Události na Ukrajině v říjnu 2014

zdroj: Shutterstock; autor: Mykhaylo Palinchak

V říjnu už bylo jasné, že příměří na východě Ukrajiny vlastně neplatí. Tvrdé boje se sváděly především o strategicky významné doněcké letiště. Závěr měsíce se nesl ve znamení předčasných parlamentních voleb, ve kterých uspěly proevropské strany. Na samotném konci října se pak Rusko a Ukrajina konečně dohodly ohledně dodávek zemního plynu.

1. října: „Proruští separatisté“ tvrdí, že se jim podařilo převzít kontrolu nad letištěm v Doněcku. Město se podle tamních úřadů stalo terčem „masivního ostřelování“, při kterém zemřelo minimálně 10 civilistů. Z obou stran ale přicházejí rozdílné informace o tom, kdo za bombardováním stojí. Nový generální tajemník NATO  Jens Stoltenberg při svém nástupu do funkce kritizoval Rusko za pokračující destabilizaci Ukrajiny.

2. října: O doněcké letiště se dále bojuje, ukrajinská armáda odmítá zprávy, že by ho „povstalci“ dobyli. Rusko zahájilo trestní stíhání vrcholných představitelů ukrajinské armády, důvodem jsou údajné „zločiny spáchané na ruskojazyčných obyvatelích východní Ukrajiny“. Na východě země stále bojují stovky ruských vojáků a u hranic je ruských vojáků rozmístěno 20.000, uvedlo NATO.

3. října: Ukrajina se dohodla s norskou společností Statoil na dodávkách zemního plynu. Informace o objemu dodávek nebo ceně plynu nebyly zveřejněny. Doněcké letiště zatím stále kontroluje ukrajinská armáda. Podle „premiéra“ „separatistů“ Alexandra Zacharčenka bitva o strategicky významné letiště blokuje další postup v mírových jednáních a plnění bodů mírového plánu.

4. října: Ukrajinská armáda uvedla, že při bitvě o doněcké letiště zemřelo dalších minimálně 12 „separatistů“. Situace na místě podle armádního vyjádření vážně narušuje křehké příměří na východě Ukrajiny. Německo na Ukrajinu vyslalo humanitární konvoj a podle informací Reuters uvažuje o vyslání dvou stovek vojáků, kteří by posílili pozorovací misi OBSE.

5. října: Ukrajinský armádní mluvčí Volodymyr Poljovyj oficiálně oznámil, že příměří na Ukrajině je porušováno. Podle jeho slov je vina na straně „teroristů“. 

7. října: Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval OBSE k rozšíření monitorovací mise na východní Ukrajině. V telefonickém hovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou také varoval, že boj o letiště v Doněcku a malý pokrok v plnění minských dohod ohrožuje naplňování mírového plánu. Kancléřka vyzvala Rusko, aby využilo svého vlivu nad „separatisty“ a zatlačilo na stabilizaci situace.

Krvavé příměří

8. října: Od uzavření příměří zemřelo na východní Ukrajině kvůli bojům 331 lidí, uvedla Organizace spojených národů. Jedná se prý o konzervativní odhad. Ruský parlament schválil zákon o odškodnění ruských občanů, které postihly sankce ze strany Západu. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin jednal v Bruselu s novým generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem. Hovořili o využití finanční pomoci, kterou se země Aliance rozhodly Ukrajině poskytnout na zářijovém summitu v Newportu. Podle ukrajinské agentury Unian zatím uvolnily finanční pomoc Kanada, Bulharsko, Norsko a Litva. Peníze jsou určeny na reformu armádní logistiky a systémů velení, na zajištění kybernetické bezpečnosti a péči o vojenský personál. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko kritizoval v rozhovoru na televizní stanici Euronews ruský postup na Ukrajině. Bělorusko podle něj neuzná samostatnost samozvaných „lidových republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti.  Nesouhlasí prý ani s anexí Krymu.

9. října: Ukrajinský prezident Porošenko podepsal lustrační zákon, který nařizuje prověrky všech státních úředníků a pracovníků místních samospráv, kteří byli v úřadu během funkčního období svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Blokuje také přístup bývalých komunistických funkcionářů a pracovníku sovětských represivních složek do exekutivních orgánů. Do Kyjeva dorazil konvoj 112 kamionů s humanitární pomocí z Německa.

