Analýza TI o vedlejší činnosti europoslanců je chybná, upozorňují čeští zástupci

hands-462298_1280 [© Pixabay]

Včerejší studie bruselského zastoupení Transparency International obvinila řadu europoslanců včetně těch českých, že kromě svého vysokého platu si přivydělávají ještě jinou než poslaneckou činností, což může vést ke střetu zájmů. Z analýzy vyplývá, že nejvíce si z českých europoslanců přijde vedlejší činností Jan Keller. Podle českých zástupců v Evropském parlamentu ale analýza využívá staré a nepřesné údaje.

Téměř třetina 751členného Evropského parlamentu si přivydělává vedlejšími příjmy, od července 2014 si tito europoslanci takto přišli na 18 až 41 milionů eur (až miliarda korun). Ve své úterní analýze to uvedla Transparency International EU (TI EU) s tím, že vysoké vedlejší příjmy jsou vážným rizikem střetu zájmů.

Česká pobočka této organizace v doprovodné tiskové zprávě tvrdí, že z 21 českých europoslanců jich v analýze figuruje deset. Dnes české zastoupení upřesnilo, že uvedené částky jsou součtem doplňujících příjmů od začátku mandátu poslanců v červenci 2014. Čeští zástupci v Evropském parlamentu, které tisková zpráva zmiňuje a které ČTK oslovila, mají ovšem výhrady k samotné analýze i k metodice, kterou TI EU použila.

„Jan Keller (41 000 až 194 000 eur), Pavel Svoboda (35 000 až 181 000 eur) a Miroslav Poche (24 000 až 48 000 eur) tvoří trojici českých europoslanců s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti,“ píše v tiskové zprávě české zastoupení TI EU.

„Problematické je především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla Svobody,“ uvádí dokument.

Kritika českých europoslanců směrem ke studii

„Považuji postup Transparency International a jejího českého zastoupení za mírně řečeno silně neprofesionální. Nejprve se veřejnosti vsugeruje, že někteří europoslanci si ke svým nesporně vysokým platům přivydělávají bokem miliony ročně, pak se celá částka vydělí, aby se nakonec zjistilo, že se jedná řádově o několik tisíc korun měsíčně,“ napsal Jan Keller ČTK.

V první reakci na úterní analýzu, kdy nebylo zřejmé, že suma se týká celého poslaneckého období, Keller uvedl, že částka zahrnuje jeho dřívější příjem před nastoupením mandátu. Takové vysvětlení ale TI EU na dotaz ČTK odmítla.

Na webu europarlamentu má Keller přiznání příjmů z května 2017. V něm vedlejší příjmy v souběhu s poslaneckým mandátem přiznává, a to v kategoriích do 499 eur a od 500 do 1000 eur měsíčně za publikační činnost a za působení na univerzitě.

Keller: Považuji postup Transparency International a jejího českého zastoupení za mírně řečeno silně neprofesionální.

S analýzou TI EU nesouhlasí ani Tomáš Zdechovský. Nejprve podobně jako Keller uvedl, že Transparency chybně považovala jeho původní příjem z podnikání před ziskem mandátu jako současný vedlejší příjem.

Jeho mluvčí Jitka Fialová později sdělila, že TI možná vzala v úvahu poslancovo přiznání vedlejších příjmů z roku 2015, kde v kolonce příležitostných aktivit zaznamenal dobíhající projekty pro třebíčskou knihovnu, Masarykovu univerzitu a bývalou firmu.

„Všechny tři aktivity dohromady byly do 5000 eur za rok,“ uvedla Fialová.

Dokument TI EU odmítl i Pavel Svoboda. „Plně se věnuji práci europoslance, mým jediným vedlejším placeným úvazkem je desetinový úvazek na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze,“ prohlásil.

Miroslav Poche sdělil ČTK, že v daném období skutečně měl vedlejší příjem.

„Konkrétně cca 8 000 eur ročně jako spolumajitel cestovní agentury, kterou vlastním se svou ženou. I přesto nelze považovat tuto ´studii´ Transparency International za relevantní, jsem dost nepříjemně překvapen metodikou, kterou TI používá, a tím pádem i závěry,“ napsal Poche.

Vedlejší finanční činnost europoslanců do 5 tisíc eur se podle parlamentního kodexu nemusí hlásit

Dnešní tisková zpráva české TI zmiňuje i europoslance Olgu Sehnalovou, Evžena Tošenovského, Stanislava Polčáka, Jiřího Payneho, Jiřího Pospíšila a Kateřinu Konečnou.

Sehnalová podle tiskové zprávy TI od června 2017 deklaruje měsíční příjem 37 eur. Na svém profilu webu europarlamentu v přiznání z června 2017 upřesňuje, že jako zastupitelka Kroměříže dostává odměnu 965 korun měsíčně.

Sehnalová má k analýze IT i tak výhrady.

„Pokud zpráva nerozlišuje mezi odměnami za volenou funkci zastupitele a komerčními aktivitami, považuji takto uvedené informace za silně zavádějící,“ upozornila. Europarlamentní formulář takové rozlišení poskytuje.

Sehnalová: Pokud zpráva nerozlišuje mezi odměnami za volenou funkci zastupitele a komerčními aktivitami, považuji takto uvedené informace za silně zavádějící.

„Analýzu Transparency International považuji za poněkud zavádějící. Můj vedlejší příjem vyplývá z funkce zastupitele Moravskoslezského kraje, což je volená pozice zastupující zájmy občanů, žádný další příjem nemám. Nikdy jsem lobbistickým skupinám nepodléhal, proto jsem se ani nemohl dostat do střetu zájmu,“ zareagoval v e-mailu adresovaném ČTK Tošenovský.

Tošenovský v přiznání uvádí odměnu za členství v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje. Přesnou částku nezmínil, příjem ale zařadil do kolonky jedno euro až 499 eur. Tento příjem stejně jako Sehnalová vykazuje pouze v aktuálním přiznání z května 2017, v předchozích letech vedlejší příjmy shodně se Sehnalovou nevyplnil.

Podle IT si celkově od července 2014 na vedlejších příjmech přišel na 13 eur až 6487 eur, Pospíšil na 6471 eur, Payne na 4200 eur a Konečná na 1058 eur.

V případě Polčáka česká tisková zpráva TI uvádí roční příjem 12 tisíc až 60 tisíc eur. V přiznání z června 2017 uvádí, že má souběžně pravidelnou výdělečnou činnost jako advokát s příjmem 1001 až 5000 eur měsíčně.

Česká tisková zpráva vychází z dat bruselské kanceláře TI, což česká pobočka organizace uvedla na twitteru. TI EU v úterý nezveřejnila celý seznam europoslanců s vedlejšími příjmy, ale jen částečný přehled, dnes to na webu napravila.