ANKETA: Čeští europoslanci k Junckerovu projevu

předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker; zdroj: Evropský parlament.

Jaké byly prvotní dojmy českých europoslanců ze včerejšího projevu předsedy Evropské komise Jean-Claudea Junckera, který přednesl na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku? Co se jim v jeho řeči o stavu Unie líbilo a co tam naopak postrádali? To vše se dozvíte v anketě, kterou připravila redakce EurActivu.

Tradice projevu „o stavu Unie“, s nímž před nastoupené europoslance vždy na jejich prvním plenárním zasedání po letní pauze předstupuje šéf Evropské komise, začala v roce 2009. Tehdy projev přednesl José Manuel Barroso.

Včera na něj navázal Jean-Claude Juncker, který před poslanci hovořil více jak hodinu. Téměř třetinu řečnického času věnoval aktuální migrační krizi, kdy mj. navrhl, aby si členské státy EU mezi sebe rozdělily dalších 120 tisíc uprchlíků.

Předseda Evropské komise se dále věnoval současným palčivým problémům unijní ekonomiky, jako je například otázka Řecka, obchodní dohodě mezi EU a USA, klimatickým změnám a vybraným zahraničněpolitickým tématům, například Ukrajině.

EurActiv zajímalo, co si o jeho poselství myslí čeští europoslanci, kteří měli možnost vyslechnout si projev přímo na místě.

NÍŽE JSOU JEJICH ODPOVĚDI:

Petr Ježek (ANO/ALDE):

„Jean-Claude Juncker logicky hovořil především o migrační krizi. Bohužel, představil pasivní návrhy opatření typu povinného přerozdělování žadatelů o azyl, ale aktivní kroky zaměřené na tlumení příčin krize oslovil jen ve velmi obecné rovině. Na této frontě se neděje téměř nic, neexistuje žádný tým profesionálů z institucí EU a členských států, který by pracoval na směny 24 hodin denně a analyzoval situaci a jednal vůči státům v Africe a jihovýchodním Středomoří, mezinárodním organizacím a globálním hráčům.

Za pozitivní považuji, že předseda Juncker žádné země Unie neobviňoval z nedostatku solidarity atp., naopak, postavil se proti tomuto trendu. Osobně ho považuji za velmi nebezpečný a při jeho pokračování bychom se nemuseli dočkat jen rozpadu Schengenu, ale Unie jako takové. Nejvíce ze všeho Junckerův projev obnažil neschopnost Komise i Unie účinně reagovat na krizi takového rozsahu. Ale OSN na tom není o nic lépe, naopak.“

Miroslav Poche (ČSSD/S&D):

„Juncker ve svém dnešním vystoupení nezapřel fakt, že je více politikem než evropským byrokratem, a de facto tím potvrdil, že po zavedení volby předsedy Evropské komise jeho politická role posílila. To, že věnoval hlavní část vystoupení otázce migrace, se očekávalo. Migrace samozřejmě je aktuálně největším problémem EU, nicméně z mého úhlu pohledu díky tomu zůstala některá důležitá témata stát na okraji zájmu. Jsem rád, že Juncker alespoň v závěrečné části své řeči zdůraznil význam konference OSN ke klimatickým změnám, která se bude pořádat na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Tato konference je naprosto klíčová pro další vývoj světového klimatu a s tím souvisejících problémů, jako jsou např. i klimatičtí uprchlíci. Nad tím, zda-li se EU podaří přesvědčit většinu zemí k potřebným závazkům, se přitom vznáší velký otazník.

Jsem rovněž rád, že zazněla slova podpory Ukrajině, a to v politické, finanční i praktické rovině (především ve formě boje proti rozmáhající se korupci či v podpoře procesu zavedení bezvízového styku). Zpět k uprchlíkům – upřímně řečeno, s napětím očekávám pondělní jednání Rady ohledně návrhu relokace dalších 120.000 uprchlíků. Toto číslo dnes Juncker rovněž potvrdil, ale u členských států svede s prosazováním svého návrhu jistě daleko větší bitvu, než tomu bylo dnes v Parlamentu."

