Babiš: Euro není důležité. Byznys ale harmonogram vstupu do eurozóny očekává

Babiš v Bruselu

© European Union, 2017

Pro nového českého premiéra je na summitu EU nejdůležitější migrace a jednání o brexitu. V pátek ráno se ovšem bude řešit také budoucnost eurozóny, kterou za závažné téma považují podniky. EU se mění a Česko by mělo hrát aktivní roli, říkají europoslanci. Jaká témata podle nich rezonují?

Andrej Babiš (ANO) je poprvé v Bruselu jako český premiér. Na schůzce s ostatními šéfy členských států dnes a zítra řeší obranu, migraci, reformu eurozóny a brexit.

Lídři členských států dnes slavnostně spustí fungování stálé strukturované spolupráce v obraně (PESCO). „Je důležité, aby Evropa měla tyto mechanismy spolupráce,“ řekl Babiš ráno před odletem na summit novinářům.

Posilování obranné spolupráce v EU by se podle něj nemělo dít na úkor členství v NATO. Mělo by ale umožnit vyrovnávat se s problémy, na které mohou mít další členové aliance jiný názor. Babiš v této souvislosti zmiňuje migrační krizi a Turecko.

„Pak je tam samozřejmě brexit a jsme také zváni na eurosummit,“ dodal Babiš k dvoudennímu programu Evropské rady.

Čtěte podrobněji: Co čeká Babiše na prvním summitu v Bruselu >>>>

Jednání o brexitu považuje český premiér společně s debatou o migraci za stěžejní témata setkání. „Nemyslím si, že přijetí eura je až tak důležité, když to porovnám s tématy jako migrace a brexit,“ řekl novinářům.

„Nesouhlasím s tím, že kdo nemá euro, je méněcenný člen EU,“ dodal Babiš.

Zdůraznit chce především to, že Česko za účinný způsob řešení migrační krize považuje ochranu hranic a boj s pašeráky. Kvóty na přerozdělování uprchlíků Česko dále odmítá.

Brexit musí vláda řešit

Česká europoslankyně a členka ANO Dita Charanzová v souvislosti se summitem zdůrazňuje téma brexitu.

„Británie je pro nás velmi významný obchodní partner i strategický spojenec. Měli bychom mít vyjasněno, co od výstupních jednání chceme,“ řekla EurActivu.

Měla by to podle ní být jedna z prvních věcí, kterými se bude nová česká vláda z hlediska zahraniční politiky a obchodu zabývat.

Čtěte také: Druhá fáze brexitu čeká na zelenou od členských zemí >>>>

Za zásadní otázky považuje Charanzová také obranu a bezpečnost. S tím souhlasí i europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.

Česko by podle něj mělo jednoznačně podporovat posílení obranné spolupráce.

„Ruku v ruce s tím by mělo podpořit rychlá opatření zaměřená na stabilizaci situace na vnějších hranicích EU, pomoci třetím zemím v bezprostředním sousedství evropských hranic, a tím zabránit do budoucna nekontrolovatelným migračním tokům, jakých jsme v uplynulých letech byli svědky,“ říká Svoboda.

Byznys euro chce

Ani euro bychom ale podle europoslance neměli opomíjet.

Vláda by prý měla stanovit jasný cíl připojení se k eurozóně. „Až díky zapojení se do eurozóny se naše členství v EU stane plnohodnotným,“ myslí si Svoboda.

„Co se týká eura, tam bych byla ráda, pokud by tato vláda přišla s návrhem, jak k tématu otevřít celospolečenskou diskuzi, jak se začít o jednotné měně bavit, jak ukazovat její reálná rizika i výhody,“ říká k tématu Charanzová.

Charanzová: Moderátorem debaty o euru nemusí být stát, ale třeba podnikatelská reprezentace.

„Moderátorem takové diskuze nemusí být nutně stát. Může to být například podnikatelská reprezentace,“ myslí si europoslankyně.

Firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy (SPČR) přitom přijetí eura dlouhodobě podporují. „Od vlády očekáváme stanovaní časového horizontu a podmínek, za kterých se to stane,“ řekl redakci ředitel sekce mezinárodních vztahů SPČR Lukáš Martin.

Podle europoslance ODS Zahradila by se ovšem vlajkovou lodí české evropské politiky měla stát hlavně liberalizace mezinárodního obchodu a uzavírání obchodních smluv se třetími zeměmi.

„Je to ryze pozitivní téma a jako exportně orientovaná ekonomika můžeme na volném obchodu jen vydělat,“ říká Zahradil.

