Události na Ukrajině v září 2014

zdroj: Evropský parlament

Na začátku září se ukrajinská vláda dohodla s „rebely“ na příměří a mírovém plánu. Brzy však došlo k jeho narušování. Konal se summit Severoatlantické aliance, která Ukrajině přislíbila finanční pomoc. Evropský parlament a ukrajinská Verchovna rada společně schválily asociační dohodu. EU a USA uvalily na Rusko přísnější sankce. Rusko-ukrajinská jednání o ceně a dodávkách plynu zatím nevedla k finální dohodě.

1. září: Vládní síly se musely stáhnout od letiště v Luhansku. Ukrajinské vedení tvrdí, že za úspěchy „rebelů“ stojí zintenzivněná podpora z Moskvy a přímá účast ruských vojáků. Podle prezidenta Petra Porošenka zahájilo Rusko vůči Ukrajině otevřenou agresi. Lídři samozvaných „lidových republik“ na východě Ukrajiny jsou prý ochotni přistoupit na zachování ukrajinské územní celistvosti, ale žádají zvláštní status a speciální postavení ruštiny. V Minsku se znovu schází kontaktní skupina složená ze zástupců Ruska, Ukrajiny a OBSE.

2. září: Slovensko spustilo reverzní tok plynu na Ukrajinu. Jestli bude válka na východě země pokračovat i příští rok, bude Ukrajina potřebovat další finanční pomoc ve výši až 19 miliard dolarů, odhaduje Mezinárodní měnový fond, který provedl hloubkové hodnocení ukrajinské ekonomiky. Pokud by boje ustaly během následujících měsíců, vystačila by si Ukrajina s dosavadní podporou. V dubnu se MMF rozhodl, že Kyjevu poskytne půjčku ve výši 17 miliard dolarů. Prozatím Ukrajina obdržela asi 3,2 miliardy dolarů.

3. září: Ukrajinská státní energetická společnost Ukrenergo oznámila, že Kyjev od následujícího týdne omezí dodávky elektřiny na Krym okupovaný Ruskem. Poloostrov by měl být bez proudu šest hodin denně. Krym má přitom jen omezené zdroje vlastní energie, takže nebude moci výpadky plně pokrýt. Ukrajinský prezident Porošenko a jeho ruský protějšek Vladimir Putin telefonicky jednali o příměří na východě Ukrajiny. Dohodli se prý na mechanismu, prostřednictvím kterého se má klidu zbraní dosáhnout. Putin později vyzval ukrajinské vládní síly i „separatisty“ k ukončení bojů. Představil také vlastní sedmibodový mírový plán.

4. září: V Newportu ve Walesu začal summit Severoatlantické aliance, který navštívil i ukrajinský prezident Porošenko. Podpora Ukrajiny patřila mezi hlavní témata schůzky, vedle budoucí přítomnosti NATO v Afghánistánu a strategie vůči Islámskému státu. Očekává se, že Aliance a Ukrajina posílí spolupráci – NATO by mělo zemi pomáhat například s reformami bezpečnostního sektoru. Ukrajina dává nadále najevo zájem o členství v Alianci.

5. září: NATO se ve Walesu dohodlo na podpoře Ukrajiny. Aliance by měla Ukrajinu podpořit finančně a pomoci jí v oblastech jako je logistika, komunikační systémy nebo kybernetická obrana. Na summitu se mluvilo také o dalším stupňování sankcí vůči Rusku. Velvyslanci evropských zemí se později během dne shodli, že přijde nové kolo sankčních opatření ze strany EU, a to na základě podmínek ze srpnového summitu. Kontaktní skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OBSE se v Minsku dohodla na příměří, které má na východní Ukrajině začít platit ještě během odpoledne. Jednání se zúčastnili i představitelé „proruských separatistů“. Byla uzavřena dvanáctibodová dohoda, která kromě klidu zbraní počítá s decentralizací moci v zemi, řešením humanitární situace na Donbase nebo pokračováním celonárodního dialogu o budoucnosti země.

6. září: Ukrajina by měla získat zbraně z pěti států NATO, uvedl po waleském summitu poradce ukrajinského prezidenta Jurij Lucenko. Jmenoval mezi nimi Spojené státy Francii, Itálii, Polsko a Norsko. Západní země ale odmítly, že by se s prezidentem Porošenkem na něčem takovém dohodly. Malajsijská vláda posílá vlastní tým vyšetřovatelů na místo, kam v polovině července spadlo sestřelené letadlo. Navzdory příměří z Minsku se na východní Ukrajině znovu střílelo. U přístavního města Mariupol došlo v noci k přestřelce s nasazením těžkých zbraní. Z narušení klidu zbraní se vzájemně obviňují obě strany. Mezi ukrajinskými silami a „separatisty“ mělo dojít k výměně zajatců, podle dostupných informací se tak ale zatím nestalo.

