Británie a Nizozemsko mají poslat další peníze do unijního rozpočtu

zdroj: Evropská rada

Protievropská britská strana UKIP si pro nadcházející doplňovací volby lepší téma ani nemohla přát. Spojené království má kvůli zlepšeným hospodářským výsledkům a změně ve výpočtu do unijního rozpočtu doplatit více než dvě miliardy eur. Země s klesající ekonomikou naopak dostanou peníze nazpátek.

Tři miliardy eur navíc by do začátku prosince měly nalít do unijního rozpočtu Velká Británie a Nizozemsko. Těmto dvěma zemím se totiž zlepšily ekonomické výsledky od chvíle kalkulace příspěvků do unijního rozpočtu a tak by měly přispět více. Německo a Francie by naopak kvůli zhoršeným hospodářským výsledkům měly dostat část příspěvku nazpátek. 

Velká Británie by měla zaplatit 2,1 miliardy eur. To je téměř pětina jejího ročního příspěvku do unijní kasy. Britský premiér David Cameron přitom sám vyjádřil ještě před zahájením summitu obavu o ekonomiky ostátních států Evropské unie. „Britská ekonomika roste dobře. Vytváříme pracovní místa a startují nové firmy,“ řekl premiér novinářům. „Ale nejsme imunní vůči problémům jinde v Evropě. Existují obavy o stav ostatních ekonomik, a proto budu chtít znát plány ostatních, jak snadněji vytvářet nové pracovní pozice, deregulovat, reformovat, zabezpečit, aby evropské ekonomiky rostly a britská mohla v růstu pokračovat.“

Spolu se svými kolegy na Evropské radě později diskutoval o tom, jak by se mohl dodatečným platbám do rozpočtu vyhnout. „Tyto peníze Evropská komise neočekávala a nepotřebuje je. Budeme spolu s ostatními zeměmi usilovat o to, abychom toto rozhodnutí zvrátili,“ řekl BBC vládní zdroj.

Požadavek na doplacení příspěvku samozřejmě vzbudil nevoli u britských euroskeptiků a bulvárního listu, který rád zdůrazňuje kontroverzní aspekty evropské integrace. Konzervativci navíc budou muset v nadcházejících doplňovacích volbách zápolit s protievropskou stranou UKIP. Spustil je odchod konzervativního poslance Marka Recklesse právě do strany Nigela Farage.

Pokud by radikálně pravicová UKIP vyhrála, vytvořila by na ministerského předsedu ještě větší tlak, aby přitvrdil v protievropské rétorice. Příští rok se totiž budou v Británii konat parlamentní volby. David Cameron slíbil, že v případě vítězství vyhlásí na rok 2017 referendum o setrvání Spojeného království v EU.

Nejsou jediní

Velká Británie má už tak oproti jiným zemím slevu na unijní příspěvky, kterou v osmdesátých letech vyjednala konzervativní premiérka Margaret Thatcherová. Do Londýna se tak vrací dvě třetiny z rozdílu mezi příjmem a výdaji do unijního rozpočtu. Vychází to na téměř čtyři miliardy eur. Další formy úlev mají Nizozemsko, Švédsko, Německo, Rakousko.

Podle mluvčího Komise Patrizia Fiorilliho vznikl rozdíl změnou výpočtu hrubého národního příjmu, na kterém se předtím členské státy shodly.

„Chci znát detaily,“ řekl novinářům nizozemský premiér Mark Rutte reportérům po skončení nočních jednání. „Vím jen o tom, že v účtech byly změny, to není překvapení. Ale překvapila nás ta velká částka.“ Nizozemsko má doplatit skoro 650 milionů eur. Menší sumy budou muset doplatit ještě Bulharsko, Irsko, Řecko, Itálie, Kypr, Lotyšsko a Malta.

Finský premiér Alexander Stubb své kolegy vyzýval, aby Evropskou unii nebrali jako „zjednodušené účetní cvičení.“ Upozornil navíc na to, že Velká Británie dostává svůj rabat každý rok bez ohledu na to, v jakém stavu je její ekonomika.

Jan Jedlička z EU Office České spořitelny si myslí, že je férové po Spojeném království zvýšené příspěvky do bruselské pokladny. "Rabat měl význam v 80. letech, kdy se Británie vypořádávala s vážnými strukturálními problémy a díky podobě své ekonomiky nečerpala z tehdejší dominantní částí výdajů evropského rozpočtu – zemědělských dotací," řekl EurActivu Jedlička. "Nyní se však váha zemědělských dotací na evropském rozpočtu výrazně snížila a Británie patří mezi vyspělé a zároveň nejrychleji rostoucí členské státy EU."

Autor: Jan Pavec