Komise se snaží, ale musí zabrat víc

K jiným oblastem unijní spolupráce je Zahradil kritický a odmítá především snahu o hlubší federalizaci.

„Unie se v posledních letech nachází jaksi permanentně v krizi. Je to mimo jiné dané tím, že si mocenské centrum v Bruselu přisvojuje řadu pravomocí, na které potom nestačí. Nic na tom kupodivu nezměnil ani odchod Velké Británie. K žádné reflexi se zatím neschyluje,“ tvrdí Zahradil.

„Pokud bude pokračovat tlak na další a hlubší integraci, vyvolá to protireakci v členských zemích a věci se dají do pohybu. Od bruselských institucí to čekat nemůžeme,“ dodává.

Zahradil: Mocenské centrum v Bruselu si přisvojuje řadu pravomocí, na které potom nestačí.

Na druhé straně jsou to právě členské země, které se v některých oblastech pustily do hlubší integrace. Příkladem je právě obranná spolupráce PESCO, která je dobrovolná a přihlásilo se k ní už 25 států.

A přístup Komise k důležitým otázkám hodnotí v poslední době řada politiků jako otevřenější. S pozitivními ohlasy se setkal například zářijový projev předsedy Komise Jean-Clauda Junckera o stavu Unie.

Juncker mimo jiné zdůraznil, že Evropa „musí dýchat oběma plícemi – západní a východní – jinak se jí nebude dostávat dechu“. Naznačil tak, že Komise chce lépe komunikovat i se státy střední Evropy, které mají s Bruselem pošramocené vztahy například kvůli migrační krizi.

„EU se snaží někam posunout. Slyšeli jsme poslední projev předsedy Junckera o stavu Unie, kde celkovou situaci popsal celkem věrně. Musím říct, že na mne udělal dobrý dojem,“ říká Charanzová.

Poslední Junckerův projev hodnotí řada politiků pozitivně.

„Bohužel jsme ale takový projev neslyšeli před třemi lety, když byl jmenován do funkce. Pokud by se stejnou razancí naplňoval to, o čem hovořil, Unie by dnes byla někde jinde,“ pokračuje však.

EU podle ní potřebuje skutečnou reformu. „Rozhodně tím nemyslím, že budeme jen opatrně proškrtávat nepotřebné předpisy,“ dodává.

Byznys podle Martina považuje za pozitivní krok vydání Bílé knihy o budoucnosti Evropy. Tu Juncker představil v březnu, a nastartoval tak debatu o evropské integraci v několika oblastech.

Přečtěte si více: Budoucnost EU – jako dřív, nebo vzhůru nohama? >>>>

„Jde však zatím hlavně o politický dokument, který musí být doplněn o rozpracované detaily jednotlivých politik. Byznysu by nejvíce prospěla flexibilita v integraci, méně regulace, méně byrokracie a důraz na zásadní věci a efektivnost,“ říká Martin.

Euroskeptismus ne  

Europoslanec Svoboda zdůrazňuje, že Česko musí usilovat o aktivní členství v Unii a že by mělo zůstat v „silném jádru EU“.

„EU se tváří v tvář potížím, které poslední měsíce a roky přinesly, rozhodně posunula vpřed. Jednání k aktuálním problémům jsou operativnější než v minulosti,“ řekl redakci.

Čtěte také: EU musí být akceschopnější. Tusk nabídl novou formu komunikace lídrů >>>>

Ukázalo se podle něj, které členské státy tvoří hnací motor unie a které státy mohou ovlivnit to, jak bude EU vypadat v budoucnu. „Myslím, že česká vláda by v tomto ohledu měla být aktivním členem a partnerem debat,“ řekl Svoboda.

Nová vláda by tak měla v EU vytvářet spojenectví s dalšími zeměmi, a to hlavně s ohledem na plánované vystoupení Británie, zdůrazňuje Lukáš Martin. „Ta totiž byla často názorovým spojencem ČR,“ vysvětluje.

Martin: Pro byznys je pozitivní, že nová vláda má stále proevropský kurz.

Obecně je podle něj pro byznys pozitivní, že nová vláda má stále proevropský kurz.

„Euroskeptické strany nemají zatím na vládu žádný vliv a můžeme očekávat, že tomu tak zůstane i v dalších měsících,“ doufá.

Česká vláda, ale i velká část společnosti si je dobře podle něj dobře vědoma ekonomických přínosů členství v EU. „Občané i politici si více méně uvědomují výhody pro zahraniční obchod a dodatečné finanční zdroje z fondů EU,“ myslí si Martin.