Bulharsko chce rozdělovat uprchlíky na základě „spravedlivého podílu“. ČR by podle něj loni měla přijmout 12 tisíc lidí

spravedlivý podíl

@ Shutterstock.com

Všechny členské země si uvědomují, že Unie musí změnit způsob, jakým se určuje stát zodpovědný za vyřízení žádosti o azyl a případné přijetí uprchlíků. Hledání kompromisu ale není jednoduché.

Diplomaté členských zemí Evropské unie pokračují ve snaze dobrat se zatím stále vzdáleného kompromisu ohledně nové podoby unijního azylového systému. Zatím poslední návrh nynějšího bulharského předsednictví z konce března ale minulý týden při jednání velvyslanců osmadvacítky kritizovaly nejen Česko a další země ze středu a východu Unie, ale také třeba Itálie, pro kterou naopak bulharská snaha o kompromis nešla dostatečně daleko.

Na obecné potřebě změny takzvaného dublinského systému panuje po zkušenosti s migrační krizí let 2014 a 2015 jasná shoda. Státy jsou ale dál hluboce rozděleny v otázce, zda součástí řešení má být také přerozdělování žadatelů o azyl do dalších států v případě výrazné zátěže jedné členské země bloku.

Hledání kompromisu by mělo vyvrcholit v červnu

Prezidenti a premiéři chtějí mít konsensuální dohodu na budoucí podobě unijní azylové politiky hotovou do svého červnového summitu. Nyní by proto, přibližně do poloviny května, měli o věci opakovaně jednat nejen právní experti, ale také velvyslanci, plyne z informací ČTK. Diplomaté i lidé z Evropské komise ale stále nevylučují, že při neexistenci konsensu by o přijetí reformy nakonec mohli rozhodovat ministři vnitra EU hlasováním.

Trvalý a povinný přerozdělovací mechanismus, pro který se v ČR vžilo označení „rozdělování uprchlíků podle kvót“, obsahoval pro případ krizové situace už původní návrh Evropské komise z května 2016. Pro některé státy je to nutná část budoucí unijní azylové architektury, jiné – včetně Česka a dalších zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) – takové řešení dosud zásadně odmítaly.

Unie chce rychleji vracet migranty do zemí původu. Pomoci má nová vízová politika. Více >>>>

Najít kompromis mezi zcela opačnými pohledy se pokoušelo už slovenské a maltské předsednictví unie: obě neúspěšně. Slováci například přišli s termínem „efektivní solidarita“, kdy navrhovali, aby se země mohla – přinejmenším částečně – z povinnosti přijímat uprchlíky vyplatit, či náhradou výrazně pomáhat s ochranou vnější hranice bloku.

12 tisíc žadatelů pro Česko

Nynější bulharský kompromis, který ovšem zatím neuspěl, operuje s termínem „spravedlivý podíl“ jednotlivých zemí. Ten by měl být vypočítáván na základě hospodářského výkonu a počtu obyvatel států EU.

Například pro ČR by to bylo loni 12 316 žadatelů o azyl. Země se tak se svými 1450 skutečně registrovanými žádostmi nacházela jen na 11,7 procentech svého „spravedlivého podílu“. Česko by se tak podle bulharského návrhu stalo v případě spuštění krizového přerozdělovacího mechanismu jednou z hlavních cílových zemí pro přesuny žadatelů o azyl.

Naopak Itálie se loni dál potýkala s vysokým počtem žádostí o azyl – bylo jich 128 472. Její „spravedlivý podíl“ se podle bulharských výpočtů rovnal 85 776 žádostí, země se tedy nacházela na 150 procentech toho, co by měla zvládat.

Řecko získá 180 milionů eur na pomoc s uprchlíky. Více >>>>

Bulharský návrh nabízí dvě úrovně definice krizové situace v členské zemi – první mezi 100 a 160 procenty onoho „spravedlivého podílu“ a druhý nad 160 procent. Itálie by tedy byla v nižší z nich. Měla by tak automaticky nárok na dodatečnou finanční podporu a pomoc expertů unijních agentur a také by se s jinými státy mohla domluvit na dobrovolném přebírání žadatelů o azyl.

Počty nad 160 procent „spravedlivého podílu“ by už ale podle návrhu umožnily Evropské komisi předložit členským zemím schválení nejen dalších peněz a expertní pomoci, ale také právě start povinného přerozdělování.

Pokud by to státy odmítly, a krize by se ještě prohloubila na 180 procent „spravedlivého podílu“, začala by Komisí navržená opatření platit stejně. Země by věc ale mohly ještě do dvou týdnů zarazit v hlasování kvalifikovanou většinou.

V nejhorší situaci vážné krize, kdy by relokovaných bylo za dva roky přibližně 250 000, by musel o věci jednat summit EU a právě prezidenti a premiéři by určili, co dál.