Bude rozpočet EU 2014+ pro ČR výhodný?

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Salvatore Vuono.

Europoslanci dnes s velkou pravděpodobností schválí legislativu k přijetí evropského rozpočtu pro období 2014-2020. Ten bude dosahovat 960 miliard eur, což je o 3,4 % méně než předcházející sedmiletý finanční rámec. Pro Českou republiku, která je čistým příjemcem z rozpočtu, to velkým důvodem k oslavě není, tvrdí ekonom Jan Jedlička. Stejně jako europoslanci však dodává, že kompromis, který leží na stole, je maximum možného, co se dalo vyjednat.

Víceletý finanční rámec (Multi Annual Financial Framework, MFF), neboli sedmiletý evropský rozpočet, je jednou z nejsložitějších legislativ, kterou evropské instituce připravují a schvalují. Komise předložila návrh MFF na období 2014-2020 už v červnu 2011.

Poté se zformovaly dvě základní skupiny členských zemí. První z nich byla nazývána „přátelé koheze“ (Friends of Cohesion Group) a šlo o státy, které jsou čistými příjemci z rozpočtu EU, a staví se proti snížení objemu peněz určených pro kohezní politiku. Druhou skupinou byli „přátelé lepšího nakládání s financemi“ (Better Spending Group, nazývané někdy též Like Minded Group). Ty oficiálně podporovaly snížení rozpočtu pod 1 % HDP (EurActiv 21.11.2012). Pro mnohé překvapivě patřila do druhé skupiny i Česká republika (EurActiv 20.1.2012).

Evropská rada, tedy nejvyšší představitelé členských států, se na kompromisní podobě rozpočtu dohodla v únoru tohoto roku (EurActiv 11.2.2013). Návrh rozpočtu však v březnu smetl ze stolu Evropský parlament, kterému se nelíbilo omezování výdajů a požadoval v rámci rozpočtu více pružnosti (EurActiv 13.3.2013). Na konci června se pak na konečné podobě dohodli předseda Evropské komise José Manuel Barroso, šéf Evropského parlamentu Martin Schulz a irský ministerský předseda Enda Kenny (EurActiv 27.6.2013).

Europoslanci se budou touto legislativou opět zabývat dnes (19. listopadu) na plenárním zasedání ve Štrasburku. Očekává se, že tentokrát by měl Parlament návrh schválit. Nové programovací období už totiž doslova „klepe na dveře“.

Pro ČR spíše nevýhodné

Celková výše rozpočtu se od únorového návrhu Evropské rady nezměnila. Dosahuje 960 miliard eur v závazcích, respektive 908 miliard v platbách. Vůbec poprvé v historii tak bude MFF nižší, než ten předchozí, a to o 3,4 %.

Podle analytika Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny Jana Jedličky je konečný návrh vítězstvím států, které chtějí více šetřit. Pro občany České republiky, která je čistým příjemcem ze společného evropského rozpočtu, to není podle Jedličky žádným důvodem k oslavám.

„Nicméně optikou nezávislého odborníka je to přirozené. Celá Evropa, respektive západní civilizace, prochází fází střízlivění po nespoutaném dluhovém večírku, a musí proto v oblasti svých veřejných financí šetřit. Bylo by kontraproduktivní, kdyby se toto pravidlo nevztahovalo na evropské instituce,“ řekl EurActivu Jedlička.

Výše rozpočtu se nelíbí ani europoslanci Vojtěchu Mynářovi (ČSSD, S&D), který je členem rozpočtového výboru. Podle něj by měl být finanční rámec o dost vyšší, aby mohl sloužit jako fiskální stimul. Dodal, že podle něj není možné se k růstu „proškrtat“.  

Větší podpora růstu

Zástupci Evropských konzervatistů a reformistů, jejichž členem je i ODS, naopak upozorňují na to, že nové členské státy mohou těžit z navýšení peněz pro první kapitolu, která by měla sloužit k podpoře konkurenceschopnosti a růstu. Podle poslance Richarda Aswortha (ECR) proto dohoda znamená „pragmatickou a realistickou odpověď na ekonomické a fiskální výzvy“.

