Americká cla: Čeští oceláři se obávají přílivu asijských výrobků do Evropy

ocel USA

© Shutterstock

Spojené státy americké jsou největším světovým dovozcem oceli. Se zavedením cel na dovoz oceli a hliníku hrozí, že exportéři přesměrují své výrobky do Evropy. Toho se obávají české podniky, pro které je EU stěžejním trhem.

Negativní dopady možné obchodní války mezi Spojenými státy a EU by pocítili i čeští exportéři, zejména v odvětví automobilového průmyslu. Obavy mají i tuzemští oceláři, protože levná ocel z Asie může zamířit na trhy EU, vyplývá z ankety ČTK.

Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Tomáše Hünera (za ANO) Česká republika podporuje Evropskou unii v odmítání amerických ochranářských opatření.

Americký prezident Donald Trump v noci oznámil uvalení cel na dovoz oceli a hliníku, které vstoupí v platnost za 15 dní. Výjimku přiznal Kanadě a Mexiku. Cla na dovoz oceli budou 25 procent, na dovoz hliníku deset procent.

Přečtěte si také: EU chce po USA výjimky pro svou ocel. Jednání proběhnou o víkendu >>>>

Podle Ocelářské unie sice USA nejsou pro české oceláře významným trhem – směřují tam méně než tři procenta vývozu – nicméně Amerika je největším světovým dovozcem oceli. Takže všechna ocel, která bude „vytěsněna“ z Ameriky, zamíří do Evropy, a to i za cenu dumpingu.

Čeští oceláři: Trump řeší problém s ocelí na úkor evropských partnerů.

„Toho se bojíme, protože EU je pro nás naprosto stěžejním trhem, a dovozy do EU se již dnes zvyšují. Prapůvodní příčinou problémů v americkém ocelářství je nadbytečná kapacita a státní průmyslová politika v zemích jako Čína, Irán apod. Bohužel, prezident Trump s vaničkou vylévá i dítě a problém řeší na úkor spojenců, jako je Kanada či EU, kteří nepoužívají neférové obchodní praktiky,“ řekl ČTK statutární ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Také podle Svazu průmyslu a dopravy opatření ohrožuje hlavně české oceláře. České ocelářské firmy loni vyvezly do USA zboží za 200 milionů dolarů (4,1 miliardy Kč). Jde například o železné a ocelové trouby a profily.

Podle ministra Hünera jedna z dohod Světové obchodní organizace státům dovoluje kompenzovat jednostranně přijatá ochranářská opatření. „Otevíráme na evropské úrovni diskusi o tom, jak ochránit evropský trh a produkci našich výrobců. Česká republika v každém případě bude trvat na tom, aby byla přijata jen taková opatření, která zabrání dalšímu narušení unijního trhu, ale současně nebudou na úkor zájmů průmyslu,“ sdělil ČTK Hüner.

Začátek obchodní války?

Rizikem je také, zda by se cla do USA týkala i dalších komodit, např. aut. Největším obchodním partnerem ČR je Německo, které výrobky finalizuje i z českých subdodávek. „Pokud by USA zavedly clo na automobily z Evropy, dolehlo by to na české subdodavatele komponentů pro automobilový průmysl, protože čtvrtina exportu automobilů z celé EU míří právě do USA,“ dodal Miroslav Diro z Hospodářské komory.

České firmy loni vyvezly do USA zboží za téměř 88 miliard korun. Celní válku by pocítili hlavně výrobci autodílů. „Pro výrobce aut na Slovensku je USA čtvrtým nejdůležitějším trhem s podílem kolem deseti procent a případné omezení exportu by negativně pocítili i čeští dodavatelé automobilových dílů,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

Asociace exportérů: Trump mohl rozpoutat obchodní válku.

Podle Asociace exportérů Trump s největší pravděpodobností odstartoval obchodní válku zejména mezi USA a EU, ale i dalšími světovými producenty obou komodit.

„V této chvíli si americký prezident pravděpodobně neuvědomil konečné dopady svého rozhodnutí, které může, a s největší pravděpodobností i reálně přinese, zvýšení nákladů pro americký těžební průmysl. Toto se pak projeví v ceně ropy a následně i pohonných hmot. A cena pohonných hmot ovlivňuje téměř vše. Navíc toto opatření vyvolá řadu protiopatření,“ uvedl místopředseda asociace Otto Daněk.

Pokud by se obchodní válka vyostřila a vznikl domino efekt vzájemně udělovaných cel mezi USA a EU, které by v průměru činily deset procent, vedlo by to podle odhadů ekonomů ING Bank ke zpomalení americké i evropské ekonomiky o zhruba 0,3 až 0,4 procentního bodu v horizontu dvou let.