Češi a Slováci chtějí po Německu rychlou dohodu na obnově EU, nesmí však trvat na detailech

© Pixabay.com

Německé předsednictví EU má na stole hodně úkolů. Unii chce pomoct vzpamatovat se z pandemie, a nezapomíná při tom ani na digitalizaci nebo vztahy s Čínou. V řadě oblastí jako rozpočet nebo migrace musí ke kompromisu přesvědčit i Česko a Slovensko.

Pandemie donutila Německo kompletně přepracovat celé předsednictví Rady EU, které dnes startuje. Výsledkem je nabitý program a devět hlavních priorit. První bod plánu podle očekávání představuje koordinace snah překonat koronavirovou pandemii, pravidla fungování EU totiž v tomto ohledu přisuzují klíčovou roli právě předsednictví.

Nejen zde se na Němce velmi spoléhá. „Víme, že očekávání jsou velká. Nejenže je chceme splnit, ale chceme také využít tuto krizi jako příležitost odstartovat bezprecedentní změny uvnitř EU,“ prohlásil vedoucí referátu pro politické záležitosti na německém velvyslanectví v Praze Hans-Peter Hinrichsen. Priority předsednictví, kterým vévodí slova „suverenita“ a „solidarita“, představil na úterní on-line debatě pořádané portálem EURACTIV.cz ve spolupráci s Hanns-Seidel-Stiftung a EURACTIV.sk.

Na druhou polovinu roku 2020 také vychází poslední možnost dohodnout se s Velkou Británií na podobě budoucích vztahů, přechodné období se už totiž prodlužovat nebude. I když má vyjednávání na starost Evropská komise, předsednictví může k dohodě přispět. Němci se v rámci svých priorit chtějí soustředit na „vytvoření ambiciózního a komplexního nového partnerství mezi EU a Spojeným královstvím“.

Německo i Evropská unie se podle dnešního vyjádření kancléřky Angely Merkelové musí připravovat i na to, že se nepodaří dosáhnout dohody o budoucích vztazích mezi sedmadvacítkou a Británií.

Kdo jiný než Merkelová. Německé předsednictví chce Unii vyvést z krize

Najít kompromis okolo rozpočtu a záchranných plánů EU, dohlédnout na další fázi brexitu, zajistit reformu migrační politiky. To a mnohem více má v „úkolníčku“ německé předsednictví Rady EU, které začíná ve středu. S velkým jménem se zároveň pojí velká očekávání.

Vše závisí na rozpočtu

Za svůj nejdůležitější úkol Němci považují úspěšné dokončení vyjednávání o víceletém finančním rámci pro období 2021-2027, které probíhá už dva roky. Do dlouhodobého rozpočtu bude zahrnut i fond obnovy evropských ekonomik, přesněji nástroj Next Generation EU. Jeho předpokladem bude společné zadlužení a ručení členských zemí, založené na francouzsko-německém návrhu, který Hinrichsen označil za „revoluční“. Němci totiž v minulosti takový krok odmítali.

Právě na podobě fondu je zatím těžké nalézt napříč EU shodu. Například Čechům se nelíbí, že by důležitým kritériem pro rozdělování „záchranných“ peněz měla být nezaměstnanost.

„Využívání hodnot nezaměstnanosti v minulosti je méně spolehlivé při rozlišení strukturální situace v zemích a dopadů koronavirové krize,“ řekl náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař s tím, že by se mohlo by se stát, že prostředky budou investovány do oblastí, kde to není tolik zapotřebí. Podle Česka představuje vhodnější kritérium pokles HDP v důsledku krize, podle Slovenska však není jasné, co by byl v takovém případě výchozí bod.

Ať už se EU dohodne na jakýchkoliv kritériích, podle Hinrichsena musí být efektivní a musí pomoci nejzasaženějším zemím, jakými je Itálie a Španělsko. „To samé se týká poměru půjček a grantů. Půjčky nepomohou zemi jako Itálie, která je už teď velice zadlužená. Pomoc tedy musí částečně přijít ve formě grantů,“ narážel Němec na další osu neshod mezi členskými státy.

Slovensko je na rozdíl od Česka s předloženým návrhem rozpočtu a fondu vesměs spokojené, i když své výtky má. „Jsme opatrní v otázce rychlosti, s jakou musí být peníze využity. Uvědomujeme si, že tyto potíže pramení na naší straně – přílišná byrokracie. Pracujeme na tom, ale nějaký čas to zabere,“ řekl slovenský poslanec a předseda výboru pro evropské záležitosti Tomáš Valášek a dodal, že jeho země by ocenila určitou flexibilitu v tomto ohledu.

Na cestě z koronavirové krize: Co obsahuje evropský plán obnovy?

S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.

Německo si je podle Hinrichsena své důležité role vědomé, bez podpory ostatních států a jejich snahy nalézt kompromis však daleko nedojde. „To je pravda zejména v otázce rozpočtu, když budeme všichni trvat na detailech, na svých snech a přáních, neshodneme se na tom, co potřebujeme – společný odvážný krok kupředu,“ upozornil. Vláda Angely Merkelové se chce významně přiblížit dohodě na rozpočtu už na summitu Evropské rady v polovině července, kde se lídři sejdou pod dlouhé době osobně.