Finanční rámec se skládá z pěti kapitol. Skoro polovina prostředků – konkrétně 450 miliard eur míří do té první, která je nově nazývaná „Inteligentní růst podporující začlenění“. Významně byla navýšena především ta část první kapitoly, která by měla podporovat zaměstnanost a ekonomický růst. Naopak prostředky pro kohezní politiku byly sníženy oproti minulým sedmi letům o 8,4 % na 325 miliard.

„Pozitivně hodnotím, že oproti minulému programovacímu období se počítá s více než 36% navýšením alokace na program Erasmus, neboť zahraniční zkušenost je nejen pro české studenty velmi důležitá,“ řekl redakci Mynář.

Podle Jedličky je kladnou skutečností, že nový MFF navyšuje podíl financování na vědu a výzkum. „Osobně očekávám, že budoucí vítěz globální hospodářské soutěže se bude rekrutovat čím dál více z inovativně zaměřených ekonomik než z ekonomik, které primárně spoléhají na levnou pracovní sílu,“ domnívá se.

O 8,4 % oproti letům 2007-2013 byly sníženy prostředky pro druhou kapitolu „Udržitelný růst: přírodní zdroje“, která slouží k financování zemědělské politiky. Jak říká Jedlička, navyšování rozpočtu na strukturální politiku na úkor rozpočtu na společnou zemědělskou politiku lze z hlediska požadavků na posílení konkurenceschopnosti zemí Evropské unie brát za pozitivní trend.

„Společná zemědělská politika byla hlavní agendou Evropského hospodářského společenství na začátku jeho fungování, kdy bylo potřeba zajistit potravinovou soběstačnost společenství. Ale nyní v druhé dekádě 21. století se stává čím dál větším anachronismem,“ vysvětluje ekonom Jedlička.

Zbylých necelých 10 % evropských prostředků pak poputuje na vnitřní bezpečnost, vnější vztahy Evropské unie a administrativu.

Nižší ale efektivnější

Jak již bylo řečeno, výše rozpočtu je stejná, jakou navrhla Evropská rada již v únoru. V červnu se však představitelé Unie dohodli, že by měl být finanční rámec flexibilnější. To byla také hlavní podmínka Parlamentu, aby dal rozpočtu své ano.

Větší flexibilita by měla spočívat v tom, že finance, které nebudou v jednom roce utraceny, budou moct být využity v roce následujícím, a to bez omezení během prvních tří let programovacího období. V roce 2018 pak bude strop pro převedení prostředků 7 miliard eur, v roce 2019 půjde o 9 miliard eur a v závěrečném roce programovacího období to bude 10 miliard eur (EurActiv 28.6.2013).

Podle Jedličky navíc to, že bude budoucí finanční rámec úspornější, nemusí být nutně na škodu, protože s nižšími zdroji bude hospodařeno efektivněji.

„Není tajemstvím, že v této oblasti má Evropská unie i její členové včetně České republiky velké rezervy. Stačí se podívat na současnou horečnatou snahu řídících orgánů operačních programů v České republice vypisovat na poslední chvíli co nejvíce výzev či debatu o tom, kolik desítek miliard z evropských fondů nestihneme vlastní neschopností vyčerpat,“ upozorňuje.

Jak ale efektivnějšího čerpání dosáhnout? Podle Mynáře bude potřeba zvýšená aktivita jak domácích kontrolních orgánů, tak i Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Mělo by jít přitom nejen o represi v podobě pokut, ale i konzultace s příjemci, kulaté stoly a pořádání odborných akcí.

Kromě sedmiletého rozpočtu se bude na probíhajícím plenárním zasedání hlasovat také o rozpočtu na příští rok. Podle dohody, ke které došlo mezi Radou a Parlamentem minulý týden, by měl dosáhnout 142,6 miliard eur včetně dlouhodobých závazků (EurActiv 12.11.2013).