Břidlicový boom se v Polsku zadrhává, zkušenosti sousedů se ale můžou hodit i Česku

zdroj: Shutterstock; autor: NeonLight

Česko má k břidlicovému plynu opatrnější přístup než sousední Polsko, které se ale na nekonvenční těžbu také dívá střízlivěji než dřív. Průzkum se totiž setkává s řadou problémů. Jestli má ovšem Evropa jednou plyn z břidlic těžit, budou se hodit právě informace ze zemí, které už zásoby prozkoumávají.

Dosavadní produkce zemního plynu bude v Evropské unii v příštích desetiletích klesat. Částečně by ji mohla nahradit těžba z nekonvenčních ložisek. Především s těžbou břidlicového plynu do budoucna počítá strategie energetické bezpečnosti, kterou v reakci na ukrajinskou krizi navrhla Evropská komise.

V některých členských zemích už probíhají průzkumné činnosti. Velký zastáncem nekonvenčních zdrojů je Polsko, které s průzkumy začalo už v roce 2010. V současné době tam existuje šest desítek průzkumných vrtů. Zásoby břidlicového plynu se díky nim prokázaly, jsou ale výrazně menší, než se původně očekávalo. 

Těžařské firmy v Polsku odrazuje i byrokracie.

Americká vládní agentura pro energii je v roce 2011 odhadla na více než 5 biliónů kubických metrů, které by zemi stačily na tři stovky let. Polská vláda pak ale v roce 2012 publikovala zprávu, podle které jsou odhadované zásoby desetkrát menší.

Zatím se nepotvrdilo, že by se v Polsku ekonomicky vyplatilo břidlicový plyn těžit. Těžařské firmy odrazují mimo jiné složité geologické podmínky a vysoká administrativní zátěž, která na ně v zemi čeká.

České moratorium

Poláci jsou ovšem těžbě břidlicového plynu nakloněni, ukazují průzkumy veřejného mínění. Česká veřejnost naproti tomu věnuje mnohem větší pozornost rizikům, která se s těžbou z břidlic pojí, i když obecně rozvoj nekonvenčních ložisek v Evropě podporuje. Přístup obou zemí k břidlicovému plynu porovnává nedávno vydaná studie z dílny polského think tanku Instytut Kościuszki.   

V Česku by bylo podle odhadů možné těžit břidlicový plyn v několika lokalitách ve středních a severovýchodních Čechách, na Valašsku a jižní Moravě.

Pozornost přitáhly k nekonvenčním ložiskům zejména protesty občanských sdružení a místních samospráv, které se v roce 2012 postavily proti udělování průzkumných licencí v oblastech „Trutnovsko“ a „Meziříčí“. Negativně se k možným průzkumným aktivitám postavila také městská rada v Berouně. Protestující se obávali především znečištění vodních zdrojů a narušení krajiny. V oblasti „Berounka“ se proti těžbě postavili i geologové.

Ministerstvo životního prostředí pak de facto vyhlásilo moratorium na průzkum a těžbu břidlicového plynu, dokud nedojde k úpravě potřebné legislativy. To se zatím nestalo.

Udělat si přehled

V EU jednotná pravidla speciálně pro nekonvenční plyn neexistují. V roce 2011 došla Komise k závěru, že platná unijní legislativa stačí i pro úpravu těžby z břidlic. Zahájila ovšem sérii analýz, které se zabývají ekonomickými, zdravotními i dalšími aspekty nekonvenční produkce.

Pokud má začít komerční těžba, je potřeba mít přehled o skutečných zásobách.

Před rokem navíc přijala doporučení, podle kterého by země měly alespoň sledovat určité zásady, pokud přijímají vlastní pravidla pro těžbu. Pro státy ale není povinné se tímto doporučením řídit.  

„Aby bylo případně možné zahájit produkci v komerčním měřítku, je nutno mít o evropských nekonvenčních zásobách přesnější přehled,“ upozorňuje ještě Evropská komise.

Hodit se budou také veškeré zkušenosti ze zemí, které se průzkumem zabývají. A to i v Česku, pokud by se měl vývoj okolo břidlicového plynu někam posunout, shodují se čeští experti, kteří se podíleli na zmíněné studii.

Hodit se mohou především informace z Polska, které je České republice ze socioekonomického hlediska blízko, dodávají.

Autor: Adéla Denková