), bohužel však na poslední chvíli zradila (…) a ze zamýšlené ambiciózní reformy zbyl jen pahýl,“ upozornil Ivo Krajc z organizace Obraz.

Naráží tím na úspěšnou Evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou však dosluhující Evropská Komise nedokázala přetavit v celoevropský zákaz. V Česku přitom začne takový zákaz platit od 1. ledna 2027.

Podobně je tomu také u zákazu kožešinových farem, který v Evropské občanské iniciativě podpořilo 1,5 milionu občanů ze všech zemí EU. V Česku přitom zákaz platí od roku 2019.

Česko vzorem pro EU. Evropané tlačí zákaz kožešinových farem, Brusel musí jednat

Poslanci Evropského parlamentu tento týden podpořili iniciativu, která požaduje celoevropský zákaz chovu a zabíjení zvířat za účelem výroby kožešin. Iniciativu podepsalo více než 1,5 milionu občanů ze všech zemí EU a nyní se jí musí zabývat Evropská komise. V Česku zákaz platí už od roku 2019.

Aktuální legislativa chybí

Na neaktuální legislativu v oblasti životních podmínek zvířat si stěžuje i Romana Šonková z celoevropské organizace Compassion in World Farming. „To se musí změnit. Vzhledem k tomu, že Evropská komise zatím nehodlá předložit legislativní návrhy na zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat, změnu k lepšímu mohou mnohem rychleji přinést dobrovolné závazky.“

Jako příklad uvádí iniciativu European Chicken Commitment, v níž se obchodníci mohou zavázat k dodržování vyšších standardů v chovech kuřat dobrovolně.

Eurovolby jsou pro voliče příležitostí, kde podpořit kandidáty, kterým na životních podmínkách zvířat záleží. Právě na tyto voliče míří kampaň Evropa pro zvířata, kterou ve spolupráci spustily organizace Compassion in World Farming, Nesehnutí, Obraz a Svoboda zvířat. V rámci kampaně mohou voliči kontaktovat své kandidáty a vyzvat je k boji za lepší životní podmínky zvířat například skrze zákaz pokusů na zvířatech nebo kontrolu dovozu živočišných potravin. Z českých europoslanců na výzvu slyšelo devět kandidátů napříč politickým spektrem.

„Přesné počty lidí, kteří napsali kandidátům, neznáme, protože lidé posílají své vlastní e-maily, ale odhadem je to kolem tisíce lidí,“ uvedla na dotaz redakce Šonková.

European Union

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.