Události na Ukrajině v květnu 2014

V květnu na Ukrajině proběhly předčasné prezidentské volby, které se podařilo uspořádat i přes násilné akce proruských „rebelů“ na východě země a tlak Moskvy. Již v prvním kole zvítězil jednoznačný favorit, „čokoládový král“ Petro Porošenko. Ani během května se Rusku a Ukrajině nepodařilo vyřešit spor o ceny zemního plynu.

• 1. května: Na Rudém náměstí v Moskvě probíhá velký prvomájový průvod; v Moskvě a Petrohradu proběhly malé demonstrace na podporu Ukrajiny; v Charkově a Doněcku se schází proruské demonstrace; jsou obnoveny odvody do ukrajinské armády; „separatisté“ obsadili sídlo prokuratury v Doněcku;
• 2. května: Ukrajinské vládní síly zaútočily na „separatisty“ ve Slovjansku a Kramatorsku; při požárů v jihoukrajinském přístavu Oděsa zahynuly čtyři desítky lidí; kvůli dění na Ukrajině se znovu schází Rada bezpečnosti OSN;
• 3. května: Protiteroristická operace pokračuje nedaleko Kramatorsku; bylo propuštěno sedm zbylých zadržovaných vojenských pozorovatelů OBSE; Vladimir Putin označil plánované prezidentské volby na Ukrajině za „absurdní“ myšlenku; šéf protiteroristického centra Vasil Krutov označil události na východě za „de facto válku“;
• 4. května: Prozatímní prezident Turčynov vyhlásil třídenní smutek za oběti tragédie v Oděse; prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk Oděsu navštívil; ve městě došlo k novým násilnostem;
• 5. května: Největší ukrajinská banka Privatbank uzavřela své pobočky v Doněcku a Luhansku; v okolí Slovjansku pokračuje protiteroristická operace, podle ministerstva vnitra byly zabity tři desítky „rebelů“;
• 6. května: Ministři zahraničí Rady Evropy jednali o ukrajinské krizi ve Vídni;
• 7. května: Ukrajinským silám se podařilo zpětně obsadit radnici v Mariupolu; Ukrajina obdržela první tranši v rámci půjčky od MMF; prezident Putin vyzval „separatisty“, aby odložili plánovaná „referenda“ o samostatnosti a označil ukrajinské prezidentské volby za „krok dobrým směrem“; Ukrajinu navštívili odborníci NATO; Rusko údajně začalo stahovat vojska od hranic, zdroje NATO tuto zprávu nepotvrdily;
• 8. května: Separatisté ve východních regionech předchozí výzvu prezidenta Putina ignorují a hodlají „referenda“ uspořádat podle plánu;
• 9. května: Rusko si připomíná Den vítězství; prezident Putin navštívil Krym; neznámí sabotéři přerušili vysílání ukrajinské státní televize, podle ukrajinské bezpečností služby šlo o akci Moskvy; ukrajinské síly se střetly s proruskými ozbrojenci v Mariupolu, zemřely nejméně dvě desítky lidí;
• 10. května: Francie a Německo varují Rusko, že pokud se Moskva pokusí narušit průběh prezidentských voleb na Ukrajině, může očekávat další sankce; prozatímní prezident Oleksandr Turčynov varuje „separatisty“ před nadcházejícími „referendy“;
• 11. května: V Doněcké a Luhanské oblasti proběhla „referenda“ vyhlášená proruskými separatisty; ukrajinská vláda i Západ je označily za nelegitimní a jejich výsledky neuznávají;
• 12. května: EU rozšířila sankční seznam vůči Rusku o třináct lidí, poprvé do sankcí zahrnula i dvě ruské společnosti; samozvaná Doněcká lidová republika žádá Moskvu o připojení k Ruské federaci;
• 13. května: Gazprom dává Ukrajině ultimátum do 3. června, aby předem zaplatila 1,6 miliardy za červnové dodávky plynu; Ukrajinu navštívil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier; prozatímní premiér Jaceňuk navštívil Brusel, kde jednal o finanční pomoci; pokračují boje u Kramatorska;
