Události na Ukrajině v lednu 2014

Viktor Janukovyč; zdroj: Council of the European Union.

V lednu nabraly demonstrace na kyjevském Majdanu dramatičtější vývoj kvůli střetům se speciálními policejními oddíly Berkut, které přitvrdily kvůli pokusu o přijetí kontroverzních zákonů omezujících občanská práva. Rezignovala vláda dosavadního premiéra Mykoly Azarova a Ukrajina začala směřovat k politickým změnám.

16. ledna 2014 prosadili stoupenci ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče (Strana regionů) v ukrajinském parlamentu kontroverzní zákony omezující občanská práva ve snaze omezit protivládní protesty. Demonstrace mezitím nadále pokračovaly a 22. ledna si střety vyžádaly první dvě oběti na straně demonstrantů.

Zmíněné zákony vstoupily v platnost 23. ledna. Zahrnovaly zákaz stavby stanů na veřejných prostranstvích, trestní odpovědnost za pomlouvání vládních úředníků, zákaz shromažďování či omezení svobody slova. Předpisy vedly k dalším střetům mezi policejními složkami Berkut a demonstranty. 25. ledna se radikální část protestujících pokusila o obsazení budovy ministerstva energetiky a vzájemné potyčky získaly krvavější podobu.

Dění se nezastavilo ani na politické scéně. 25. ledna nabídl prezident Janukovyč opozičním představitelům posty ve vládě. Ti to ovšem odmítli s odůvodněním, že jde pouze o pokus opozici rozdělit. Dosavadní ukrajinský premiér Mykola Azarov (Strana regionů) ovšem tak jako tak 28. ledna rezignoval.

Ve stejný den byly zrušeny zmíněné kontroverzní zákony. Pod podmínkou vyklizení Majdanu měli být osvobozeni všichni zadržení aktivisté. Ti byli nakonec propuštěni 16. února a následující den jim byla udělena amnestie, když demonstranti podle dohody vyklidili kyjevskou radnici. Vláda očekávala, že po tomto „vstřícném“ kroku demonstrace utichnou. Nicméně jeden z hlavních opozičních vůdců Vitalij Kličko, lídr strany Udar, prohlásil, že dosavadní kroky vlády nestačí. Opozice požadovala návrat k ústavě z roku 2004, která rozděluje pravomoci mezi prezidentem, parlamentem a vládou. Dále trvala na předčasných prezidentských a parlamentních volbách a odstoupení Janukovyče.

Mezitím proběhl v Bruselu 28. ledna summit EU a Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin na něm potvrdil, že dodrží dohodu o půjčce Ukrajině a zlevnění dodávek plynu, a to bez ohledu na podobu nové kyjevské vlády. Unie a Rusko se také dohodly, že budou na expertní úrovni bilaterálně diskutovat o hospodářských důsledcích asociačních dohod Ukrajiny, Gruzie a Moldavska s EU.

Celkový přehled vývoje na Ukrajině včetně zdrojů informací naleznete na stránkách EurActivu pod tímto odkazem.