7. září: Ostřelování je ráno hlášeno také u Doněcka, boje u Mariupolu pokračují.

8. září: Unijní velvyslanci se dohodli na zpřísnění sankcí vůči Rusku. Měly by začít platit v následujících dnech, záviset bude na vývoji situace na východní Ukrajině. Ruské státní firmy, včetně některých součástí společnosti Gazprom, by kvůli novým sankcím mohly mít problémy se získáváním financí z EU, přibýt mají také jména na seznamu individuálních opatření. Finální rozhodnutí se v posledních dnech odkládalo, protože některé země měly k nové podobě sankcí výhrady. Česko mělo původně obavy, že by nové sankce mohly zasáhnout jeho export obráběcích strojů. Vláda proto v Bruselu vyjednala výjimky. Pokud by se příměří na východě Ukrajiny dodržovalo, v EU může začít diskuse o zmírnění nebo zrušení sankčních opatření, shodli se také diplomaté.

Jaké mají zatím sankce vliv na ruskou ekonomiku a zejména energetiku? Hovořili jsme o tom s analytikem Jamesem Hendersonem z Oxfordu. Rozhovor si můžete přečíst zde.

9. září: Přes několik dosavadních incidentů se příměří na východní Ukrajině v podstatě dodržuje a Ukrajina zažila po dlouhé době klidný den. Spojené státy oznámily, že chystají další kolo protiruských sankcí, podobně jako EU ale chtějí vyčkat, jak se situace v krizových oblastech vyvine. Malajsijští vyšetřovatelé uvedli, že podle získaných informací bylo civilní letadlo nad východní Ukrajinou v červenci skutečně sestřeleno.

10. září: Ukrajinský prezident Porošenko podepsal zákon z poloviny srpna, jenž umožňuje uvalit sankce vůči ruským firmám a představitelům, kteří podporují „rebely“ na východní Ukrajině. S odvoláním na informace tajné služby Porošenko uvedl, že Rusko stáhlo ze země asi 70 procent svých vojáků. Na Ukrajině měla proběhnout výměna zajatců, „separatisté“ ale oznámili, že ji odkládají. Příčina zatím není jasná. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk se postavil do čela nové politické strany Lidová fronta. Ta se do značné míry stala nástupcem strany Vlast vedené bývalou premiérkou Julijí Tymošenkovou, které se nepodařilo uspět v prezidentských volbách. V čele nové strany jsou i předseda parlamentu Oleksandr Turčynov nebo ministr vnitra Arsen Avakov.

11. září: Výměna zajatců mezi ukrajinskou armádou a „separatisty“ se dále komplikuje. Sankce EU a USA vůči Rusku mají začít platit během následujícího dne. Ukrajina sestavila seznam 35 ruských novinářů, jejichž přítomnost na Ukrajině je nežádoucí. Polsko a Slovensko upozorňují na pokračující pokles dodávek zemního plynu z Ruska. Polsko už zastavilo zpětný tok plynu na Ukrajinu, aby pokrylo vlastní potřeby. Gazprom tyto zprávy odmítá. Rusko-ukrajinská jednání o dodávkách plynu mají pokračovat 20. září, oznámila Evropská komise.

Asociační dohoda s odkladem

12. září: Začaly platit nové evropské sankce vůči Rusku. Individuální seznam se rozšířil o 24 jmen. Nově se zákaz cestování do EU a zmražení majetku týká třeba kontroverzního ruského poslance Vladimira Žirinovského nebo „premiéra“ doněckých „povstalců“ Alexandra Zacharčenka. Sankce zasáhly i desítky firem. Zákaz vstupu na unijní finanční trhy postihl například ropné obry Rosněfť, Transněfť a Gazpromněfť, stejný postih se týká i trojice zbrojních firem OPK Oboronprom, Sjednocená letecká korporace a Uralvagonzavod. Platit začaly také nové americké sankce. Vztahují se na finanční sektor, ropný a zbrojní průmysl. Dotknou se i největší ruské banky Sberbank, Gazpromu nebo Lukoilu.  Ruský ministr pro hospodářský rozvoj Alexej Uljukajev oznámil, že Rusko zavede k 1. listopadu dovozní cla na ukrajinské zboží, pokud ten den podle plánu vstoupí v platnost asociační dohoda mezi Kyjevem a Evropskou unií, aniž by se přihlédlo k výhradám Moskvy. S Uljukajevem v Brusel jednal evropský komisař pro obchod Karl De Gucht a ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. Dohodli se, že platnost dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou se odloží. Polsko obnovilo zpětný tok plynu na Ukrajinu. Slovensko dále hlásí snížené dodávky, přidalo se i Rakousko.  

