Češi i Poláci chtějí od EU peníze na uprchlíky. Kvóty stále odmítají

Český premiér Petr Fiala a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki ve Varšavě © EPA-EFE/Leszek Szymanski

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po dnešním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou ve Varšavě. 

„Ukrajinci bojují i za naši svrchovanost a svobodu,“ zdůraznil Morawiecki a upozornil, že ukrajinští uprchlíci v Polsku pracují ku prospěchu země, nejde tedy jen o jednostrannou pomoc ze strany Polska.

Fiala uvedl, že obě země se dosud dokázaly s „neuvěřitelnou uprchlickou vlnou“ z Ukrajiny vypořádat, upozornil ale, že dlouhodobě tento příliv nelze zvládnout bez solidární podpory dalších zemí EU. „Neměníme stanovisko. Za migrační krize v roce 2015 jsme byli proti kvótám a přerozdělování – a ani teď nechceme přerozdělování,“ řekl s připomínkou tehdejšího odmítnutí středoevropských zemí EU pomoci tehdy migrací těžce zasažené Itálii a Řecku převzetím části žadatelů o azyl, často původem z válkou zničené Sýrie, ale také z afrických zemí. „Lidé (z Ukrajiny) neutíkají, aby si zlepšili situaci, ale aby si zachránili životy,“ upozornil Fiala. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300.000.

„Na většinu otázek se díváme naprosto shodně,“ prohlásil Fiala po jednání s polským hostitelem. Praha a Varšava podle něj nepochybují, že Evropská unie a Severoatlantická aliance mají postupovat proti Rusku co nejtvrději, ani o tom, že je záhodno co nejvíce podporovat Ukrajinu, čelící agresi Ruska.

„Domluvili jsme se, že budeme velmi intenzivně podporovat další sankce proti Rusku, a budeme tlačit, aby Ukrajina dostala kandidátské postavení (v EU). Ukrajina potřebuje, abychom jí dali najevo, že o ní stojíme, že patří do evropské rodiny, že EU jí otvírá dveře,“ zdůraznil český premiér.

Praha ani Varšava zásadně nesouhlasí s maďarským postojem

„Česko se rozhodně nechystá přistoupit na placení (za ruský plyn) v rublech,“ ujistil Fiala. Nesouhlasí s postojem s Maďarska, které se rozhodlo přistoupit na placení v rublech, a hodlá se pokusit maďarské stanovisko změnit v dialogu s Budapeští. „Pokud neukážeme Rusku jednotu a shodný postoj, proděláme na tom všichni,“ varoval.

„Zásadně nesouhlasíme s maďarským stanoviskem okolo války na Ukrajině. Očekáváme odsouzení válečných zločinů,“ zdůraznil Morawiecki.

Česko je z 90 procent závislé na ruském plynu, připustil Fiala. Praha se chce závislosti na ruských fosilních zdrojích zbavit, a k tomu může výrazně pomoci Polsko, uvedl s tím, že znovu se má otevřít jednání o vybudování plynovodu Stork 2 mezi oběma zeměmi a Česko by se také chtělo podílet na polských terminálech umožňujících dovoz zkapalněného zemního plynu. Vznikne také pracovní skupina, která by měla na starosti další postup v situaci ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.

Oba premiéři také uvedli, že chtějí v EU znovu otevřít otázku obchodu s emisními povolenkami, který ovlivňuje ceny energií.

Fiala avizoval obnovení tradice společných jednání vlád obou zemí. To příští by se mělo konat Praze na přelomu května a června.

„Jsou důležitější věci na práci." Fiala se zastal Poláků v otázce právního státu

Podle premiéra Fialy jsou teď klíčové jiné otázky, než je spor polské vlády a unijních orgánů o dodržování pravidel právního státu v Polsku. To podle něj hájí evropské hodnoty důsledně a příkladně, obzvlášť v kontextu války na Ukrajině.