Banky zvažují vytvoření vlastního záchranného fondu

Michel Barnier, zdroj: Evropská komise.

Prezident Evropské bankovní federace Alessandro Profumo přišel včera s návrhem na vytvoření dobrovolného fondu, z jehož prostředků by se v budoucnu financovala pomoc bankám v potížích. Fond by měl disponovat 20 miliardami eur a přispívaly by do něj pouze nejvýznamnější evropské bankovní domy. Evropská komise, která sama usiluje o vytvoření povinného záchranného fondu, na jeho slova zareagovala opatrně.

Profumův plán je zjevně veden snahou vyhnout se regulaci ze strany Evropské unie, která v červnu přišla s návrhem na vytvoření sítě národních záchranných fondů, do nichž by povinně musely přispívat všechny evropské banky. Unie tak che zabránit opakování situace, kdy státní pokladny musely během finanční krize přikročit k mnohamiliardovým sanacím evropských bank.

S návrhem z dílny komisaře pro vnitřní trh Michela Barniera ale řada členských států nesouhlasí v obavě, že by pro banky znamenal další finanční zátěž a znevýhodnil je oproti světové konkurenci. Řešením by v takové situaci mohlo být vytvoření globálního záchranného fondu, ale unijní partneři ze skupiny G20 takovou možnost na posledním jednání v Torontu důrazně odmítli.

Alessandro Profumo, výkonný předseda jedné z největších evropských bank – italské Unicredit, která má silnou pozici mimo jiné v Německu a řadě nových členských zemí, svou myšlenku na ustavení dobrovolně financovaného záchranného fondu zveřejnil včera na stránkách deníku Financial Times. Váhu jeho slovům dodává skutečnost, že v současné době stojí v čele vlivné Evropské bankovní federace, jejímiž členy jsou největší evropské banky.

Záchranný fond disponující s 20 miliardami eur by podle něj měl být založen na čistě dobrovolném principu a přispět by do něj měla zhruba dvacítka nejvýznamnějších evropských bank. Úvěrové instituce, které se ocitnou v potížích, by se v budoucnu mohly na fond obrátit s žádostí o pomoc a nemusely by se jako v minulosti spoléhat na podporu z veřejných peněz.

Nabídka italského bankéře řadu pozorovatelů s ohledem na zmíněné rozpory mezi členskými státy překvapila. Kontroverzní povahu návrhu ostatně odráží i údajně vlažná reakce některých německých bank. AFP cituje v této souvislosti nejmenovaného zástupce německého bankovního sektoru, podle nějž by dobrovolný fond znamenal pro banky „zbytečnou zátěž v již tak napjaté situaci“. Německým bankám se prý také nelíbí, že zatímco do fondu by přispívalo pouze několik největších, podporu by mohly požadovat všechny banky bez rozdílu.

Barnier je opatrný

Námitky nemají ale jen německé banky. Podobné pochybnosti vzbudil Profumův návrh také u komisaře Barniera. Ten jeho nabídku sice přivítal, ale naznačil, že podle jeho představ by do fondu neměli přispívat jen někteří.

Jeho mluvčí Chantal Hughes EurActivu sdělila, že komisař „nemá na mysli konkrétně žádný dobrovolný systém“. „Představujeme si něco, do čeho budou přispívat všechny banky,“ dodala mluvčí.

Brusel dal navíc v minulosti najevo, že za obecně přijatelnější alternativu považuje spíše vytvoření sítě národních záchranných fondů namísto jediného celoevropského.

Přes veškeré výhrady ale Barnier návrh šéfa bankovní federace ocenil a současně jej využil k útoku na ty členské země, které mají výhrady k jeho vlastním plánům. „Je pro mě povzbudivé, že Profumo pokládá fond za něco užitečného. Tím spíše, že někteří ministři stále považují podobné iniciativy za zbytečné,“ řekl komisař včera novinářům.