Události na Ukrajině v srpnu 2014

zdroj: Shutterstock; autor: CoolR

V srpnu začaly platit zpřísněné evropské sankce vůči Rusku. Moskva přišla s odvetnými opatřeními a zavedla embargo na dovoz potravin ze Západu. Vlastní zákon o protiruských sankcích schválila také Ukrajina. Proběhla mírová jednání v běloruském Minsku, na východě Ukrajiny ale pokračují tvrdé boje. Rusko vyslalo humanitární konvoj, který ale Kyjev i Západ považují za skrytou podporu pro „separatisty“.

1. srpna: „Separatisté“ přešli v noci na 1. srpna do útoku a zabili několik ukrajinských vojáků. Ukrajinský parlament odmítl nedávnou rezignaci prozatímního premiéra Arsenije Jaceňuka. To přivítal prezident Petro Porošenko, který premiérovu demisi odmítal přijmout. Byly přijaty i navrhované změny v rozpočtu. Ruské úřady předaly mezinárodnímu vyšetřovacímu výboru vedenému Nizozemskem data požadovaná pro vyšetřování pádu letadla MH17. Americký prezident Barack Obama poprvé od rozšíření sankcí telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Začíná platit ruské embargo na dovoz ovoce a zeleniny z Polska. Oficiálně se zdůvodňuje porušením hygienických norem, Varšava ale embargo považuje za odvetu kvůli zpřísněným protiruským sankcím, které začínají platit právě 1. srpna. V běloruském Minsku začala trojstranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a OBSE.  

O evropských sankcích vůči Rusku jsme mluvili s nastávající generální ředitelkou Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtovou. Rozhovor si můžete přečíst zde.

2. srpna: V Moskvě se konala demonstrace, na které stovky lidí vyzvaly Vladimira Putina k vojenské intervenci na Ukrajině. Okolo místa, kam se zřítilo malajsijské letadlo, se bojuje, což opět komplikuje práci mezinárodních vyšetřovatelů.

3. srpna: U Doněcka a Luhanska pokračují boje, přicházejí další zprávy o civilních obětech. Při dělostřeleckém ostřelování prý zemřelo nejméně devět civilistů.

4. srpna: Tři stovky ukrajinských vojáků překročily ruskou hranici. Podle informací ukrajinské armády byla jedna z brigád zasažena dělostřelbou a byla nucena utéct za ruskou hranici poblíž Gukova. Dvěma ukrajinským dobrovolnickým praporům se údajně podařilo proniknout do obklíčeného Doněcka.

5. srpna: Rusko začalo výrazně navyšovat počet svých vojáků u hranice s Ukrajinou. Podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka je tam nasazeno 45.000 ruských vojáků.

6. srpna: Rusko spouští vlastní sankce vůči Spojeným státům, EU, Austrálii, Kanadě a Norsku v podobě ročního embarga na dovoz potravin. Dosavadní zákazy dovozu vybraných potravin z určitých zemí by tak měly být nahrazeny plošnými opatřeními vůči celému Západu, respektive vůči zemím, které přijaly sankce proti Rusku. Prezident Putin podepsal dekret, na jehož základě má vzniknout konkrétní seznam potravin.


Ruské sankce

7. srpna: Boje u Doněcka přitvrzují a situace civilistů se dále zhoršuje. NATO a Spojené státy varovaly, že Rusko se chystá na východní Ukrajinu vyslat vojska pod záminkou humanitární mise. Dekret ruské vlády potvrdil roční embargo na dovoz potravin z EU, USA, Austrálie, Kanady a Norska. Z některých zemí Unie se začínají ozývat hlasy volající po kompenzacích, EU se bude snažit hledat společné řešení.

„Embargo nejvíce zasáhne ruské zákazníky,“ řekl v rozhovoru pro EurActiv.cz estonský premiér Taavi Rõivas. Rozhovor si můžete přečíst zde.

8. srpna: Prozatímní ukrajinský premiér Jaceňuk oznámil, že Kyjev chystá vlastní protiruské sankce. Vláda prý navrhuje uvalit sankce na 172 lidí a 65 firem, které financují nebo jinak podporují „separatisty“ na východní Ukrajině. Opatření vůči firmám by se prý mohla týkat i zákazu přepravy zboží včetně energetických surovin nebo zrušení licencí. Pokud by Ukrajina omezila přepravu ruského plynu a ropy, musela by to řešit i Evropská unie. Ukrajinský parlament by měl sankce schválit v následujícím týdnu.

