Berlín má obhájit zákon o minimální mzdě. Týká se i českých řidičů

zdroj: ShutterStock.com; autor: Stefano Lunardi.

Zítra má německá vláda předložit Evropské komisi vysvětlení ke svému zákonu o minimální mzdě. Ten má dopad i na české firmy, které přes Německo například převážejí své zboží. S podobným opatřením přichází Francie. Podniky se obávají, že jednotný trh EU se začne pod tíhou různých překážek drolit.

Na zítřek čekají české podniky jako na magické datum, kdy má Německo Evropské komisi předložit vysvětlení ke svému zákonu o minimální mzdě. Berlín chce dokázat, že není v rozporu s evropským právem.

Řada novějších členských států včetně Česka tvrdí, že norma evropská pravidla porušuje. Nelíbí se jim, že během svého pobytu v Německu mají mít na německou minimální mzdu nárok i řidiči zahraničních firem, kteří tamtudy pouze projíždějí.

Podnikům rozhodnutí Komise prakticky nic neřekne. Chtějí vysvětlit podrobnosti.

Firmám z chudších členských zemí by to zvýšilo náklady. Zákon stanoví minimální mzdu na osm a půl eura za hodinu, což je v přepočtu více než 230 korun.

Česko s ostatními odpůrci zákona razí přesvědčení, že Německo porušilo článek 56 Smlouvy o fungování Evropské unie, který zakazuje jednostranné vytváření překážek pro fungování služeb na vnitřním trhu. Zda to tak skutečně je, rozhodne Evropská komise.

Aby bylo jasno

„Komise sice může vydat stanovisko, že německý zákon není kompatibilní s evropským primárním právem. Podnikům to však prakticky mnoho neřekne,“ upozorňuje zástupkyně ředitele Svazu průmyslu a dopravy ČR pro mezinárodní organizace a EU Vladimíra Drbalová.

„Pokud konkrétní firma pošle svého řidiče do Německa, stále nebude mít jistotu, zda se na ni zákon vztahuje, nebo ne,“ řekla EurActivu.

Až padne rozhodnutí Komise a situace se vyjasní, chce Svaz uspořádat pro firmy seminář, na kterém by podrobnosti vysvětlil někdo z německých představitelů. Plánuje proto oslovit německou ambasádu nebo některou z německých nadací, které v Česku působí.

Prozatím se Berlín rozhodl upravit planost a nevymáhá zákon v případech, kdy řidiči přes území Německa pouze přejíždějí – tedy na takzvanou tranzitní dopravu. Výjimka také platí pro firmy, které vozí zboží k překládce do Hamburku a dalších přístavů. 
  

Téma pro summit?

Problém se řeší i na úrovni členských zemí. Česko na své výhrady upozornilo během včerejší bruselské schůzky ministrů odpovědných za otázky konkurenceschopnosti. Téma by se mohlo dostat i na agendu příštího summitu EU, uvedly podle ČTK a Českého rozhlasu diplomatické zdroje. Lídři členských států se v Bruselu scházejí 19. a 20. března.

Ještě 19. března bude česká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová jednat se svou německou kolegyní Andreou Nahlesovou, potvrdilo redakci tiskové oddělení resortu.  

Stále je potřeba vysvětlit, na které pracovníky a činnosti se německý zákon přesně vztahuje a jestli například platí i v případě, kdy jede zaměstnanec české firmy do Německa na veletrh nebo jinou služební cestu.

Přidává se Francie

Podobné opatření navíc čeká na schválení ve Francii. Senát má hlasovat o reformním balíčku, jehož cílem je více liberalizovat francouzský trh. Takzvaný „Loi Macron“ pojmenovaný podle ministra hospodářství Emmanuela Macrona má stanovit i minimální mzdu pro zahraniční řidiče nákladních vozů. Ti by měli dostávat 9,61 eur za hodinu.

Komise chce hladké fungování jednotného trhu. Podniky se bojí, že některé státy ne.

Zákon má začít platit až dlouho poté, co Komise rozhodne o oprávněnosti německého opatření. Stanovisko Bruselu by navíc mohlo ovlivnit i podobu francouzského předpisu. Ten z pohledu českých firem není tak problematický jako ten německý. Měl by totiž jasněji vymezit, na koho se bude minimální mzda vztahovat a měl by se také držet výkladu evropské směrnice o vysílání pracovníků.

Podnikům se spíš nezamlouvá, že některé členské země přicházejí s opatřeními, která komplikují fungování vnitřního trhu EU. Jde to podle nich proti snahám Komise, která prosazuje právě odstraňování bariér a chce přísněji vymáhat pravidla, jež na jednotném trhu platí.

Autor: Adéla Denková