Bude během příštích voleb do EP zvoleno více žen?

Plenární zasedání Evropského parlamentu; zdroj: Evropský parlament

Podle doporučení, které europoslanci schválili na začátku června, by se měly členské státy a politické strany snažit zajistit rovnoměrnější zastoupení mužů a žen na kandidátních listinách pro nadcházející volby do Evropského parlamentu. Podle ředitelky Fóra 50 % Jany Smiggels Kavkové však nelze očekávat, že by tato zpráva měla nějaký výrazný dopad. Zastoupení českých europoslankyň je nyní jedno z nejnižších.

„Kampaň k volbám do Evropského parlamentu 2014 bude zajímavější, evropštější a více politická než při předcházejících volbách,“ slíbil britský europoslanec Andrew Duff (ALDE) na konci května poté, co Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) schválil jeho zprávu, která by měla podle představ členů AFCO k tomuto přispět. Tu následně schválili i europoslanci na plenárním zasedání.

AFCO mimo jiné doporučuje, aby se na hlasovacích lístcích spolu se seznamy kandidátů objevily i názvy a loga evropských politických stran, ke kterým patří jednotlivé národní politické strany, nebo aby jména kandidátů na europoslance byla zveřejněna minimálně šest týdnů před termínem voleb.

V dalším bodě pak vyzývá členské státy a politické strany, aby zařadily na kandidátní listiny více žen, a podpořily tak rovnoměrnější zastoupení žen a mužů v této jediné přímo volené evropské instituci.

Podle Jany Smiggels Kavkové, ředitelky organizace Fórum 50 %, která usiluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů ve veřejném životě, nelze očekávat, že by tato výzva měla zásadní dopad, protože není závazná. Lze podle ní navíc předpokládat velké rozdíly jednak mezi jednotlivými členskými státy, ale také mezi různými politickými stranami.

„Strany a země, které jsou tématu rovnosti žen a mužů celkově otevřenější, sestaví s největší pravděpodobností kandidátní listiny tak, aby byly z hlediska zastoupení obou pohlaví vyvážené. Výzva je tak pro ně dalším argumentem podporujícím jejich snahu. Mnohé členské státy navíc uplatňují závazné kvóty pro kandidátní listiny do Evropského parlamentu,“ řekla EurActivu Smiggels Kavková.

V Česku změnu nečekejte

Během posledních voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 bylo v České republice do štrasburských poslaneckých lavic zvoleno celkem 18 mužů a 4 ženy. Ve srovnání s ostatními státy tehdejší evropské pětadvacítky bylo procentuální zastoupení českých žen druhé nejnižší (18 %). Hůře na tom byla pouze Malta, ve které nebyla zvolena ani jedna žena.  

Podle Smiggels Kavkové nelze předpokládat, že by se situace v Česku nějak výrazně změnila. „Evropský parlament se u nás stal lukrativním a tomu odpovídá i klesající počet žen na volitelných místech kandidátek,“ domnívá se ředitelka Fóra 50 %.

Obrat v evropských institucích

Obrácený trend však lze sledovat v rámci Evropského parlamentu jako celku. Od roku 1979, kdy proběhly první přímé volby, díky kterým zasedlo v poslaneckých lavicích 17 % žen, toto číslo každých pět let pravidelně narůstá, a to na současných 35 %. Nadpoloviční ženské zastoupení má nyní Finsko a Švédsko, hranici 40 % pak v roce 2009 překročilo ještě dalších 6 států. V současné Barrosově Komisi pak můžeme nalézt celkem 9 žen.

Obrat přitom lze sledovat nejen v rámci složení jednotlivých institucí, ale také v jejich činnosti. „Evropské instituce se v poslední době z hlediska prosazování genderové rovnosti opravdu výrazně posunuly. A to sice od pouhých proklamací ke konkrétním činům a závazkům,“ upozorňuje Smiggels Kavková.

Jako průlomový označuje návrh směrnice pro zastoupení žen ve vedení velkých firem, který by měl pomoci srovnat poměrný počet obou pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů (EurActiv 15.11.2012).