• 14. května: Na Ukrajině proběhlo první kolo rozhovorů národní jednoty, bez účasti „separatistů“;
• 15. května: Prezident Putin v dalším dopise do EU varuje, že Rusko může omezit dodávky zemního plynu na Ukrajinu;
• 16. května: USA varovaly před dalšími sankcemi, pokud Rusko naruší blížící se prezidentské volby na Ukrajině; separatisté opustili vládní budovu v Mariupolu; ukrajinská armáda převzala kontrolu nad městem Mykolajiv;
• 17. května: Proběhlo druhé kolo „národního dialogu“;
• 18. května: Krymští Tataři si připomněli 70. výročí deportace krymsko-tatarské populace;
• 19. května: Podle informací Kremlu stahuje Rusko svá vojska od ukrajinských hranic, NATO tuto zprávu nepotvrdilo; „Luhanská lidová republika“ přijala vlastní ústavu a požádala OSN o uznání;
• 20. května: Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov vyzval zaměstnance svých podniků k pokojnému protestu proti separatistickým snahám ozbrojených skupin; proběhlo další kolo jednání u kulatého stolu;
• 21. května: Austrálie rozšířila své sankce vůči představitelům Putinova režimu;
• 23. května: Prezident Putin prohlásil, že Rusko uzná výsledek prezidentských voleb na Ukrajině; kyjevská vláda hlásí, že došlo k násilnému překročení ukrajinských hranic;
• 24. května: Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra znemožnili „separatisté“ průběh nadcházejících voleb v nejméně jedné polovině volebních okrsků v Doněcké a Luhanské oblasti;  „rebelové“ v obou regionech vyhlásili vznik „Nového Ruska“;
• 25. května: Na Ukrajině proběhly předčasné prezidentské volby; po zveřejnění výsledků exit pollů se za vítěze označil favorit voleb Petro Porošenko, jehož vítězství později potvrdily oficiální výsledky; obyvatelé Kyjeva volili také svého nového primátora, kterým se stal jeden z dosavadních opozičních vůdců Vitalij Kličko; nové primátory si zvolilo i několik dalších velkých měst;
• 26. května: Ukrajinská volební komise oficiálně oznámila, že po sečtení více než poloviny hlasů je pravděpodobné, že Porošenko zvítězil již v prvním kole prezidentských voleb; ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval Ukrajinu před pokračováním protiteroristické operace; v Doněcku pokračují střety ukrajinských sil se „separatisty“, bojuje se o letiště; OBSE oznámila, že ztratila kontakt s jedním ze svých týmů v Doněcké oblasti, který byl pravděpodobně zadržen separatisty; evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger oznámil, že Ukrajina by měla splatit část svého dluhu za ruský plyn;
• 27. května: Jednostranně vyhlášená Doněcká lidová republika začala přejímat legislativu Ruské federace; Ukrajina se posunula blíže bezvízovému režimu s EU; během posledního dne zemřelo v bojích v Doněcku minimálně 40 lidí, oznámil primátor města Alexander Lukjančenko; v Bruselu se sešel neformální summit, mluvilo se také o Ukrajině;
• 28. května: Podle informací NATO se od ukrajinské hranice zatím stáhla jen menšina ruských vojsk; další zasedání Rady bezpečnosti OSN;
• 29. května: V kazašském hlavním městě Astana podepsali prezidenti Ruska, Běloruska a Kazachstánu smlouvu o vzniku Eurasijské unie; separatisté v Doněcké oblasti potvrdili, že ztracení členové pozorovatelské mise OBSE se stali jejich rukojmími;
• 30. května: OBSE oznámila, že ztratila kontakt s dalším ze svých týmů, tentokrát v Luhanské oblasti; Ukrajina splatila část dluhu za dodávky ruského plynu;
• 31. května: Podle informací NATO stáhlo Rusko od ukrajinské hranice dvě třetiny svých vojsk;