13. září: Do východoukrajinského Luhansku dorazil druhý ruský humanitární konvoj, který tvoří dvě stovky kamionů. Ukrajinská vláda si stěžuje, že k jejich odbavení nebyli přizváni ukrajinští celníci a konvoj není doprovázen pracovníky Mezinárodního výboru Červeného kříže. Znovu se bojuje u doněckého letiště, přestřelky jsou hlášeny i z dalších míst.

14. září: Řada ukrajinských politických stran vybrala své kandidáty pro nadcházející předčasné parlamentní volby, které se budou konat na konci října. Za favorita voleb se považuje Blok Petra Porošenka, který do čela kandidátky postavil lídra strany Udar a kyjevského primátora Vitalije Klička, jenž Porošenka podporoval při prezidentských volbách. Úspěch se očekává také od nové strany Lidová fronta, kterou vede Arsenij Jaceňuk. Strana regionů, se kterou byl svázán bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, se rozhodla volby bojkotovat. Podle tajemníka strany Borise Kolesnykova  je důvodem to, že sedm milionů voličů na východní Ukrajině se voleb nebude moci zúčastnit. Ukrajina začala budovat ochranné a výstražné systémy na hranicích s Ruskem, které mají v budoucnu znemožnit pronikání ozbrojenců a ruských vojenských „dobrovolníků“ na ukrajinské území. Místa ovládaná „separatisty“ přijdou při budování systému na řadu až po uklidnění konfliktu. Podle ukrajinských představitelů začaly některé země NATO dodávat Ukrajině zbraně. Pokračuje proces výměny zajatců.

15. září: Na západě Ukrajiny začínají desetidenní manévry za účasti členů NATO a jednotek z Ázerbájdžánu, Gruzie a Moldavska. Moskva se rozhodla odložit jednání o dodávkách zemního plynu na Ukrajinu, která se měla konat 20. září. Na náhradní termín se čeká.

16. září: Ukrajinský parlament schválil zákon, který přiznává Doněcké a Luhanské oblasti zvláštní postavení. Na tři roky mají získat autonomii, zákon navíc garantuje jazyková práva a umožňuje navázat hlubší svazky s Ruskem. Základem nového uspořádání mají být nové místní volby, které by mohly proběhnout na začátku prosince. Evropský parlament a ukrajinská Verchovna rada souběžně odsouhlasily asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou. Ta musí ještě projít ratifikačním procesem v členských zemích EU. Zásadní ekonomická část dohody, která počítá s postupným odstraněním obchodních bariér a harmonizací předpisů ve vybraných sektorech, ovšem nezačne platit 1. listopadu, jak bylo plánováno. Její platnost se odkládá na začátek roku 2016. EU a Kyjev na to přistoupily po dohodě s Ruskem, které se proti přidružení Ukrajiny k Unii dlouhodobě staví.  

Co může asociační dohoda EU s Ukrajinou znamenat pro českou ekonomiku? Přečtěte si náš článek.

18. září: Ukrajinský prezident Porošenko vystoupil v americkém Kongresu. Ve svém projevu požádal o podporu pro ukrajinskou armádu a zvláštní spojenecké postavení, které by umožnilo dodávky moderních zbraní nebo poskytování zpravodajských informací. Spojené státy Ukrajině poskytnou další finanční pomoc ve výši 53 milionů dolarů. Sedm milionů má putovat na humanitární účely, 46 milionů na posílení bezpečnosti.

19. září: Ruský premiér Dmitrij Medveděv podepsal opatření, které Moskvě umožní zavést cla na ukrajinské zboží, pokud by Kyjev začal naplňovat ekonomickou část asociační dohody s EU dříve, než bylo dohodnuto. Další kolo jednání mezi EU, Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek ruského plynu proběhnou podle Evropské komise 26. září v Berlíně. V Minsku začala další mírová jednání tzv. kontaktní skupiny.