9. srpna: Ukrajinské armádě se podařilo zcela obklíčit Doněck. „Premiér“ samozvané Doněcké lidové republiky Aleksandr Zacharčenko vyzval ke klidu zbraní. Hrozí prý totiž humanitární katastrofa. Ukrajinská vláda i Západ se ovšem obávají, že několikatýdenní volání po řešení humanitární situace má za cíl otevřít cestu ruské intervenci. Ukrajinské jednotky zatím na výzvu nereagovaly a Spojené státy s Velkou Británii varovaly Moskvu, aby se nepokoušela do země poslat své vojáky.

10. srpna: Podle armádního mluvčího Lysenka bude Ukrajina reagovat na výzvy „separatistů“ k příměří až poté, co se vzdají a složí zbraně. Ukrajinská ofenziva u Doněcka pokračuje. Prezident Porošenko uvedl, že by povolil vstup mezinárodní humanitární mise, která by splňovala předem stanovené podmínky.

11. srpna: Ukrajinská armáda dále útočí na Doněck, „povstalci“ nadále vyzývají k humanitárnímu příměří. Do Luhanské oblasti se z Ruska chystá vyrazit humanitární konvoj, který by měl mít záštitu Mezinárodního červeného kříže. Ukrajina ho chce ale na své území vpustit pouze v případě, že mu mezinárodní organizace skutečně záštitu udělí. Obává se totiž skryté ruské invaze nebo pomoci „separatistům“.

Humanitární konvoj

12. srpna: Z Moskevské oblasti vyrazil k hranicím Ukrajiny ruský humanitární konvoj. Kolona 280 nákladních automobilů vzbudila řadu otázek. Například Mezinárodní výbor Červeného kříže, který měl konvoji poskytnout záštitu, o celé akci nedostal z ruské strany dostatek informací. Ukrajinské vedení oznámilo, že ruské vozy za ukrajinskou hranici nepustí, pokud nebudou předány právě Červenému kříži.

13. srpna: Ukrajina oznámila, že humanitární konvoj nepustí na své území, protože Rusko údajně nekoordinovalo svůj postup s Červeným křížem a neřídí se pravidly pro humanitární mise. Konvoj změnil svou plánovanou trasu. K ukrajinské hranici by měl dorazit u Luhanské oblasti v místech, která ovládají „separatisté“. Původně měl jet směrem k Charkovu. Ukrajinská vláda uvedla, že na východ země pošle vlastní konvoj s humanitární pomocí. Vyrazit by měl během následujícího dne.

14. srpna: Ruský humanitární konvoj dorazil do blízkosti ukrajinské hranice. Ukrajinská vláda oznámila, že ho vpustí dál, pokud splní stanovené podmínky. Mezi ty patří i požadavek, že kamiony překročí hranici pod dohledem ukrajinské armády. Ukrajinský parlament schválil návrh zákona, který zavádí protiruské sankce. Dává ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany právo zavést různá sankční opatření včetně zmrazení účtů, zákazu přeletů letadel, blokování obchodních a licenčních smluv nebo zastavení tranzitu energetických surovin. „Lidový gubernátor“ samozvané Luhanské lidové republiky Valerij Bolotov rezignoval, údajně ze zdravotních důvodů. Také vůdce doněckých ozbrojenců Igor Girkin-Strelkov  se vzal funkce „ministra obrany“. Spekuluje se, že byl raněn.

15. srpna: V noci překročila ukrajinskou hranici kolona 23 ruských bojových vozidel a doprovodných automobilů. Informaci přinesl deník Guardian a potvrdila ji ukrajinská armáda, NATO ji ověřuje. Ruská strana to ovšem popírá. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius v Bruselu uvedl, že podle jeho informací se v noci na Ukrajinu dostalo asi 70 kusů ruské bojové techniky. Odpoledne ukrajinská strana uvedla, že dělostřelectvo většinu z kolony ruských ozbrojených vozidel zničilo.

16. srpna: Ukrajina, Rusko a Červený kříž se dohodly na podmínkách, podle kterých se má nakládat s humanitárním konvojem. Doprava i rozdělování pomoci by se mělo odehrávat pod kontrolou Červeného kříže, který má náklad z ruských rukou převzít. Prozatím ale vozy ukrajinskou hranici nepřekročily. Organizace totiž žádá po obou bojujících stranách záruky bezpečnosti. Šéf samozvané doněcké vlády Zacharčenko oznámil, že „povstalcům“ dorazily nové posily z Ruska. Slovensko spustí zkušební provoz reverzního toku zemního plynu na Ukrajinu.

17. srpna: Ukrajinské síly postoupily u Luhanska i Doněcka. Kvůli eskalaci situace se v Berlíně scházejí ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Francie a Německa. Ruský humanitární konvoj zatím čeká na ukrajinských hranicích.