Podrobnější přehled událostí

Na Rudém náměstí v Moskvě proběhl 1. května velký prvomájový průvod. Poprvé od roku 1991 se tradiční akce konala na nejvýznamnějším moskevském náměstí. Představitelé města to oficiálně označili za uznání významné role odborových svazů, protože průvod má akcentovat téma zaměstnanosti a práce. Většina transparentů na Rudém náměstí ale vyjadřovala podporu Vladimiru Putinovi a průvod oslavoval anexi Krymu. Demonstrace proběhly i na jiných místech. V Moskvě a Petrohradu se konaly malé protesty na podporu Ukrajiny. V ukrajinských městech Charkov a Doněck se zase sešly menší proruské demonstrace.

V Doněcku také několik stovek „separatistů“ obsadilo sídlo oblastní prokuratury. Kvůli zhoršené bezpečnostní situaci obnovil prozatímní prezident Oleksandr Turčynov odvody do ukrajinské armády. Povinnost se vztahuje na muže ve věku mezi 18 až 25 lety. Podle Turčynova nejsou dostupné síly ukrajinské armády dostatečné, a proto se nedaří potlačit násilné akce v některých městech na východě země. Ukrajina má přibližně 130.000 vojáků, se záložníky by to mohl být přibližně milion. Povinná vojenská služba byla v zemi zrušena teprve ke konci roku 2013, kdy se počítalo s tím, že díky reformám vznikne profesionální armáda.

Ukrajinské síly zaútočily v pátek 2. května na „proruské separatisty“ ve Slovjansku a Kramatorsku v Doněcké oblasti, což si vyžádalo oběti na obou stranách. Podle ministra vnitra Arsena Avakova  se povedlo získat některá kontrolní stanoviště „povstalců“, ti ale na druhé straně ukrajinské armádě zničili několik vojenských vrtulníků. Prozatímní prezident Turčynov přiznal, že „protiteroristická operace“ postupuje pomaleji, než se čekalo. Má nicméně pokračovat.

Krvavé potyčky, které přinesly oběti na životech, propukly také v přístavu Oděsa. Konflikt tam 2. května večer přerostl v tragédii. V budově odborů obsazené „proruskými separatisty“ vzplanul pravděpodobně po útocích zápalnými lahvemi požár, který si podle různých informací vyžádal okolo čtyřech desítek lidských životů. Vláda do města vyslala vicepremiéra Vitalije Jaremu, který má řídit vyšetřování celé události. Oděsa vyhlásila 3. května kvůli páteční tragédii třídenní smutek, 4. května byl pak vyhlášen i celostátní třídenní smutek.

Rusku ještě 2. května označilo ženevskou dohodu z poloviny dubna za „mrtvou“ a svolalo mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN. Americký prezident Barack Obama naopak varoval Moskvu, že by Spojené státy mohly přijmout další sankce, pokud by se Rusko snažilo zmařit průběh nadcházejících předčasných prezidentských voleb.

„Proruští radikálové“ propustili 3. května zbylých sedm zadržovaných vojenských pozorovatelů OBSE. Byl mezi nimi i český podplukovník Josef Přerovský. Kromě něj byli v týmu pozorovatelé z Dánska, Německa a Polska. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ocenil podíl civilního týmu OBSE na osvobození vojáků. Velkou zásluhu pak podle něj mají hlavně německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a kancléřka Angela Merkelová.

Operace na východě země pokračovala útokem na Slovjansk, kde ukrajinská armáda ovládla televizní věž. Dobývání města však postupuje pomaleji, než vláda čekala, protože vojákům se podařilo dostat pouze na předměstí. Operace pokračuje také ve městě Kramatorsk. Šéf protiteroristického centra, generál Vasil Krutov označil situaci na východě země za válku.

