Borisov: Přestaňte si vymýšlet výmluvy, abyste udrželi Bulharsko mimo Schengen

Bulharsko Schengen

© European Union, 2018

Bulharský premiér Bojko Borisov využil zahájení bulharského předsednictví v Bruselu ke kritice členských států a evropské diplomacie.

Bulharský premiér Bojko Borisov se na konci minulého týdne obul do členů EU, kteří brání vstupu Bulharska do schengenského prostoru. Ten umožňuje občanům zapojených zemí volně překračovat hranice národních států.

V Bruselu se Borisov zúčastnil několika schůzek a událostí pořádaných u příležitosti zahájení bulharského předsednictví Rady EU, které probíhá v první polovině letošního roku.

Během projevu na konferenci organizované Nadací Hannse Seidela se Borisov dotknul i tématu, které je pro jeho zemi citlivé.

Bulharsko, stejně jako Rumunsko, dostalo od Komise zelenou ke vstupu do schengenského prostoru již v roce 2010. Při hlasování v Radě, kde je v případě Schengenu nutná jednomyslnost, byl ale další postup zablokován Francií, Německem či Nizozemskem.

Na konci ledna k přistoupení Bulharska do schengenského prostoru odmítavě vyjádřil bavorský ministr vnitra Joachim Hermann.

Podle něj by rozšíření Schengenu ohrozilo bezpečnost německých občanů. „Do budoucna je členství Bulharska a Rumunska nejen žádoucí, ale dokonce nutné, nicméně v současné době vstup Bulharska nepřichází v úvahu,“ řekl Hermann v rozhovoru s deníkem Die Welt.

Hermann dodal, že Bulharsko a Rumunsko sužuje „rostoucí korupce a velké problémy s organizovaným zločinem.“

„Nelze vysvětlovat našim občanům, že na jednu stranu obnovujeme kontroly na hranici s Rakouskem kvůli uprchlické krizi, ale zároveň otevíráme hranice s Bulharskem a Rumunskem. Bulharské hranice jsou navíc i vnějšími hranicemi EU. Ústupky na poli bezpečnosti v okamžiku rostoucí hrozby terorismu jsou naprosto nepřijatelné,“ řekl.

Borisov: Jsme nejlepší obránci hranic

Borisov ve svém projevu žádnou konkrétní zemi nezmínil, ale prohlásil, že Evropa by měla přestat s vymýšlením záminek k zamezení vstupu Bulharska do Schengenu, neboť jeho země je nejlepším obráncem vnějších hranic EU.

Většinu projevu věnoval migraci a poukázal na to, že tato otázka Evropu rozděluje a způsobuje rozepře mezi jejími představiteli. Sám prý už před třemi lety navrhl řešení, ale nikdo mu nenaslouchal.

Čtěte také: Babiš spoléhá na Bulhary, že v EU najdou shodu nad kvótami >>>>

Bulharský premiér na summitech EU pravidelně rozmlouvá s novináři o nutnosti posílení vnějších hranic místo budování těch vnitřních. Obhajuje také dohodu mezi Unií a Tureckem, díky které se podařilo rapidně snížit počet migrantů připlouvajících z Turecka na řecké ostrovy.

Migrační krizi lze podle něj překonat, pokud se vnější hranice neprodyšně uzavřou a migranti budou procházet přes checkpointy, kde budou uprchlíci odděleni od ekonomických migrantů. Uprchlíci by pak měli zůstat v táborech mimo EU, a to co nejblíže k zemím jejich původu tak, aby se mohli vrátit bezprostředně po skončení války.

Podle Borisova by ekonomičtí migranti mohli vstoupit na území Unie, pouze pokud by o ně nějaká země měla zájem. V opačném případě by i oni měli zůstat v táborech.

Borisov se domnívá, že Evropané platí daň za to, co Spojené státy, Rusko, Čína a Turecko, vedeny geopolitickými zájmy, zapříčinily v Sýrii, Libyi a Afghánistánu. Arabské jaro se podle něj stalo „evropskou zimou“, způsobilo obrovské škody a evropská diplomacie podle jeho slov v řešení problému zcela selhala.

Nezapomínejte na západní Balkán

Prioritou bulharského předsednictví má být zejména západní Balkán, kde Borisov vidí dva možné scénáře. Buď prý EU svojí nečinností umožní Rusku, Číně, Turecku a Saúdské Arábii, aby na základě náboženství nebo ekonomických zájmů získaly co největší vliv v oblasti, nebo urychlí proces vstupu západobalkánských zemí do Unie.

V polovině května se bude v Sofii konat summit 28 unijních a šesti balkánských lídrů. Předcházet mu bude summit představitelů evropských institucí s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který by se měl uskutečnit v druhé polovině března.

Z anglického originálu přeložila Kateřina Porembská.