18. srpna: Vládní síly obklíčily důležitý železniční uzel Horlivka. Mezi obcemi Chrjaščuvate a Novosvitlivka v oblasti těžkých bojů zasáhla raketa konvoj autobusů s uprchlíky z Luhansku, zemřely desítky lidí. Ukrajinská armáda z útoku obvinila „separatisty“, ti tvrdí, že to naopak byli ukrajinští vojáci.

19. srpna: Ukrajinští vojáci se střetli s proruskými „separatisty“ v ulicích Luhanska a podařilo se jim pokročit u Doněcka. Rusko a Ukrajina oznámily, že jejich prezidenti se 26. srpna setkají v běloruském Minsku k mírovým jednáním. Zúčastnit se mají také zástupci Evropské unie a Eurasijské unie. Ukrajina zakázala vysílání 14 ruských televizí na svém území, protože prý vysílají válečnou propagandu. Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan uvedl, že Kyjev je ochoten Gazpromu platit kompromisní cenu 326 dolarů za tisíc kubických metrů zemního plynu, dokud se nevyřeší soudní spor z června.

20. srpna: Situace okolo Doněcka a Luhanka je kritická. Během posledních 24 hodin zahynulo 43 lidí, z toho 32 civilistů.

21. srpna: Proruští „povstalci“ zahájili tvrdý protiútok u Ilovajsku v Doněcké oblasti. Ukrajinští celníci začali odbavovat první vozidla z ruského humanitárního konvoje. První vozidla by mohla překročit hranici během následujícího dne.

22. srpna: Podle ukrajinských úřadů vstoupil ruský humanitární konvoj na ukrajinské území a zamířil do Luhanska, a to bez povolení kyjevské vlády a doprovodu Červeného kříže. Prezident Putin to odůvodnil tak, že další zdržení s dodáním humanitární pomoci by bylo nepřípustné. Ukrajina prý vozům ve vstupu nebránila, aby nebyla obviňována z provokací. USA a EU vyzvaly Moskvu, aby konvoj odvolala, jinak přijdou další sankce.

23. srpna: Podle informací OBSE se ruský humanitární konvoj vrátil do Ruska, ale není jisté, jestli zemi opustily všechny vozy. Západní vlády tvrdí, že existují důkazy o pohybech ruských vojáků na ukrajinském území, což Moskva popírá. Během návštěvy v Kyjevě nabídla německá kancléřka Angela Merkelová Ukrajině pomoc ve výši 500 milionů eur. Podpora má putovat na rekonstrukci oblastí zničených válkou a pomoc uprchlíkům.

24. srpna: Ukrajina slaví Den nezávislosti. V Kyjevě se konala mohutná vojenská přehlídka. „Tato válka vstoupí do historie jako vlastenecká válka roku 2014,“ prohlásil při svém slavnostním projevu prezident Porošenko. Naproti tomu v Doněcku se konala „antioslava“, během které „separatisté“ předvedli průvod zadržených ukrajinských vojáků.

25. srpna: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Rusko se chystá ještě během týdne poslat na východní Ukrajinu další humanitární konvoj. „Humanitární situace se nezlepšuje, naopak zhoršuje,“ vysvětlil toto rozhodnutí a dodal, že Rusko chce úzce spolupracovat s Mezinárodním výborem Červeného kříže. Ukrajinský prezident Porošenko na to podle agentury Reuters reagoval slovy, že ho taková zpráva „mimořádně znepokojuje“. Z ukrajinské strany přišly informace o zadržení deseti ruských výsadkářů. Ti byli členy skupiny, která překročila s kolonou vojenských vozidel ukrajinskou hranici v Doněcké oblasti. Podle armádního mluvčího Lysenka šlo o vojáky ruské armády, kteří se vydávají za povstalce. Podle ruské strany se vojáci ocitli na ukrajinském území „náhodou“ a nekladli ukrajinské armádě žádný odpor. Město Novoazovsk na jihu Doněcké oblasti u Azovského moře se stalo místem dalším bojů, které leží daleko od míst doposud ovládaných „separatisty“. Ukrajina obvinila Rusko, že město ostřeluje ze svého území. Ukrajinský prezident Porošenko podepsal dekret o rozpuštění parlamentu a vyhlásil předčasné parlamentní volby. Konat by se měly 26. října.