S podobou rozpočtu souvisí i probíhající zelená a digitální transformace hospodářství unijních zemí, na které plánují Němci v rámci předsednictví také pracovat. Obnova po současné krizi představuje podle západních sousedů ČR příležitost pro investice.

Silnější postavení na světové scéně

Němci by i přes omezené pravomoci předsednictví chtěli snížit závislost Evropské unie na strategických zdrojích a posílit její roli na globální scéně. Chtěli by obnovit dialog s USA na nejvyšší úrovni nebo zintenzivnit zapojení Unie do řešení krizí v Sýrii či Libyi. Prioritní však bude v tomto ohledu vztah s Čínou – snaha sjednotit postoj členských zemí vůči tomuto asijskému gigantovi.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) se nechal slyšet, že EU se „musí probrat ze své zásadní chyby“, což je upozaďování otázky lidských práv v diskusích s Čínou. „Měli bychom vést vedle ekonomického i lidskoprávní dialog. Toto téma nemůže zvedat země typu Malta nebo Chorvatsko, ale stát, který je důležitým motorem a silou, jako Francie a Německo,“ podotkl europoslanec.

Hans-Peter Hinrichsen upozornil, že v otázce Číny a lidských práv neexistuje napříč zeměmi EU jednotný pohled. Připomněl také to, že asijská země je pro Unii zároveň partner a konkurent, a je tedy potřeba brát v potaz všechny aspekty vzájemného vztahu. „Musíme k tomu přistupovat tak, že s tou zemí zároveň spolupracujeme a zároveň v něčem nesouhlasíme,“ doplnil.

Čínská diplomacie v praxi: Nejprve cukr, poté bič, ukazuje studie. Cesta na Tchaj-wan ale ČR neublíží

Na počátku týdne proběhl „videosummit“ mezi EU a Čínou. Jeho výsledek nepřekvapí – EU se k Pekingu postavila kriticky, zároveň ale vyzdvihla důležitost vzájemných vztahů. Nová studie ale ukazuje, že čínská politika si žádá tvrdší přístup. Cesta na Tchaj-wan může být prvním krokem.

Předsednictví plánuje rozvíjet zahraničněpolitické vztahy také s blízkým okolím, soustředit se chce zejména na africký kontinent a společný summit na podzim. Pomáhat chce i s překonáním krize, a to nejen Africe, ale také západobalkánským zemím a dalším sousedům. Němci zároveň vyjádřili ambici posunout dopředu přístupová vyjednávání se Severní Makedonií, a pokud to bude možné také s Albánií.

To uvítali Valášek s Chmelařem. Podle českého náměstka se proces rozšíření v posledních letech zpomaloval. „Byli bychom rádi, kdyby Německo dokázalo přesvědčit skeptičtější státy, že i v těchto oblastech musíme dojít k nějakým konkrétnějším pokrokům,“ poznamenal.

Flexibilní solidarita

Nevyřešeným a palčivým problémem je také oblast společné migrační a azylové politiky. Německo by ji rádo „restartovalo“ a do budoucna založilo na „solidaritě a sdílené odpovědnosti“. Odkazuje tak především na „sdílení břemene“ migrantů a uprchlíků mířících do Evropy, jejichž nápor dopadá na země na jižním okraji EU.

S tím by Němci mohli narazit například právě v zemích Visegrádské čtyřky, které se dlouhodobě zdráhají zapojovat do relokací migrantů. Přijatelné řešení by mohla představovat tzv. sdílená solidarita, kdy by se země zapojovaly do pomoci vícero cestami. „Jsou různé způsoby, jak ukázat solidaritu, ale v realitě to nesmí vést k tomu, že pouze tři nebo čtyři země uvnitř EU přijmou uprchlíky, a zbytek sáhne k nějaké jiné formě solidarity. Musí jít o správnou rovnováhu. Současný systém není udržitelný,“ upozornil Hindrichsen.

„Je jasné, že všechny země musí ukázat solidaritu, svým vlastním způsobem, ale svým smysluplným způsobem. To nyní podporujeme,“ řekl Valášek. Podle Chmelaře se kvůli současné situaci nedá očekávat příliš velký pokrok v oblasti reformy migrační a azylové reformy, Češi nicméně doufají, že se Němci zaměří na ty body reformy, kde už panuje shoda.

Jak přimět státy EU ke společnému řešení migrace? Možností je sáhnout jim na fondy

Evropská komise už brzy představí nový pakt o migraci a azylu, kterým chce usmířit rozhádané evropské státy. K dohodě by je mohlo přimět propojení paktu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu.

Neméně kontroverzní téma, na které se Němci chtějí soustředit, je posílení kontroly principu právního státu ve členských zemích. Novinkou má být konstruktivnější a otevřenější debata o problematických oblastech, která má vycházet z nových zpráv Evropské komise o stavu právního státu v jednotlivých zemích. Němci v programu rovněž uvítali návrh unijní exekutivy podmínit čerpání peněz z rozpočtu právě dodržováním zmíněného principu.

Devítku německých priorit pak uzavírá snaha posunout se v sociální oblasti – minimální mzda, nezaměstnanost nebo genderová rovnoprávnost.