Na slovíčko s šéfem Komise: Babiš probral s Junckerem migraci, fondy i euro

© European Union 2018

Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.

Český premiér v demisi Andrej Babiš se včera na své návštěvě Evropské komise v Bruselu sešel s jejím předsedou Jeanem-Claudem Junckerem a dalšími členy Komise. Svou návštěvu zahájil Babiš setkáním s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou. Jednal také s místopředsedou Komise Fransem Timmermansem i hlavním unijním vyjednavačem pro brexit Michelem Barnierem.

Předseda české vlády a šéf unijní exekutivy si před novináři krátce potřásli rukama. Juncker pak, jak je u podobných příležitostí jeho zvykem, při odchodu k jednání poplácal Babiše po zádech. Oba politici, kteří se už viděli v prosinci na summitu EU, spolu hovořili francouzsky a schůzka pro ně měla být příležitostí k navázání osobních vztahů.

Babiš už dopředu avizoval, že předsedovi Evropské komise zopakuje odmítavý postoj Prahy k možnosti vzniku trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl v případě krize, který podle něj není v této situaci řešením.

Podobnou věc navrhla Komise v roce 2016 v reformě unijního azylového systému pro situace, kdy by se některý členský stát s přílivem migrantů nedokázal vypořádat sám. Na věci nepanuje shoda, kromě Česka podobný postup odmítají i další státy ze střední a východní části Unie.

Členské státy tak o podobě reformy dál jednají. Loni dali premiéři a prezidenti bloku najevo, že kontroverzní věc by bylo lépe vyřešit shodou všech, čas si na to dali do poloviny letošního roku. Hledání konsensuálního řešení se teď ujalo bulharské předsednictví.

Babiš spoléhá na Bulhary, že v EU najdou shodu nad kvótami. Více ˃˃˃˃

Konsensus zatím nenašli, možná později

Debata o reformě evropského azylového systému je dlouhodobá, dnešní schůzka českého premiéra s šéfem Komise proto nepřinesla konkrétní řešení problému kvót na uprchlíky. Babiš večer po sérii jednání nejen s Junckerem, ale i s dalšími členy komise novinářům řekl, že diskuse o reformě evropského azylového systému může skončit i později než v první polovině letošního roku. Podle Babiše je možné, že debata se přesune ještě do období rakouského předsednictví ve druhé polovině letošního roku.

Německo chce pokročit v reformě azylové politiky EU. Kvóty by se mohly řešit později. Více ˃˃˃˃

„Kvóty jsou problém, který rozděluje Evropu. Chceme vlastně přesvědčit Komisi a další členské země o tom, že jsme solidární, že najdeme jiné řešení,“ řekl večer v Bruselu premiér v demisi Babiš.

Připomněl společný projekt zemí Visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, které nedávno výrazně přispěly do fondu na podporu řešení migrace v Africe, spravovaného Itálií. V minulosti také Česko v migrační krizi pomáhalo například vysláním policistů do Slovinska, Maďarska či Bulharska.

Babiš: Kvóty jsou problém, který rozděluje Evropu. Chceme přesvědčit Komisi a další členské země o tom, že jsme solidární, že najdeme jiné řešení.

„Vyměnili jsme si názory a já to hodnotím pozitivně,“ komentoval Babiš svou včerejší diskusi s Junckerem. Včera prý také získal „nějaký pocit“ ohledně možností řešení situace kolem žaloby, kterou Evropská komise podala na Českou republiku za odmítnutí podílet se na jednorázovém přebírání žadatelů o azyl z Itálie a Řecka.

„Budeme to řešit doma, budeme o tom přemýšlet,“ poznamenal premiér. Připomněl, že Praha má nyní dva měsíce na vyjádření. „Budeme hledat řešení, nějak bych to nechtěl v této chvíli prozrazovat,“ doplnil Babiš. Důležitá je v této souvislosti podle něj také koordinace dalšího postupu zemí V4.

Evropská unie se nyní při řešení migrační krize soustředí především na zlepšení ochrany vnějších hranic a rychlejší navracení těch, kdo na azyl v Unii právo nemají. Součástí je také intenzivnější spolupráce se zeměmi původu migrantů. „Je otázka, co se dá ještě udělat líp,“ podotkl dnes Babiš.

Rozpočet nezvyšujme, nad dotacemi chceme větší slovo

Babiš dorazil do Bruselu v době, kdy v Evropské unii začínají vážné diskuse o její další podobě. Sílí úvahy o prohlubování hospodářské a měnové unie a změnách ve fungování eurozóny. Je to částečně reakce na rozhodnutí Británie odejít z evropského bloku.

S Junckerem se proto Babiš bavil také o postoji České republiky ke společné evropské měně. Česko má povinnost euro přijmout, není ale dáno, kdy tak má učinit. Babiš včera šéfovi Komise zopakoval důvody vlažného postoje Prahy k přijetí eura. Juncker podle českého premiéra v demisi naopak opět podotkl, že k přijetí nikdo nikoho nenutí a že každá země si tuto záležitost může rozhodnout sama.

Bulharsko chce udělat krok k euro. Více ˃˃˃˃

„Bulharsko pospíchá do eura. My nepospícháme,“ řekl pak před novináři. Eurozóna podle českého premiéra má své problémy a potřebuje reformu. Na vstup České republiky do eurozóny tak podle Babiše není tlak.

Babiš: Euro není důležité. Byznys ale harmonogram vstupu očekává. Více ˃˃˃˃

Předseda vlády si rovněž nemyslí, že státy Evropské unie by po roce 2020 měly výpadek příjmů unijního rozpočtu způsobený odchodem Británie řešit zvýšením svých příspěvků. Řekl to novinářům v Bruselu po jednání s Junckerem. Evropské hospodářství podle Babiše totiž roste, a tak jedno procento hrubého domácího produktu (HDP) Unie, které je nyní stropem pro evropský rozpočet, znamená fakticky větší objem peněz.

Juncker: Evropské fondy bych neškrtal, ale státy se musí naučit čerpat. Více ˃˃˃˃

„Je otázka, jak to spočítáme. Tím, že rosteme, je vyšší výběr daně z přidané hodnoty, navyšuje se hrubý produkt, takže si to musíme přesně spočítat,“ poznamenal premiér v demisi a někdejší ministr financí.

Součástí debaty o podobě dalšího víceletého finančního rámce bude i podoba unijních fondů, což je pro Česko jako čistého příjemce těchto peněz významné. Babiš po jednání v Evropské komisi novinářům řekl, že Česká republika by měla mít větší slovo v tom, kam tyto peníze reálně poputují.

„Dneska máme 14 miliard na internet a nikdo to nečerpá. Máme sociální programy, o které není zájem,“ řekl. Praha proto podle něj potřebuje flexibilitu, aby mohla peníze „transformovat či přesouvat“ bez toho, aby bylo nutné žádat o souhlas Evropskou komisi.

Program dotací na rychlý internet je fiasko, místo 11 miliard se žádá o 47 milionů. Více ˃˃˃˃