80 dní do konference o klimatu: nedořešené zůstávají peníze

zdroj: Shutterstock; autor: Piyaset

Na klimatickou politiku ročně plynou na celém světě stovky miliard dolarů. K dostatečnému zpomalení změny klimatu to ale podle odborníků nestačí. Mezi nedořešenými otázkami před prosincovou konferencí v Paříži zůstávají zdroje financí i jejich nasměrování. O tom, jak ve financování boje s klimatickými změnami udělat pořádek, budou mluvit i ministři financí EU.

Ve financování klimatické politiky začíná být zmatek a je potřeba ho zkoordinovat. Tak lze zjednodušeně vystihnout jeden z problémů, se kterým se chtějí země světa vyrovnat před nadcházející klimatickou konferencí v Paříži.

Řešit to budou na dnešním a zítřejším neformálním jednání také ministři financí EU, kteří se scházejí v Lucemburku.

V současné době existuje více než 50 mezinárodních fondů, 60 trhů s uhlíkem a desítky klimatických investičních fondů.

Biliony dolarů

Objem peněz ale podle odborníků nestačí. V roce 2014 například putovalo na klimatickou politiku na celém světě 331 miliard dolarů, uvádí výzkumné centrum Climate Policy Initiative.

Podle Mezinárodní energetické agentury je ovšem do roku 2020 potřeba do čisté energetiky investovat ještě 5 bilionů dolarů.

Vznikl proto nápad vytvořit sadu nástrojů, díky které by se peníze podařilo správně nasměrovat.

Přilákat firmy

Zpřehlednit by se třeba mělo to, které prostředky budou určeny na takzvanou mitigaci, tedy snižování emisí skleníkových plynů, a na adaptaci, tedy přizpůsobování se již nevyhnutelným změnám klimatu.

Adaptační opatření totiž například přitahují méně soukromých investic, než kupříkladu produkce obnovitelných zdrojů, která vytváří zisk.

Právě v přilákání investorů přitom podle odborníků leží jeden z klíčů k nastartování přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a k lepší ochraně před klimatickými změnami.

Čas běží

Podle některých představ by se tedy mělo rozhodnout, jaké druhy finančních nástrojů se hodí pro ten či onen typ projektů, a to na základě finančních a politických rizik nebo předpokládané návratnosti investice. V úvahu se ovšem mají brát vedle environmentálních také sociální dopady.

Bude také potřeba vymyslet metodu pro započítávání investic do klimatických opatření tak, aby objemy peněz na papíře odpovídaly skutečnosti.

Základním cílem tohoto uvažování je naplnění závazku vyspělých zemí, které mají podle závěrů klimatické konference v Kodani (2009) zmobilizovat do roku 2020 na klimatickou politiku 100 miliard dolarů ročně. To se však zatím nestalo.

Paříž za dveřmi

Financování tak zůstává jednou z hlavních otázek před pařížskou konferencí, která se koná na začátku prosince a na které má vzniknout nová globální dohoda o boji s klimatickými změnami.

Jejím cílem bude udržet nárůst průměrné globální teploty pod 2 °C (při srovnání s předindustriální dobou). Kdyby se to nepodařilo, hrozí podle vědců, že klimatické změny budou mít daleko dramatičtější průběh.

Autor: Adéla Denková