10. října: Prezident Porošenko odvolal gubernátora Doněcké oblasti Serhije Tarutu, který měl dosud podporu centrální vlády. S Kyjevem se ale v poslední době neshodnul v pohledu na mírový plán. Novým gubernátorem se má stát generál Oleksandr Kichtenko, někdejší velitel jednotek ministerstva vnitra. 21. října mají v Berlíně proběhnout další jednání o dodávkách ruského zemního plynu na Ukrajinu.

11. října: Petro Porošenko oznámil, že se v následujícím týdnu setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Má se tak stát u příležitosti Asijsko-evropského setkání ASEM, které se bude konat 16. a 17. října v Miláně.

12. října: Podle svého mluvčího Dmitrije Peskova nařídil prezident Putin stažení více než 17.000 ruských vojáků od hranic s Ukrajinou. Vojáci prý podstupovali v Rostovské oblasti výcvik, který už byl dokončen. Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej rezignoval v reakci na dlouhodobou kritiku, které čelil kvůli vývoji na východě země – zejména kvůli srpnovému masakru ukrajinských vojáků u Ilovajsku.  

13. října: Neznámí útočníci v noci zaútočili na jednoho ze „separatistických vůdců“ Pavla Gubareva. V těžkém stavu leží v nemocnici v ruském Rostově na Donu. Novým ministrem obrany se má stát velitel Národní gardy Stepan Poltorak. Národní garda vznikla v březnu 2014. Spadá pod pravomoci ministerstva vnitra a představuje záložní prvek ukrajinských obranných sil. Ruský rubl poklesl vůči euru na historické minimum 51,26.

14. října: Ukrajinský parlament stvrdil Poltoraka ve funkci ministra obrany. Při ostřelování přístavu Mariupol zemřelo minimálně sedm lidí. Ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov se sešli v Paříži. Americký ministr mimo jiné vyjmenoval americké podmínky, jejichž splnění by mohlo vést k uvolnění sankcí. Patří mezi ně propuštění zajatců a vězňů a stažení vojsk. Ukrajinská vláda schválila legislativu pro boj s korupcí, která je jednou z podmínek asociační dohody s EU. V Kyjevě protestovali ukrajinští nacionalisté kvůli jednoznačnému zamítnutí zákona, který by prohlásil někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (tzv. banderovce) za národní hrdiny.

15. října: Více než sto příslušníků Národní gardy bylo obklíčeno „separatisty“ u obce Bachmutka v Luhanské oblasti a část z nich padla do zajetí, píší ukrajinská média. Roztržka mezi Spojenými státy a Ruskem kvůli Ukrajině by ohrozila globální stabilitu, řekl v rozhovoru pro srbský list Politika ruský prezident Putin, který také odsoudil západní sankce.

16. října: Na Ukrajině začal platit lustrační zákon, který prezident Porošenko schválil před několika dny, a ihned dopadl na několik desítek vysoce postavených úředníků. Objevují se zprávy o sporech mezi luhanskými a doněckými „povstalci“ na východě země. Nemohou se prý dohodnout například na rozdělení humanitární pomoci z Ruska. V Miláně začíná dvoudenní asijsko-evropský summit ASEM, během kterého se chtějí evropští představitelé mimo jiné setkat s ruským prezidentem Putinem. Naposledy s nimi osobně jednal v červnu. Český prezident Miloš Zeman se na okraj summitu sešel s ruským ministrem zahraničí Lavrovem.

17. října: Ruský prezident Putin jednal v noci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, kterou na sebe údajně nechal čekat. Hovořili spolu například o dodávkách ruského plynu do EU. Evropská unie a Ukrajina jednají o další finanční pomoci. Na summitu v Miláně to novinářům potvrdil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. V Miláně spolu za účasti dalších politiků hovořili prezidenti Porošenko a Putin. Odpoledne se pak setkali znovu za zavřenými dveřmi. Podle ukrajinského prezidenta se podařilo dosáhnout „mírného pokroku“ v otázce dodávek zemního plynu. Ruský prezident vyzval EU, aby Ukrajině pomohla zaplatit za dodávky plynu během nadcházející zimy. Uvedl také, že na dluh už Rusko plyn dodávat nebude. Moskva po Kyjevu požaduje splacení dluhu ve výši 4,5 miliardy dolarů.