Jednání v Minsku

26. srpna: Ukrajinská strana zveřejnila videa s výpověďmi ruských výsadkářů zadržených na ukrajinském území. V běloruském Minsku se sešel ukrajinský prezident Porošenko se svým ruským protějškem Putinem. Setkání se zúčastnila také evropská „ministryně zahraničí“ Catherine Ashtonová a prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev. Podle Porošenkových slov všichni zúčastnění podpořili jeho mírový plán, který má situaci na východě Ukrajiny uklidnit. Schůzka všech zúčastněných trvala šest hodin, dvě hodiny pak spolu ještě prezidenti Ukrajiny a Ruska jednali za zavřenými dveřmi. Putin po schůzce prohlásil, že podporuje mírový proces, ale příměří musí s ozbrojenci na východě země dojednat sám Kyjev. Rusko podle Putina není stranou konfliktu. Západ je ovšem přesvědčen o tom, že „separatisty“ podporuje právě Moskva. Prezidenti se také dohodli, že budou pokračovat jednání o dodávkách ruského zemního plynu. Na začátku září by se měla uskutečnit schůzka za účasti evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera. Porošenko a Putin si po jednání podali ruce. Události následujících dní ale ukázaly, že situace na Ukrajině zatím k usmíření nepostupuje.

27. srpna: Podle informací Kyjeva překročila ukrajinskou hranici skupina ruských obrněných vozidel, která vjela do města Amvrosiivka. U Novoazovska na jihu Doněcké oblasti obsadili vojáci ruské armády několik vesnic. Informace o ruských vojácích na Ukrajině potvrdila také polská rozvědka. Rusové se prý také opevňují na severu Krymu a varují tamní obyvatelstvo před možnými bojovými operacemi. „Nikdo nemůže brát vážně informace o separatistech na Ukrajině. Informace z posledních hodin svědčí o tom, že na východě Ukrajiny opět operují ruské jednotky,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk.

28. srpna: Podle odhadů Severoatlantické aliance se už na Ukrajině nachází více než 1.000 ruských vojáků, a protiukrajinské síly tak začaly ve válce znovu získávat navrch. I přímo v řadách „separatistů“ bojují ruští občané. Ruská média přinesla slova vůdce „rebelů“ Zacharčenka, který řekl, že jich mohou být až čtyři tisíce. Moskva ovšem přítomnost ruských vojáků na Ukrajině odmítá. Na ukrajinském území jsou prý buď náhodou, nebo tam tráví dovolenou. Prezident Porošenko kvůli ruskému vpádu zrušil plánovanou cestu do Turecka. Vyzval také k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN.

29. srpna: Vývoj na Ukrajině může vést k dalším sankcím EU vůči Rusku, řekla německá kancléřka Merkelová. „Dostáváme zprávy o zvýšené přítomnosti ruských vojáků, nových nepokojích a čerstvém postupu separatistů v oblastech, které byly dosud klidné,“ řekla. „V březnu jsme dali jasně najevo, že pokud přijde další eskalace, budeme diskutovat o dalších sankcích,“ dodala. Prozatímní ukrajinský premiér Jaceňuk oznámil, že jeho vláda předkládá parlamentu návrh zákona, který zemi umožní ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen na to reagoval prohlášením, že Aliance bude respektovat jakékoliv rozhodnutí Kyjeva v oblasti bezpečnosti. Připomněl rozhodnutí z roku 2008, podle kterého může Ukrajina do aliance vstoupit, pokud o to bude mít zájem a splní všechna kritéria.

30. srpna: Některým ukrajinským vojákům se podařilo přes speciální koridory vyjít z obklíčeného Ilovajsku. Někteří tam zůstávají v zajetí a mají být vyměněni za zadržené „rebely“. „Separatisté“ postoupili k přístavu Mariupol a ukrajinské síly se stahují od Doněcka i Luhanska. Ukrajina viní Rusko z podpory a vyzbrojování „povstalců“. V Bruselu se sešli evropští lídři k dalšímu mimořádnému summitu, který navštívil i ukrajinský prezident Porošenko. Evropští politici se během večera shodli, že Evropská komise do týdne připraví tvrdší podobu sankcí vůči Rusku. Členské státy mezitím budou konzultovat, jak se k nim postaví.

O situaci na Ukrajině a postoji EU jsme mluvili s europoslancem za TOP 09 Jaromírem Štětinou. Rozhovor si můžete přečíst zde.

31. srpna: Ukrajina předala ruským úřadům devět výsadkářů zadržených 25. srpna. Výměnou za to se vrátilo 63 ukrajinských vojáků, kteří se po útoku „separatistů“ dostali přes ruskou hranici. „Povstalci“ zasáhli poblíž Mariupolu loď ukrajinské pobřežní stráže.

Celkový přehled vývoje na Ukrajině včetně zdrojů informací naleznete na stránkách EurActivu pod tímto odkazem.