Boj o Google Books pokračuje. Zvítězí spotřebitelé?

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: evelynishere.

Unijní instituce sice v zásadě vítají iniciativu amerického gigantu Google, který hodlá digitalizovat světové knižní fondy, nicméně okolo projektu se vznáší řada otazníků – například nad vznikem potencionálního monopolu, autorskými právy nebo rizikem cenzorských zásahů do digitalizovaných děl.

„Evropa čelí významné kulturní výzvě: jen jedno procento fondů evropských knihoven prošlo digitalizací. To pro nás znamená nejen obrovský úkol, ale také řadu nových obchodních a kulturních příležitostí,“ uvedli ve společném prohlášení komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy a komisařka pro informační společnost Viviane Reding. Oba se vyslovili pro to, aby při zvládnutí tohoto „heroického úkolu“ hrál prim soukromý sektor.

Google je světovou jedničkou v rychle se rozvíjejícím byznysu digitálních knih – podle jeho vlastních údajů už jich do elektronické podoby stihl převést okolo 10 milionů. Kolosální projekt Google Books si klade za cíl vynést znovu na světlo velkou část světového kulturního dědictví – tedy zapomenutých knih, na které se už desítky let práší ve skladech.

Americký internetový gigant se navíc dušuje, že nijak nezasáhne do života současných knihkupectví a vydavatelství, protože bude digitalizovat pouze díla, která „nejsou komerčně dostupná“. To bude podle Google výhodné i pro autory zapomenutých děl, kteří mohou mít z jejich digitalizace provizi. „Vytvoříme úplně nový trh,“ věří Google.

Podle statistických dat této společnosti tvoří 97 % současného knižního trhu tituly, které jsou stále vydávány. Zbylá 3 % připadají na knihy, jež se už netisknou nebo nemají známého autora.

Není zlato všechno co se třpytí

I když mají nevydávané knihy pouze malý komerční význam, je si třeba uvědomit, že představují 90 % sbírek evropských knihoven a ještě větší podíl v celosvětovém měřítku. Pokud tento obrovský potenciál dokáže někdo využít, může si přijít na slušné peníze. První námitka kritiků amerického projektu směřuje právě sem: zneužije Google svou dominantním pozici na novém trhu?

Toho se obávají evropští vydavatelé, a proto zatlačili na Radu, aby vyzvala Komisi ke svolání veřejné konzultace k možným problémům, které mohou Google Books vyvolat (EurActiv 29.5.2009). Ta se uskutečnila včera v Bruselu.

Unijní vydavatelé, autoři a knihkupci se domnívají, že rozmach Google Books by mohl mít devastující účinky na existující obchodní modely. „Google by se stal de-facto světovým knihkupcem na trhu digitálních děl,“ varuje například Fran Dubruille z European Booksellers‘ Federation, která reprezentuje zájmy asi 20 tisíc unijních knihkupců, s tím, že by si americká společnost mohla diktovat ceny.

„Jestliže kopie anglicky psané knihy doputuje do nějaké knihovny ve Spojených státech, Google ji může naskenovat, i když práva na vydaní nebyla do USA prodána,“ uvedla Angela Mills-Wade z European Publishers Council. „To může do budoucna ohrozit příležitost vydavatelů na prodání těchto práv,“ dodala.

Google argumentuje tím, že monopolní pozici nezneužije, protože bude garantovat přístup do svých registrů každé společnosti, která bude mít zájem o skenování nebo digitalizování knih. Včera se v Bruselu ale objevily i další námitky: Nehrozí riziko cenzurovaní? Jak bude zajištěna ochrana osobních dat?, ptají se kritici Google Books.

A to není vše. Ani zástupci společnosti Google nevyvrací názor vydavatelů, že je jen velmi těžké poznat, která díla jsou dostupná na pultech knihkupectví. I když se Google zařekl, že se podobným knihám vyhne, podle odhadů lze až 10 % digitalizovaných děl stále koupit (údaje British Authors‘ Collecting Society). Aby se rozpoznávání podobných knih ulehčilo, spustili evropští vydavatelé systém ARROW.

Amerika vs. Evropa

Pokud americké ministerstvo spravedlnosti (US Department of Justice) schválí dohodu mezi Google a dvěma vydavatelskými organizacemi o digitalizaci knižních fondů v USA (EurActiv 31.8.2009), může dojít k paradoxní situaci, kdy Američané budou mít přístup ke knihám umístěným v evropských depozitářích, ale Evropané se k nim nedostanou.

Na starém kontinentě se totiž širší dohoda Googlu s knižními vydavateli zatím nerýsuje, a tak je dost reálné, že se podobný paradox stane skutečností. To je také důvod proč Komise tak vehementně prosazuje společná pravidla pro digitalizaci knih v Unii a spustila také vlastní projekt evropské digitální knihovny Europeana (EurActiv 31.8.2009).