Dohoda o plynu se blíží

18. října: Prezident Porošenko v televizním rozhovoru potvrdil, že Ukrajina a Rusko se předběžně dohodly ohledně ceny ruského plynu. Ukrajina je prý ochotna platit 385 dolarů za tisíc kubických metrů do konce března. Požaduje, aby se na léto cena následně snížila. Na východě země se dál bojuje.

19. října: Na seznamu potravin, které EU nebude moci exportovat do Ruska, přibude hovězí maso a masokostní moučka, oznámila ruská veterinární a fytosanitární služba. Údajně je to kvůli přítomnosti nebezpečných látek. Německá rozvědka viní z červencového sestřelení malajsijského civilního letadla „proruské separatisty“. Ukázala to prý analýza údajů z družic.

20. října: Ukrajinská vláda připravila plán na snížení spotřeby zemního plynu. Poblíž muničního závodu v Doněcku došlo k velké explozi. Žádné oběti nebyly hlášeny. „Separatisté“ tvrdí, že za výbuchem stál raketový útok, ukrajinská armáda se ale od incidentu distancovala. Podle rebelů jde ovšem o „konec příměří“. Za srpnový masakr ukrajinských vojáků u Ilovajsku nese odpovědnost tehdejší vedení ministerstva obrany a generálního štábu, usnesla se vyšetřovací komise ukrajinského parlamentu. Rusko pozastaví také dovoz živočišného tuku a vedlejších masných produktů z evropských zemí, uvedla veterinární a fytosanitární služba.

21. října: Ukrajina informovala, že „proruští separatisté“ ukončili výměnu válečných zajatců. Několikahodinová jednání o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu zatím nevedla k úspěchu. Podle evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera by se obě strany mohly dohodnout v následujícím týdnu. Ukrajina souhlasila s tím, že do konce března bude za ruský plyn platit 385 dolarů za tisíc kubických metrů. Do konce roku by navíc měla uhradit více než tři miliardy se svého dluhu. Je ale potřeba dohodnout, kde Ukrajina peníze za plyn vezme a zda dostane podporu EU. Kyjev přitom požádal Evropskou unii o novou půjčku ve výši dvou miliard eur.

23. října: Evropská unie prodlouží výjimky pro většinu ukrajinského zboží směřujícího na evropských trh, za které se tak nadále nebudou muset platit cla. Evropský parlament schválil návrh, který v tomto směru vypracovala Evropská komise. Původní opatření mělo skončit k 1. listopadu, kdy měla vstoupit v platnost obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou. Její platnost je ale kvůli tlaku Moskvy odložena. Nyní mají výjimky platit do konce roku 2015. Opatření by mělo Ukrajině za rok ušetřit 487 milionů eur. „Separatisté“ na východě Ukrajiny oznámili obnovení těžkých bojů. Podle samozvaného doněckého „premiéra“ Zacharčenka chtějí zaútočit na města Slovjansk, Kramatorsk a Mariupol, která museli v srpnu vyklidit. Rusko uzná výsledky nadcházejících parlamentních voleb na Ukrajině, uvedl šéf kanceláře prezidenta Putina Sergej Ivanov.

24. října: Ruský prezident jako každý rok vystoupil na setkání takzvaného Valdajského diskuzního klubu. Při svém projevu obvinil Spojené státy, že narušily globální bezpečnost kvůli své snaze „předělat svět“. Viní je ze zodpovědnosti za konflikt na Ukrajině, v Libyi i Sýrii. Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove oznámil, že Rusko má na východní Ukrajině stále své vojáky a značné množství ruských sil je rozmístěno u hranic. Podle šéfa ukrajinské společnosti Naftogaz Andrije Koboleva se Moskva a Kyjev téměř finálně dohodly na ceně a dodávkách zemního plynu. Ukrajina by ovšem ráda, aby byla dohoda závazná a ceny pevně stanoveny, což si Rusko nepřeje.

Parlamentní volby

26. října: Na Ukrajině proběhly předčasné parlamentní volby, ve kterých uspěly proevropské reformní strany. Den proběhl klidně a volební účast byla nižší než při květnových prezidentských volbách. Volební komise večer oznámila, že účast přesáhla 50 procent. Podle výsledků exit-pollů by měl zvítězit Blok Petra Porošenka těsně následovaný Lidovou frontou v čele s Arsenijem Jaceňukem. Na třetím místě by mohla skončit další prozápadní strana Svépomoc, jejímž lídrem je lvovský starosta Andrij Sadovyj. Ve východních částech země podle odhadů zvítězil proruský Opoziční blok. V Luhanské a Doněcké oblasti byla volební účast velmi nízká – počet lidí, kteří tam nemohli nebo nechtěli volit, se odhaduje na 3 nebo 4 miliony.

