Brusel čelí koronaviru. Předseda europarlamentu je v karanténě, Komise financuje vývoj vakcíny

© Shutterstock

Evropský parlament kvůli obav z šíření koronaviru zkrátil své plenární zasedání na pouhý jeden den, zrušil veškerá hlasování a většinu naplánovaných rozprav. Některá témata – podle vedení parlamentu ta s největší prioritou – však v programu zůstala. A koronavirus mezi nimi nechybí.

„Rozhodnutí uspořádat plénum zde v Bruselu bylo přijato v duchu a za účelem zajištění kontinuity parlamentní práce,“ uvedl v úvodu schůze předseda Evropského parlamentu David Sassoli.

„Musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom zajistili kontinuitu legislativní a rozpočtové činnosti, kontinuitu rozhodování v boji proti nákaze COVID-19, podporu zaměstnanosti a ekonomiky, které byly právě teď tvrdě zasaženy. Musíme však zároveň pokračovat v naší práci na Zelené dohodě, problematice přistěhovalectví a víceletém finančním rámci. To vše vyžaduje, abychom zůstali na svém místě,“ zdůvodnil následně, proč se vedení parlamentu rozhodl schůzi pouze zkrátit, a nikoli úplně zrušit.

„Musíme naplnit náš parlamentní mandát a vzdát hold všem těm, kteří v Evropě a na celém světě nadále vykonávají své každodenní povinnosti ve snaze zastavit šíření nákazy,“ dodal.

Paradoxem však je, že předseda Sassoli byl během uplynulého víkendu ve své rodné Itálii. I přesto ale jednání parlamentu v pondělí večer v Bruselu sám zahájil. Až během úterního dne poslance a zaměstnance parlamentu emailem informoval, že se dobrovolně podrobí domácí karanténě. Podle některých ale bylo jeho chování neodpovědné a zasedání se neměl účastnit ani v pondělí večer. Na svých sociálních sítí na to upozornila například poslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR). Přímého porušení pravidel se však Sassoli nedopustil. Italská vláda totiž karanténu celé země vyhlásila až včera večer, tedy po příjezdu předsedy europarlamentu do Bruselu.

Kvůli koronaviru se zkrátí zasedání Evropského parlamentu. Hlasování o střetu zájmů Andreje Babiše se odkládá

Vzhledem k přetrvávajícímu nebezpečí z šíření koronaviru se vedení Evropského parlamentu rozhodlo pro netradiční opatření – zkrátit zasedání na pouhé dva dny.

Komise: Příští dny budou kritické

V úterý jednání europarlamentu pokračovalo, prakticky celé dopoledne bylo věnováno právě šíření koronaviru a jeho důsledkům, a to za přítomnosti eurokomisařky pro zdraví a potravinovou bezpečnost Stelly Kyriakides a komisaře pro řešení krizí Janeze Lenarčiče.

„Od včerejška máme potvrzené případy ve všech členských zemích, i když počty nakažených se v jednotlivých státech výrazně liší. Víme také, že příští dny a týdny budou pro budoucí vývoj nákazy kritické,“ prohlásila před poslanci Kyriakides.

„Je čas na krizovou komunikaci směrem k evropským občanům. Na úrovni Komise se k tématu budeme scházet třikrát týdně a na výzkum vakcíny jsme uvolnili 140 milionů eur,“ dodala.

V podobném duchu hovořil i Lenarčič.

„Snažíme se zejména o zajištění zdravotních pomůcek tam, kde je jich nedostatek a kde je akutně potřebují. Stejně tak je třeba mít na paměti ekonomické důsledky nákazy, které budou zásadní. Zaměstnanci, podnikatelé a malé a střední podniky musí dostat finanční pomoc,“ řekl a dodal, že taková pomoc může mít podobu daňových úlev včetně posečkání s platbou DPH či přímé finanční podpory ze strany států či unijních struktur.

„Dále je třeba připomenout, že existuje tzv. Pakt stability a růstu, který na situace tohoto typu umožňuje flexibilně reagovat,“ připomněl.

The Capitals: Itálie je kvůli koronaviru v izolaci. V Evropě se zavírají školy a ruší veřejné akce

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Do hospodářských problémů by se v důsledku šíření nákazy mohla dostat především Itálie, která ekonomickým problémům čelila již před rozšířením viru do Evropy. Ušetřeny ale pravděpodobně nebudou ani další země.

Hrozba světové pandemie je reálná

Někteří poslanci však byli k celé situace a dosavadním opatřením ze strany EU či jednotlivých zemí kritičtější.

„Hlavní odpovědnost mají v rukou vlády jednotlivých zemí, především pak ministři zdravotnictví. Komise přislíbila celkovou pomoc ve výši 270 milionů, ale to nebude stačit. Stejně tak je třeba klást důraz na solidaritu na evropské úrovni,“ uvedl předseda lidovecké frakce Manfred Weber (EPP).

Připomněl také, že pokud nějaká země nutně potřebuje například roušky či respirátory, ostatní země by jí měly pomoci a nehledět jen samy na sebe.

Do rozpravy se zapojila i řada českých europoslanců.

„Generální ředitel Světové zdravotnické organizace včera uvedl, že hrozba pandemie je velice reálná, ale bylo by možné nad ní získat kontrolu. Opatření, které přijímáme jsou důležitá. Na kontinentě s volným pohybem musíme jednat společně. Je jasné, že virus bez koordinace na úrovni EU nezastavíme,“ prohlásila třeba místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE).

Nejkritičtějším hlasem před poslanci však mluvila europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL). Rychlé šíření viru v Evropě podle ní ukazuje na mnohem hlubší problémy v evropském zdravotnictví a nepřipravenost států na podobnou krizi adekvátně reagovat.

„V mnoha členských státech dlouhodobě docházelo k podfinancování zdravotnictví a přetěžování zdravotníků. Až epidemie skončí je třeba se z toho poučit. Systém není nastaven tak, jak by měl. Alarmující je i nedostatek zdravotnického materiálu pro lékaře a zdravotníky. Je zřejmé, že jsme podcenili naše schopnosti tyto výrobky v dostatečném množství a včas vyrábět,“ zdůraznila.

Česko čelí kritice. Požaduje spolupráci EU v boji proti koronaviru, pomáhat se však zdráhá

Itálie od minulého týdne žádá ostatní členské státy EU o pomoc s bojem proti koronaviru. Prosí je zejména o roušky a další ochranné pomůcky. Na její žádost podle informací EURACTIV.com odpověděl jeden jediný stát.