Barroso byl ve svém projevu moc optimistický, myslí si i řada českých europoslanců

José Manuel Barroso v rozhovoru s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem; zdroj: Evropská komise

Evropa už možná vidí cestu z krize, těžké období však rozhodně nemá za sebou a neměla by usínat na vavřínech, říkají europoslanci ke včerejšímu (11. září) projevu předsedy Evropské komise o stavu Unie. Je řešením obtížné situace „více Evropy“ nebo by „Evropy“ mělo být naopak „méně“? Jak Barrosovo vystoupení hodnotí čeští europoslanci?

Včerejší projev předsedy Evropské komise o stavu Unie vyvolal mezi europoslanci spíše nezájem nebo zklamání, než pozitivní reakce. Podle řady europoslanců byl včera José Manuel Barroso při svém vystoupení v Evropském parlamentu příliš optimistický.

Barroso ve Štrasburku například řekl, že Evropa se již blíží ekonomickému oživení. „To dokazuje, že jsme na správné cestě. Na základě aktuálních čísel a současného vývoje máme dobrý důvod být sebejistí,“ prohlásil.  

Dodal nicméně, že Evropa se nadále musí snažit a s nepříznivou ekonomickou situací bojovat. Zaměřit by se měla především na podporu zaměstnanosti a hospodářského růstu (více o Barrosově projevu ve včerejším článku).

Podle řady europoslanců však předseda Komise příliš hýří optimismem. I oni ale zdůrazňují, že Evropa se musí zaměřit především na podporu udržitelného růstu.

Neusnout na vavřínech

„Vidíme určité počáteční známky oživení. Ale to je jen důkaz toho, že jsme se už dotkli dna. Spíše než konec krize mohou tato čísla znamenat začátek nové fáze této krize. Hrozí, že vstupujeme do období stagnace, pomalého růstu a vysoké nezaměstnanosti,“ řekl v debatě následující po Barrosově projevu předseda skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt.

Příliš optimistický nebyl ani lídr skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů Hannes Swoboda (S&D). „Je to velice slabé oživení. Jde spíše o oživení vyjádřené čísly, lidé bojující s krizí v Evropě však zatím zlepšení nepociťují,“ řekl. Upozornil také na zvětšující se rozdíly mezi chudými a bohatými, které způsobila tvrdá úsporná opatření.

„Na dně jsme už byli a nyní jsme se od něj odrazili, v žádném případě to ale neznamená, že tam nemůžeme spadnout znovu,“ hodnotí v rozhovoru pro EurActiv Barrosův projev také český europoslanec v S&D Pavel Poc.

Místopředseda S&D Libor Rouček se s Barrosem shoduje alespoň v tom, že důležitým krokem pro řešení finanční krize i pro další fungování Unie je vytvoření bankovní unie (EurActiv 29.4.2013). „Tuto prioritu, kterou předseda Komise zmínil, jednoznačně podporuji,“ sdělil redakci. S tím souhlasí i řada dalších europoslanců.

„Musíme využít čas, který máme, abychom se posunuli ve dvou zásadních bodech.  První se týká bankovní unie, konkrétně vytvoření jednotného fondu pro řešení problémů bank. Druhý se pak týká dokončení vnitřního trhu, zejména pokud jde o Digitální agendu,“ řekl například Verhofstadt (k tématu digitálního trhu více viz další dnešní článek).

Více Evropy

Vcelku příznivě se k projevu postavila Barrosova domovská skupina Evropské lidové strany (EPP). Předsedu Komise podpořila například v prohlášení, že sjednocená Evropa nebyla příčinou krize. „Kdyby nic jiného, je to právě díky Evropě a euru, že jsme krizi přežili,“ řekl v Parlamentu předseda EPP Wilfried Martens.

„Oceňuji dále, že Barosso v projevu upozornil na stále větší šíření všemožných mýtů o EU v evropských zemích,“ pochválila šéfa exekutivy také česká europoslankyně v EPP Zuzana Roithová. Tyto mýty se podle ní šíří vinou populistických a povrchních politiků, kteří zkreslují fakta o EU a navíc na Unii svádějí vlastní neúspěchy.

„Barosso to nazval ‚znárodňováním úspěchů EU a europeizací vlastních neúspěchů‘. Také v České republice sleduji, jak vlády zatajují, že pozitivní legislativní změny například ve prospěch spotřebitelů jsou jen opožděným zavedením směrnic už dříve přijatých,“ doplňuje Roithová ve své tiskové zprávě.

Co je euroskepticismus

Zato Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR) se do Barrosa opřela. Nelíbí se jí například, že řešením současných problémů je podle Barrosa „více Evropy“. Budoucnost Unie si totiž euroskeptici skupina představuje jinak. „Když chce někdo novou podobu EU, neznamená to, že je protievropský,“ prohlásil předseda skupiny Martin Callanan.

„Já tedy nevím, co to přesně je, ten euroskepticismus, ale vím, že počet lidí v Evropě, kteří se dívají kriticky na současný stav Evropské unie, pořád narůstá. A být kritický k některým aspektům Evropské unie neznamená být euroskeptik. Neznamená to chtít tu konstrukci zničit, ale znamená to chtít ji vylepšit,“ dodal ve svém kritickém projevu na plénu český europoslanec Jan Zahradil (ECR).

„Barroso se držel osvědčené mantry zdejšího mainstreamu, že na každý problém existuje jediné řešení, tedy „více Evropy, více Evropy“. To je samozřejmě věc, kterou my jako politická skupina neakceptujeme, protože naše vidění EU je jiné,“ řekl pak v rozhovoru pro EurActiv.  Naopak předseda poslaneckého klubu EPP Joseph Daul po Barrosově vystoupení zdůraznil potřebu prohloubení integračních snah. „Méně Evropy znamená více problémů. Dnešní debata nám umožňuje zhodnotit, kde se nacházíme. Evropa je na správné cestě,“ řekl.

Neposlušné státy

Včerejší Barrosův projev ve Štrasburku příliš velkou pozornost europoslanců nevyvolal. Zasedací sál, kde svou řeč pronesl, byl spíše poloprázdný. Přednesení Zprávy o stavu Unie se nezúčastnil ani předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. To se nelíbilo například europoslankyně Roithové. „Už sama nepřítomnost předsedy Evropské rady na jednání o stavu Unie symbolizuje, že na rozdíl od Komise nelze čekat jakoukoli sebereflexi od Rady,“ uvedla.

Barroso přitom členské státy ve svém projevu zkritizoval. „Řekl nahlas to, co je už léta smutnou realitou. Evropská komise a Evropský parlament velmi pružně pracují na modernizaci společných evropských pravidel, tak, aby členské státy lépe překonávaly krizi, kterou evropské instituce nevyvolaly,“ řekla Roithová. Rada ministrů však prý dokončení legislativy často několik měsíců nebo i let blokuje.