Azylový systém EU potřebuje reformu. Jak si ji představují politické strany v ČR?

reforma azylového systému

@ European Union, 2017

Tento článek je součástí Special reportu: České politické strany a EU

Reforma azylového systému je pro Evropskou unii těžký oříšek. Jak by si s ní poradily politické strany, které letos kandidují do Poslanecké sněmovny?

Chcete znát i odpovědi k dalším tématům? Přečtěte si celý předvolební speciál >>>>

Evropská unie má za sebou neblahou zkušenost s migrační krizí.  Nyní stojí před otázkou, jak evropskou azylovou politiku reformovat, aby mohla poskytovat bezpečný domov uprchlíkům a zároveň nevpouštěla na území EU každého, kdo se zde rozhodne usadit.

Na rozhodnutí, jak bude nová azylová politika EU vypadat, se podílí i česká vláda. Politických stran jsme se proto před volbami zeptali, jaké mají návrhy.

Vytvořeno s využitím aplikace bubbl.us.

Vytvořeno s využitím aplikace bubbl.us.

Otázka: Jak nastavit azylová pravidla, aby do budoucna nedocházelo k takovému přetížení některých zemí, jako jsou nyní Itálie a Řecko?

KDU-ČSL

Potřebujeme takovou reformu Společného evropského azylového systému, která se zaměří na funkční řešení. Základem musí být nepropustnost hranic pro ilegální migraci. Pro uprchlíky, kteří skutečně potřebují pomoc, musí být zajištěny důstojné podmínky pro život, co nejblíže jejich domovského státu. Hlavní snahou by mělo být stabilizovat země v evropském sousedství a uzavírat s nimi funkční readmisní dohody. Zároveň se chceme aktivně podílet na budování bezpečných zón a ochranných center v Africe a na Blízkém východě a zvyšování místní úrovně péče o uprchlíky. Naopak přerozdělování žadatelů o azyl se neukázalo být fungujícím řešením.

To, že ochrana vnější hranice může fungovat, jsme viděli na příkladu uzavření balkánské trasy a dohody EU s Tureckem. Stejně musíme postupovat i ve Středomoří. Dnes se do Evropy přes centrální Středomoří nedostávají ti opravdu potřební, ale zejména ekonomičtí migranti – mezi migranty ve Středomoří je méně než 20% opravdových uprchlíků. Tím, že necháváme středomořskou trasu otevřenou, jen pomáháme pašerákům a zvyšujeme utrpení lidí, kteří se na nebezpečnou cestu přes Středomoří vydávají.

KDU-ČSL: Hlavní snahou by mělo být stabilizovat země v evropském sousedství a uzavírat s nimi funkční readmisní dohody.

ČSSD

Určitě to nemůže být formou povinných přerozdělovacích kvót, jak tomu bylo dosud. Není možné nutit žít lidi tam, kde nechtějí. V prvé řadě je třeba posilovat systém prevence ilegální migrace a vymáhat dodržování pravidel pro udílení azylu. Pak je možné se bavit o jednotné azylové politice založené na dobrovolných závazcích členských států.

ČSSD: V prvé řadě je třeba posilovat systém prevence ilegální migrace a vymáhat dodržování pravidel pro udílení azylu.

Starostové a nezávislí

Těžko lze eliminovat přetížení Itálie a Řecka, které leží na trase stávající migrační vlny. Je však možné jim funkční společnou azylovou politikou a soustředěným zapojením ostatních členských států EU na jejich území pomoci v řešení migračních krizí. Azylová pravidla by měla být v rámci EU nastavena jasně, proces azylového řízení zjednodušen a měl by být prováděn pokud možno vně území EU tak, aby se na území Unie dostávali pouze lidé, kterým byl přiznán status uprchlíka dle Ženevské úmluvy.

STAN: Proces azylového řízení by měl být zjednodušen a prováděn pokud možno vně území EU.

Piráti

Je třeba v těchto zemích budovat z evropských zdrojů kapacity pro řešení migračních toků, které do Evropy přicházejí.

Piráti: V Itálii a Řecku je třeba budovat z evropských zdrojů kapacity pro řešení migračních toků.

Strana zelených

Akutní problém lze řešit pomocí kvót, které Zelení na rozdíl od všech ostatních stran neodmítají. Do budoucna je třeba vytvořit bezpečné cesty pro žadatele o azyl, zmizel by tak přetlak na řeckém a italském pobřeží a lidé by přestali umírat na moři.

Zelení: Akutní problém lze řešit pomocí kvót, které Zelení na rozdíl od všech ostatních stran neodmítají.

TOP 09

Problém migrace je třeba řešit již v zemích, odkud migranti přicházejí. EU proto musí zvýšit částku alokovanou na rozvojovou pomoc řešící strukturální problémy těchto zemí. Uprchlíci musí být zachyceni již ve speciálních zařízeních nacházejících se přímo v afrických zemích (jak se nyní plánuje v Nigeru a Čadu), kde budou moci podat žádost o azyl v některé ze zemí EU. EU musí získat více kompetencí při ochraně vnější schengenské hranice, kde svůj díl odpovědnosti musí převzít i státy, které s ní nesousedí (jako je ČR). Zemím, které se potýkají s velkým počtem migrantů, musí být poskytnuty dodatečné finanční prostředky pro zvládání integrace. Zavedení stálého přerozdělovacího mechanismus odmítáme, protože problém migrace při průchodnosti hranice neřeší.

TOP 09: Uprchlíci musí být zachyceni již ve speciálních zařízeních nacházejících se přímo v afrických zemích.

