Běží v podpisu asociační dohody s EU o osud Ukrajiny?

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč; zdroj: Rada EU

Podpis asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou je stále více nejistý. Ukrajinský parlament neschválil zákon potřebný k propuštění Julije Tymošenkové na léčení do Německa, prezident Viktor Janukovyč navíc údajně prohlásil, že dohodu stejně podepsat nechce. Hraje se v posledních týdnech o osud Ukrajiny, nebo jde spíše o další úsek cesty v pomalém přibližování k EU?

Ukrajinský parlament dnes (21. listopadu) neschválil návrh zákona, který by vězněné bývalé premiérce Juliji Tymošenkové umožnil vycestovat do Německa kvůli potřebné lékařské péči. Propuštění političky na léčení je přitom jednou ze zásadních podmínek pro podepsání asociační dohody, kterou by měla Ukrajina s EU uzavřít na konci příštího týdne na summitu Východního partnerství ve Vilniusu.  

Původně měli ukrajinští poslanci schválit zákon již před čtrnácti dny. Vládnoucí Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče se však nedokázala dohodnout s opozicí (EurActiv 11.11.2013). Nevyšel pak ani další pokus (EurActiv 14.11.2013). Evropští ministři zahraničí dali i přesto tento týden v pondělí najevo, že o podepsání dohody s Ukrajinou nadále stojí (EurActiv 19.11.2013). Vyřešení situace okolo Tymošenkové však zůstává podmínkou.

V souvislosti s aktuálním vývojem ale sílí přesvědčení, že k podpisu příští týden ve Vilniusu nedojde. Jak navíc včera informovala Česká televize, prezident Janukovyč měl údajně evropskému komisaři pro rozšíření a politiku sousedství Štefanu Fülemu osobně sdělit, že asociační dohodu nepodepíše. Řekl prý, že Ukrajina by v tuto chvíli podpisem velmi tratila kvůli utlumení obchodů s Ruskem. Východní soused totiž na Kyjev tlačí, aby dohodu nepodepisoval, a láká ho spíše k účasti v Celní unii, která je především ruským projektem (EurActiv 14.8.2013).

Prozatím není jasné, jak se situace do konce příštího týdne vyvine. Ukrajinská opoziční Strana UDAR pod vedením bývalého boxera Vitalije Klička například prezidenta vyzvala, aby Tymošenkové udělil milost. Takový krok by mohl podle některých názorů přinést určitý průlom. Ať už ale Janukovyč dohodu ve Vilniusu podepíše nebo ne, odborníci se domnívají, že EU se bude snažit kontakt s Ukrajinou udržet a jednání budou pokračovat i po summitu.

Brusel totiž asociační dohodu chápe jako významný nástroj pro udržení Kyjeva na cestě dalšího sbližování s Unií a také pro úspěšné dokončení reformního procesu na Ukrajině. S tím se ztotožňuje i Česko. Podle ministerstva zahraničí je dohoda hlavní převodovou pákou pro dodržování evropských hodnot a standardů. Proto přibližování Ukrajiny k EU vidí také jako krok k posilování česko-ukrajinských dvoustranných vztahů.  

K EU čelem, k Rusku zády?   

Podpis dohody je přitom podle ministerstva také součástí celkového vývoje ve střední a východní Evropě v posledním čtvrtstoletí. Ve hře je prý také otázka dalšího strategického směřování Ukrajiny. O něm si ale musí země rozhodnout sama, dodává Černínský palác. Všeobecně se přitom předpodkládá, že v tomto rozhodování běží o příklon Ukrajiny na východ nebo na západ.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Lebdušky se Ukrajina od svého vzniku sice pomalu ale jistě pohybuje směrem od Ruska k Evropské unii.

„Naprosto zásadní roli v tomto procesu hrála i přes své nedostatky takzvaná Oranžová revoluce v roce 2004. Zásadní je skutečnost, že v porovnání se sousedním Ruskem a obzvláště Běloruskem se na Ukrajině i přes všechny problémy podařilo udržet na východoevropské poměry relativně liberální režim, což je prvek, který zemi jednoznačně dlouhodobě posouvá směrem na západ,“ dodává.

Dochází tak sice k některým ústupkům vůči Rusku, jako bylo například prodloužení pronájmu základny v ukrajinském Sevastopolu ruskému námořnictvu výměnou za výhodnější dodávky zemního plynu. „Ústupky Rusku ale ještě neznamenají přimknutí se k němu,“ upozorňuje Lebduška.

„K jakémusi poměrně pomalému přibližování Ukrajiny k EU postupně dochází,“ říká k tomu historik Bohdan Zilynskyj, který působí na Katedře ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Je to však proces složitý a nejednoznačný, dosti ztížený i regionální rozrůzněností Ukrajiny,“ dodává.  

Předěl – bude osudový?

Pokud nebude dohoda ve Vilniusu podepsána, bude to v symbolické rovině fiasko, řekl EurActivu ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. Vilniuský summit se prý totiž stal v poslední době ve všeobecném vnímání jakousi mantrou a je chápán jako potenciální předěl ve směřování Ukrajiny.  

Jak významný předěl to ale je? „O osudové rozhodnutí jistě jde,“ domnívá se Bohdan Zilynskyj. Jestli to ale bude předěl opravdu dramatický, se podle něj teprve ukáže.  

„Podle mě se rozhoduje především o tom, jestli se Ukrajina v nějakém rozumném horizontu začne skutečně více přibližovat ke strukturám EU nebo zůstane někde uprostřed jako doposud,“ řekl redakci Michal Lebduška.

Jaké výhody však může Ukrajině asociační dohoda a s ní spojená dohoda o volném obchodu zajistit ve srovnání s bližší orientací na Rusko a jím vytvářenou Celní unii?

„Asociační dohoda může jednoznačně prospět ukrajinskému hospodářství, které dlouhodobě silně trpí neefektivitou a různými patologickými jevy, jako je extrémně vysoká míra korupce,“ domnívá se Lebduška. Na rozdíl od Celní unie prý může přinést evropské standardy a jistou míru transparentnosti, což může ve výsledku pomoci konkurenceschopnosti Ukrajiny.

„Naopak Celní unie sice může přinést zapojení do větší struktury, což může Ukrajině krátkodobě hospodářsky pomoc, ale dlouhodobě neodstraní chronické problémy, kterými země trpí,“ dodává.