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP):

„Osobně jsem tento projev čekal. Bylo tam vše, co bylo dopředu avizováno a nic speciálního. Nesouhlasím s Junckerovým návrhem na přemístěním 120 tisíc uprchlíků v rámci EU na základě povinných kvót a plus k tomu přemístění 40 tisíc uprchlíků podle návrhu z května. Trvalý relokační mechanismus nic neřeší. S Junckerem naopak souhlasím v tom, že by agentura Frontex měla být přestavěna na skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice.

Dále souhlasím s vytvořením společného evropského seznamu bezpečných zemí, který státům EU umožní rychleji řešit žádosti o azyl. Na něm by měly být mimo jiné i všechny kandidátské země. Evropu by to mělo zbavit zátěže ekonomických migrantů z balkánských zemí, kteří v současné době houfně začali žádat v EU o azyl.“

 

Jiří Pospíšil (TOP 09/EPP):

„Předseda Komise Juncker dnes přednesl svou první zprávu o stavu Unie ve funkci. Ostře sledované vystoupení uprostřed uprchlické krize nepřineslo žádné průlomové návrhy, přestože Juncker opět hýřil vtipem. Juncker bohužel trvá na povinných kvótách, aktuálně pro 160 tisíc uprchlíků), a vidí v nich řešení uprchlické krize, s čímž nesouhlasím, protože kvóty uprchlíkům nepomohou a budou je nutit přesídlit do zemí, kam nechtějí. Navíc kvóty nahrají odpůrcům Unie.

Pochvalu si Juncker naopak zaslouží za příslib posílení agentury FRONTEX (při ochraně schengenské hranice), návrh finančně pomoci zemím, odkud z Afriky a Blízkého východu přichází uprchlíci, ujištění o udržení Schengenu či podporu Ukrajiny.“

Pavel Svoboda (KDU-ČSL/EPP):

„Zpráva byla dobrá v tom, že nemalovala situaci narůžovo. Evropská unie není v dobrém stavu. Ale obsahovala i jasná vyjádření, obsáhla základní problémy EU, proporce i pořadí odpovídaly základním problémům, které je třeba řešit, v čele s migrací. U té se předseda Juncker jasně přihlásil k humanistickému odkazu Evropy, cesta k vyřešení krize bude dlouhá a neměli bychom na ní ztratit své hodnoty. Líbí se mi, že mluvil i konkrétně. K vytvoření evropské pohraniční a námořní stráže, vytvoření seznamu bezpečných zemí, systémem povinných přerozdělovacích kvót, revizi legálních možností k migraci do Evropy, silnější EU v oblasti zahraničních věcí. Některé věci mi v tom systému ale chyběly: úloha převaděčské propagace, na níž je třeba reagovat antipropagandou, přísná návratová politika pro neúspěšné žadatele o azyl., atd.

Dovolávat se solidarity až v souvislosti s přerozdělováním migrantů mi přijde mimo mísu. Mělo by to fungovat tak, že odpovědné státy ochrání vnější hranici, a když s tím mají problémy, řeknou, kolik jim chybí pohraničníků a kapacit, což jim ostatní státy solidárně poskytnou.“

Evžen Tošenovský (ODS/ECR):

„Pokud předseda Komise v první větě svého bilančního projevu prohlásí, že Evropská unie je v krizi, očekával bych seznam strategických kroků, které nás z této krize vyvedou. Pak můžeme diskutovat o tom, zda jsou to kroky dostatečné, souhlasit s nimi či je kritizovat. Pan předseda Junker ale nepřinesl ani jeden jediný návrh. Před projevem jsem neměl velká očekávání, ovšem dojem ze samotného projevu byl ještě horší.

Jediné, co jsme se dozvěděli, je, že budeme přerozdělovat migranty po EU. Jsem přesvědčen, že nikdo nemůže suverénním státům přikazovat, komu na svém území udělí mezinárodní ochranu a určité sociální benefity. Stejně tak nelze násilím nutit uprchlíky, aby se uchylovali někam, kam nechtějí. Samozřejmě je ale nutné co nejrychleji pomoci lidem se skutečně nešťastnými osudy. Každopádně to nebyl projev o stavu unie a o pracovní strategii na další rok.“