Část EU tlačí na výraznější snižování emisí, Česko je proti

Ministr životního prostředí Richard Brabec na zasedání Rady pro životní prostředí; zdroj: Tiskové centrum Rady EU

Země EU dnes odsouhlasí společnou pozici pro klimatickou konferenci v Paříži, na které má koncem roku vzniknout nová globální klimatická dohoda. Část členských států chce otevřít cestu ke zvýšení evropského cíle pro snížení emisí k roku 2030. Česko a řada dalších zemí se však staví proti. Mluvit se bude také o vizi pro boj s emisemi v dalších desetiletích.

Ministři životního prostředí dnes hlasují o společném postoji EU na blížící se klimatické konferenci v Paříži. K dojednání zůstalo po diplomatických rozhovorech několik důležitých otázek.

Závěry dnešního jednání by mohly například otevřít cestu k navýšení evropského cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

„Některé státy, jako například Německo nebo Švédsko, navrhují doplnit do závěrů text, který by odkazoval na vůli ke zvýšení závazku EU do roku 2030 s odkazem na využití mezinárodních flexibilních mechanismů v kontextu nové dohody,“ sdělila EurActivu mluvčí českého ministerstva životního prostředí Jana Taušová.

„Skupina členských zemí se staví proti takovému signálu,“ vysvětluje v poznámce k předčasným závěrům zítřejší Rady pro životní prostředí lucemburské předsednictví. Podle ministerstva je ale proti „většina“ zemí. Česká republika je jednou z nich.

Ani krok zpátky 

EU se na cíli pro snižování emisí skleníkových plynů shodla minulý rok v říjnu. Do roku 2030 je chce snížit o 40 % oproti roku 1990.

To má být příspěvek Unie k dojednávané globální dohodě o boji s klimatickými změnami, která má být v prosinci podepsána právě v Paříži.

Pro EU je důležité, aby byla uzavřená dohoda ambiciózní. Síla unijní vyjednávací pozice však bude záviset i na shodě mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Otázkou teď zůstává, jestli se členové EU shodnou, že by měla dohoda obsahovat klauzuli o pravidelném pětiročním přezkumu, během kterého by jednotlivé státy světa obnovovaly své závazky.

To by znamenalo, že v roce 2025 proběhne nové kolo jednání o evropském emisním cíli, ačkoliv ten stávající je nastaven na deset let (od roku 2020 do roku 2030).

Podle lucemburského předsednictví si některé členské země přejí jasnou formulaci, že i smluvní strany [Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu] s desetiletým závazkem se budou muset pětiletého procesu zúčastnit.

Neznamená to, že by EU musela nutně předkládat nový cíl. Některé státy si však přejí do závěrů dnešního jednání výslovně uvést, že se dosavadní závazky nebudou snižovat.

Do konce století nula emisí 

Ministři budou také hlasovat o dlouhodobé vizi pro snižování emisí skleníkových plynů do konce století.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) zjistil, že do roku 2050 musí emise poklesnout minimálně o 40 až 70 % a v roce 2100 už se mají blížit nule nebo být nižší. Jedině tak se prý podaří udržet globální oteplování pod 2 °C (což má být cílem pařížské dohody).

Většina zemí je ochotná na takovou vizi přistoupit, ačkoliv se hlavně středoevropské země jako Česko, Polsko a Maďarsko původně stavěly proti „nulovému cíli“.

„Proti doporučení IPCC k dlouhodobému cíli do roku 2100 se ČR nestaví zamítavě,“ potvrdilo EurActivu ministerstvo životního prostředí.

„Nutno však upozornit, že závěry pouze odkazují na doporučení IPCC, a nestanovují cíl EU a jejích členských států,“ dodává rezort.

Autor: Adéla Denková