Běženci se vrací k „osvědčené“ trase do Evropy, připlouvají přes Itálii a Španělsko

uprchlíci Itálie

© Shutterstock / Alexandre Rotenberg

Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k „osvědčené“ trase přes Itálii a Španělsko.

Mladá somálská žena, která na Nový rok umrzla na bulharsko-turecké hranici. Devatenáctiletý chlapec z Gabonu, jehož se do španělské enklávy Ceuta pokusila propašovat v kufru dvaadvacetiletá Maročanka. Sto čtrnáct běženců ze Senegalu, Guineje a Mali, které zachránila u libyjských břehů loď plující pod vlajkou organizace Lékaři bez hranic, zatímco byli namačkaní v nafukovacím člunu.

Ačkoliv se Evropské unii loni podařilo výrazně snížit počet migrantů, kteří se snaží proniknout mořskou cestou do Evropy, musí EU i letos počítat s dalším přílivem běženců.

Imigrační a bezpečnostní politika budou také jednou z hlavních výzev, kterým bude unie v roce 2017 čelit. A to i proto, že Turecko hrozí vypovězením dohody uzavřené loni v březnu s EU, po níž se začal rapidně snižovat počet migrantů, kteří proudili do Evropy přes Egejské moře.

V předcházejících letech řada evropských států zaznamenala vzedmutí protiuprchlických nálad. Loni tak mnoho jejich vlád začalo mluvit o opatřeních, která omezí příliv běženců.

Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU), v čele se svým předsedou Horstem Seehoferem, i její sesterská Křesťansko-demokratická unie (CDU) požadují, aby počet migrantů, které Německo každý rok přijme, nepřesáhl dvě stě tisíc.

Německo se začalo uprchlické vlně bránit loni, kdy také výrazně klesl počet běženců, kteří zde hledali útočiště. Zatímco v roce 2015 to bylo 890 tisíc lidí, loni jen 280 tisíc. Na druhé straně stoupl počet žádostí o azyl. V loňském roce požádalo Spolkovou republiku Německo o ochranu svých práv 745 545 běženců, tedy o téměř 270 tisíc více než předloni.

„Migrační proces se daří regulovat,“ netajil se svou spokojeností spolkový ministr vnitra Thomas de Mazière.

Nárůst počtu žadatelů o azyl vysvětlují úřady především tím, že většina z nich přicestovala do Německa už v roce 2015, ale zpracování jedné žádosti trvá vzhledem k velkému počtu uchazečů několik měsíců.

Běženci pocházejí především ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Eritreje, ale také Albánie.

Rakušané chtějí strop

Striktní protiuprchlická opatření začalo požadovat i Rakousko, přes které se v uplynulých dvou letech přelila záplava běženců směřujících do Německa.

Ministr obrany Hans-Peter Doskozil ze sociální demokracie a jeho lidovecký kolega z resortu vnitra Wolfgang Sobotka vyzvali předminulý týden EU k zásadní změně v přijímání uprchlíků. Ti by napříště měli podávat žádosti o azyl mimo území evropské osmadvacítky.

„Je třeba ukončit neúspěšnou azylovou politiku v Evropě,“ zdůraznil Doskozil. „Musíme si čestně přiznat, že EU má omezené kapacity přijímat uprchlíky. Musíme zastavit ilegální migraci.“

Rakousko, které loni přijalo 80 tisíc běženců, bude příště požadovat strop pro počet přijatých uprchlíků.

Velké pozdvižení, byť ne takové jako o předloňském silvestru v Kolíně nad Rýnem, vyvolal v zemi incident, který se na Nový rok odehrál v Innsbrucku. Migranti tu sexuálně obtěžovali dvě desítky žen.

Severoafrická trasa

Unii se loni podařilo zastavit ve spolupráci s řeckými a tureckými úřady příliv běženců, kteří se do Evropy pokoušeli dostat přes Egejské moře. Ti se tak vrací k „osvědčené“ cestě směřující do EU ze severní Afriky. Dokládá to i nárůst počtu běženců, které loni přijaly španělské a italské úřady.

Podle čísel, která zveřejnil Úřad Vysokého komisaře OSN (UNHCR), se v roce 2015 pokusilo proniknout do Evropy cestou přes Itálii 153 842 migrantů, zatímco přes Španělsko 4408. Loni to bylo už 173 008, respektive 6826 běženců.

Každoročně vyrážely od pobřeží zejména Maroka a Tuniska na přeplněných člunech desetitisíce uprchlíků. Severoafrickou trasu se ale španělským a italským úřadům podařilo zčásti eliminovat na přelomu prvního desetiletí nového tisíciletí, a to pomocí monitorovacích zařízení a velkého počtu hlídkových člunů.

Běženci proto po roce 2014 zacílili na balkánskou cestu, kdy zamířili nejdříve do Turecka a pak se nechali pašeráky dopravit na některý z řeckých ostrovů.

Jen v prvních dnech letošního roku ale zadržela španělská a zejména italská pobřežní stráž na moři stovky uprchlíků.

Podle UNHCR loni výrazně vzrostl také počet lidí, kteří utonuli nebo jsou po pokusu přeplout Středozemní moře nezvěstní. Zatímco v roce 2015 zaznamenaly italské úřady 2913 takových případů, loni to bylo již 4527 lidí. Klesl naopak počet mrtvých a nezvěstných migrantů v Egejském moři. Předloni jich bylo 799, loni 441.

Článek původně vyšel na stránkách Aktuálně.cz v rámci projektu, který společně realizují vydavatelství Economia a portál EurActiv.cz s podporou Evropského parlamentu.