ODS

ODS podporuje  posílení bezpečnostních a informačních aspektů unijní azylové politiky, např.  sdílení dat o osobách z třetích zemí a osob bez ověření totožnosti, které žádají o mezinárodní ochranu – může to zamezit jejich neregulérním pobytům v členských zemích a teoreticky to usnadní jejich navracení.

Podporujeme rovněž myšlenku bezpečných zón, mimo území Evropy, např. v některé severoafrické zemi, kde by bylo možné posoudit nárok na azyl daného žadatele.

Nesouhlasíme se sjednocováním azylového řízení dle unijních pravidel, a to proto, že mimo jiné zasahuje do délky a procedury bezpečnostního prověřování osob žádajících o azyl, ale také předjímá sjednocování sociálních a daňových standardů v oblasti migrace. V tomto případě by vláda ČR měla jasně deklarovat, že z takovéto politiky chce trvalou výjimku.

 ODS: Nesouhlasíme se sjednocováním azylového řízení dle unijních pravidel.

KSČM

Současná azylová politika je dostatečná.  Pravomoci EU není třeba posilovat. ČR by podle kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků. Jedná se pouze o lidi, kteří prchají před násilím, a mají tak nárok na azyl, nikoliv o ekonomické migranty. ČR zatím přijala jen 12 syrských běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednoho dalšího žadatele o azyl.

ČR dále poskytne 24 milionů korun na fungování libyjské pobřežní a námořní stráže. Příspěvek do fondu na výcvik stráže. Česko se tak stane největším přispěvatelem z Evropské unie.

Česko chce z programu na pomoc uprchlíkům a zemím čelícím migračním tlakům poslat 42 milionů korun do Jordánska a Srbska. Letos zatím vláda schválila uvolnění 68 milionů korun, které putovaly do Makedonie a Jordánska.

V souvislosti se změnou trasy hlavního proudu migrantů (přes italsko-rakouské hranice) stoupá riziko dopadů nelegální migrace na ČR. Důvod poklesu je uzavření migrační trasy přes Turecko, Balkán a Maďarsko, přes kterou se migranti z Asie pokoušeli dostat do Německa, Belgie či severských států. Zejména pak uzavřením tzv. balkánské cesty, kdy byla neprodyšně uzavřena řecko-makedonská hranice.

Ze Zprávy o situaci v oblasti migrace vyplývá, že situace v příchodu nelegálních migrantů do České republiky je doposud stabilizovaná. Loni jich policie zadržela 5261, což je o 3302 méně než v roce 2015. Změnilo se  složení migrantů. Zatímco v roce 2015 dominovali uprchlíci ze Sýrie, loni první příčku opět obsadili Ukrajinci. Na dalších místech ve statistice se umístili cizinci z Ruska – 414, Kuvajtu – 338 a Vietnamu – 272. Syřanů loni policie zadržela pouhých 158 a Afghánců 157.

Ministerstvo vnitra přitom mezi nelegální migranty řadí jak klasické uprchlíky, usilující o politický azyl na Západě, tak cizince, kteří „přetáhli“ vízum nebo pracují v Česku „načerno“, to znamená bez pracovního povolení. Ti také tvořili většinu nelegálních migrantů. Z celkového počtu 5261 jich bylo 5039. I zde dominovali Ukrajinci a Rusové. Třetí místo patří státním příslušníkům Kuvajtu, kdy se jedná o lázeňské hosty, kteří nevycestují v době platnosti pobytu.

Bylo deklarováno, že ČR na základě unijních přerozdělovacích kvót nepřijme už žádné migranty. Česko, které by mělo do září přijmout přibližně 2600 lidí. Odmítavý přístup Česka ke kvótám na migranty lze očekávat od unijního soudu základní pokutu ve výši až deset milionů eur (asi 270 milionů Kč) a dalších desítkách tisíc eur za každý den následně nesplněné povinnosti.

V souvislosti s migraci lze upozornit na květnové nepokoje v zařízení pro zadržování běženců v Balkové na Plzeňsku, kde cca 15 cizinců se v tomto uzavřeném objektu zabarikádovalo. Na místě zasahovala policie, která všechny běžence zpacifikovala.

Dále se na území ČR vyskytuje trestná činnost úseku výroby falešných osobních dokladů pro migranty ze strany mezinárodních zločineckých skupin. Padělání dokladů je doménou zejména arabské, bulharské, arménské a v poslední době také rumunské komunity. V mnoha případech jde o mezinárodní sítě fungující na profesionální úrovni. Zapojeny jsou do nich lidé ze zemí, odkud migranti pocházejí, a také ze států na trase uprchlíků. Jsou mezi nimi kapsáři a další obstaravatelé dokladů, padělatelé i kurýři.

KSČM: Pravomoci EU není třeba posilovat.

Svobodní

Státy jako Itálie a Řecko by měly důsledně dodržovat Dublinské dohody a vracet žadatele o azyl do první bezpečné země. Dále by měly poskytovat azylovou mezinárodní ochranu jen těm, kteří ji skutečně potřebují a důsledně vracet imigranty, kteří podmínky této ochrany nesplňují do země, odkud přišli.

Svobodní: Státy jako Itálie a Řecko  by měly důsledně dodržovat Dublinské dohody a vracet žadatele o azyl do první bezpečné země.

EurActiv.cz se s otázkami obrátil na strany a hnutí, jejichž podpora podle volebního modelu CVVM ze září 2017 dosáhla alespoň 1,5 %. Kromě výše uvedených stran redakce oslovila také politické hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. Jako jediné však ve stanoveném termínu neodpovědělo.