Nárazníková zóna

20. září: Zástupci ukrajinské vlády a „separatistů“ se v noci v Minsku dohodli na vzniku nárazníkové zóny v šířce 30 kilometrů mezi oběma bojujícími stranami. Z této zóny mají zmizet všechny těžké zbraně, má být zaveden zákaz přeletů vojenských letadel a mají se stáhnout všichni zahraniční ozbrojenci. Zónu mají kontrolovat pozorovatelé OBSE. Vládě a „povstalcům“ se ale nepodařilo dohodnout na právním statusu východních oblastí postižených boji. Na Ukrajinu dorazil další ruský humanitární konvoj.

21. září: V Moskvě se sešel povolený průvod, který protestoval proti ruské agresi na východní Ukrajině. Přišlo na něj několik tisíc lidí. V několika dalších ruských městech úřady podobnou akci nepovolily a policie tam některé demonstranty zatkla.

23. září: „Separatisté“ oznámili, že na území samozvaných „lidových republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti neproběhnou ukrajinské parlamentní volby. Namísto toho chtějí mít 2. listopadu volby vlastní. Podle ukrajinského ministra energetiky Jurije Prodana má země k dispozici asi 16,5 miliardy kubických metrů zemního plynu. Dalších 10 miliard má mezi říjnem a březnem získat z vlastní produkce. Ministr upozornil, že 4,5 až 5 miliard kubíků plynu bude potřeba koupit.

24. září: Podle údajů NATO se z ukrajinského území stáhla podstatná část ruských jednotek. Americký prezident Barack Obama vystoupil v New Yorku před Valným shromážděním OSN. Mimo jiné hovořil o Ukrajině a kritizoval Rusko za podporu „separatistů“.

25. září: Prezident Porošenko představil „strategii 2020“ – plán reforem, které mají Ukrajině umožnit požádat za šest let o členství v Evropské unii. Balík reforem by měl být připraven pro nový parlament, který vzejde z říjnových voleb. Prioritami jsou podle Porošenka boj proti korupci, reforma soudnictví a policie, reforma bezpečnostního systému nebo rozvoj podnikání. Prezident také uvedl, že příměří na východě země funguje a během posledních 24 hodin nebyli hlášeni žádní mrtví ani zranění.

Blíží se zima – co plyn?

26. září: Rusko a Ukrajina se v Berlíně dohodly na prozatímním řešení sporů o zemní plyn, oznámil evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger, který jednání zprostředkovával. Do konce října má Ukrajina zaplatit za dřívější dodávky plynu 2 miliardy dolarů. Do konce roku má pak splatit ještě 1,1 miliardy. Během té doby jí bude Rusko dodávat plyn. Další dodávky bude dostávat na základě předběžných plateb, a to v ceně 385 dolarů za tisíc kubických metrů. Dohoda má platit šest měsíců. Musí ji ještě potvrdit vlády obou zemí, všechny tři strany se mají tento týden sejít znovu. O celkové výši ukrajinského dluhu za ruský plyn zatím stále rozhoduje arbitrážní soud ve Stockholmu. Měsíc před předčasnými parlamentními volbami byl zveřejněn průzkum, podle kterého je favoritem Blok Petra Porošenka.

27. září: Na východě Ukrajiny přišli o život tři lidé – jeden voják a dva civilisté. Další lidé byli zraněni. Znovu se střílí například u doněckého letiště. „Separatisté“ zastavili výměnu zajatců, protože ukrajinská vláda jim prý nedodala seznam osob, kterých se bude týkat. Další jednání o dodávkách plynu na Ukrajinu by měla proběhnout 2. nebo 3. října. Ukazuje se, že obě strany si prozatímní dohodu vykládají rozdílně.

29. září: Stále se bojuje u doněckého letiště, které ale zůstává v rukou ukrajinské armády. Klid zbraní už v podstatě neplatí a obě strany hlásí mrtvé. Členské země EU formálně potvrdily, že platnost ekonomické části asociační dohody s Ukrajinou se odkládá na začátek roku 2016. Zdůraznily ale také, že Rusko nemá právo požadovat změny v textu smlouvy. Maďarsko zastavilo reverzní tok plynu na Ukrajinu, protože prý nezvládá pokrývat vlastní potřeby.

30. září: Velvyslanci členských zemí EU se dohodli, že evropské sankce vůči Rusku budou platit i nadále. Na východní Ukrajině se sice na nějakou dobu podařilo dosáhnout zklidnění, mírový proces ale není ani zdaleka naplněn, shodli se. Doněck je pod těžkou palbou, bojuje se i na dalších místech, především o dopravní uzly.

Celkový přehled vývoje na Ukrajině včetně zdrojů informací naleznete na stránkách EurActivu pod tímto odkazem.