Britové v průzkumech podporují silnou EU

Britská veřejnost si podle průzkumů organizace Fabian Society přeje intenzivnější spolupráci členských zemí EU v mezinárodních otázkách, jako je změna klimatu. Zprávu přinesl včera (26. prosince) deník The Observer.

Přestože v britské veřejnosti stále převládá značná nedůvěra vůči bruselské administrativě, přejí si Britové, aby EU nastoupila cestu aktivnějšího prosazování svých cílů na globální politické scéně.

Členské státy Unie by podle dotazovaných měly více spolupracovat na tématech jako globální změna klimatu, boj proti mezinárodnímu zločinu nebo regulace bankovního sektoru.

Zatímco členství v EU vnímá jako „dobrou věc“ pouze 25 % účastníků průzkumu a téměř dvojnásobek (45 %) jako „špatnou“, v případě významu EU na mezinárodním poli převládá pozitivní hodnocení.

Většina dotazovaných (71 %) podporuje hlubší spolupráci států sedmadvacítky v boji proti terorismu a mezinárodnímu zločinu, jen necelá desetina by spolupráci v této oblasti dál nepodporovala (7 %).

Nadpoloviční podpora evropské spolupráci platí i v případě boje proti změnám klimatu (55 %) a regulace bankovního sektoru (53 %). Zároveň ale v obou případech narůstá tábor odpůrců širší spolupráce: v oblasti klimatu je to 14 %, v případě regulace bank až 25 % dotazovaných.

Britové podporují společnou záchranu evropské ekonomiky

Překvapivý je postoj Britů v ekonomické oblasti, kde si Velká Británie tradičně udržuje značnou nezávislost a například přechod na euro absolutně vylučuje. Přesto si 45 % Britů myslí, že by sedmadvacítka měla intenzivněji spolupracovat na obnově ekonomického růstu. Naopak 30 % se staví proti.

Sunder Katwala, šéf organizace Fabian Society, v tom vidí důkaz toho, že se britským euroskeptikům sice podařilo zdémonizovat Evropskou unii jako instituci, ale nepovedlo se jim přesvědčit britskou veřejnost o tom, že všechny její aktivity jsou jen nezbytným zlem.

Podle Katwaly to vysvětluje i obrat v přístupu britského ministra zahraničí. William Hague před volbami vystupoval tvrdě proti Bruselu, po volbách ale zaujal mnohem smířlivější postoj.

„Uvědomil si, že nelze stavět jen na jednoduchých sloganech. Zdá se, že nemá žaludek na pokračování v těch starých bitvách. Britští konzervativci hrozili novou politickou občanskou válkou, pokud britská vláda zásadně nepředefinuje postoj k Evropskému parlamentu. To ale dneska vypadá jen jako lichá hrozba,“ uvedl Katwala.

Charles Grant, ředitel Centra pro evropskou reformu (Centre for European Reform), které se na průzkumu také podílelo, se domnívá, že instituce jako Evropská komise, Rada ministrů nebo Evropský parlament byly vždycky neoblíbené.

„Co je ale povzbudivé, to je zjištění, že si Britové začínají uvědomovat, že v řadě oblastí mohou být úspěšnější, pokud jednají společně s dalšími, než když své zájmy prosazují na vlastní pěst,“ řekl Grant.