27. října: Definitivní výsledky ukrajinských parlamentních voleb ještě nejsou známy. Vládu ale budou moci s největší pravděpodobností vytvořit proevropské strany. Blok Petra Porošenka už dal najevo, že stojí o koaliční vyjednávání s Lidovou frontou Arsenije Jaceňuka. Na východě země ukazují výsledky nadále vysokou podporu Opozičnímu bloku.

28. října: Rusko oznámilo, že uzná výsledky ukrajinských parlamentních voleb, ale také voleb, které mají 2. listopadu proběhnout v „separatistických“ oblastech. Na Ukrajinu se z Moskevské oblasti vypravil další ruský humanitární konvoj, který čítá 100 kamionů. Podle vyjádření Kyjeva ruská strana Ukrajinu o vypravení konvoje neinformovala. Mezinárodní výbor Červeného kříže se na akci nepodílí. Po sečtení 96 % hlasů vítězí v parlamentních volbách Lidová fronta těsně následovaná Blokem Petra Porošenka. Na třetím místě je nadále Svépomoc.

29. října: Parlamentní volby vyhrála Lidová fronta dosavadního prozatímního premiéra Jaceňuka, hned za ní se umístil Blok Petra Porošenka. Výsledky potvrdily překvapující zprávu o úspěchu lvovského hnutí Svépomoc. Zde je přehled stran, které se dostaly do parlamentu:

  • Lidová fronta – 22,14 %
  • Blok Petra Porošenka – 21,82 %
  • Svépomoc – 10,97 %
  • Opoziční blok – 9,43 %
  • Radikální strana Oleha Ljaška – 7,44 %
  • Všeukrajinský svaz „Vlast“ – 5,68 %

Očekává se, že první tři uskupení spolu vytvoří vládu. Koalice by jim v parlamentu stačila k pohodlné většině.  Jaceňuk už oznámil, že jako lídr vítězné strany by chtěl i nadále zůstat ukrajinským premiérem. Do vlády by prý chtěl přizvat i Radikální stranu a Vlast. Německá kancléřka Merkelová tlačí na rusko-ukrajinskou dohodu o dodávkách plynu. Pokud se obě strany nedohodnout, může podle ní EU zastavit zpětné dodávky.

30. října: Blok Petra Porošenka a Lidová fronta se dohodly na základech vládní koalice. Premiérem by měl zůstat Jaceňuk, předsedou parlamentu se má stát lídr Bloku, dosavadní vicepremiér Volodymyr Hrojsman. Součástí koalice by měla být i Vlast. „Povstalci“ na východě Ukrajiny znovu oznámili, že chtějí dobýt Mariupol. Ministři zahraničí visegrádských zemí a Velké Británie ve společném prohlášení odsoudili rozhodnutí „proruských separatistů“ uspořádat 2. listopadu na východě Ukrajiny vlastní volby. Severoatlantická aliance zvyšuje leteckou pohotovost kvůli nárůstu aktivity ruských vzdušných sil ve východní Evropě, oznámil generální tajemník Stoltenberg. Večer se v Bruselu Rusko a Ukrajina konečně dohodly na dodávkách zemního plynu. Ukrajina má ruskému Gazpromu v nejbližší době splatit 1,45 miliardy dolarů ze svého dluhu. Pak Rusko obnoví dodávky plynu, který na Ukrajinu přestalo posílat v červnu. Do konce roku pak musí Kyjev celkově zaplatit 3,1 miliardy. Za nové dodávky má platit cenu ve výši 385 dolarů za tisíc kubických metrů (ve skutečnosti bude cena nižší díky klesající ceně ropy). Finance by měla mít Ukrajina k dispozici díky podpoře Mezinárodního měnového fondu a EU.

31. října: V Kyjevě se poprvé schází pracovní skupina, která má připravit vznik vládní koalice. Jednání se mají zúčastnit tři nejúspěšnější strany. Čtvrtý ruský humanitární konvoj vstoupil na Ukrajinu. 

Celkový přehled vývoje na Ukrajině včetně zdrojů informací naleznete na stránkách EurActivu pod tímto odkazem.