Ruský prezident Vladimir Putin označil 3. května ústy svého mluvčího plánované prezidentské volby na Ukrajině za „absurdní“ nápad kvůli tomu, co se děje na východě země.

Prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk navštívil 4. května Oděsu, která se nadále vzpamatovává z nedávné tragédie. Událost má být prošetřena, byl vyhlášen celostátní smutek. Z vyvolání nepokojů ve městě viní premiér Rusko, oděskou policii ovšem obvinil z nečinnosti. Celá věc totiž začala pochodem fotbalových fanoušků, kteří se střetli s proruskými ozbrojenci. Kdyby prý bezpečnostní systém ve městě fungoval, k obětem na životech podle premiéra nemuselo dojít.

V Oděse ovšem ve stejný den došlo k novým násilnostem. „Proruští radikálové“ zaútočili na policejní stanici, kde byli zadržování údajní viníci událostí z 2. května. Došlo ke střetům s policií, která poté několik desítek zadržovaných propustila.

Největší ukrajinská banka Privatbank uzavřela 5. května své pobočky v Doněcku a Luhansku ovládaných „separatisty“. Není prý schopna nadále zajišťovat peněžní transakce v regionech, kde jsou „v ohrožení životy jejích zaměstnanců“. „Proruští rebelové“ totiž na pobočky banky zahájili útoky poté, co její spolumajitel, oligarcha Ihor Kolomojskij vyhlásil za hlavy „ruských sabotérů“ vysokou odměnu. Kolomojskij byl novou kyjevskou vládou jmenován jako gubernátor Dněpropetrovské oblasti.

Ukrajinským silám se 7. května podařilo dobýt radnici v obsazeném Mariupolu. Ruský prezident Putin „separatisty“ na východní Ukrajině vyzval, aby odložili „referenda o nezávislosti“, která už dříve vyhlásili na 11. května.  Tuto výzvu ovšem ozbrojenci ignorují. Na rozdíl od nedávného prohlášení svého mluvčího Putin také označil blížící se ukrajinské prezidentské volby za „krok správným směrem“.

Ukrajina 7. května obdržela první tranši v rámci své půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Země získala přibližně 3,2 miliardy dolarů. Více než jedna miliarda směřovala do devizových rezerv centrální banky, zbytek pak do státního rozpočtu. Na Ukrajinu také dorazili experti Severoatlantické aliance, kteří by měli tamním úřadům pomoci se zvyšováním bezpečnosti jaderných elektráren, plynovodů a další kritické infrastruktury.

9. května proběhla na Rudém náměstí v Moskvě tradiční vojenská přehlídka u příležitosti Dne vítězství – tedy konce druhé světové války. O Ukrajině se na ní nemluvilo, na Západě byla ale vnímána jako demonstrace síly. Prezident Putin také poprvé od ruské anexe navštívil Krym, kde se zúčastnil námořní a letecké přehlídky. Kyjev to pochopil jako stupňování vzájemného napětí. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen označil Putinovu návštěvu za „nevhodnou“.

„Referenda“ na východě země

Prozatímní prezident Turčynov 10. května varoval „proruské separatisty“ před nadcházejícími „referendy o nezávislosti“. Jestli budou východní regiony hlasovat pro samostatnost, řítí se podle něj do katastrofy. „Ti, kdo chtějí nezávislost, si neuvědomují, že by to znamenalo celkovou destrukci ekonomiky, sociálních programů a běžného života většiny populace,“ řekl.

Sporná referenda ale v Doněcké a Luhanské oblasti 11. května skutečně proběhla. Podle údajů, které zveřejnili „separatisté“ se pro nezávislost vyslovilo v Doněcku více než 89 procent hlasujících při volební účasti necelých 75 procent. V Luhanské oblasti prý byla čísla ještě vyšší: pro samostatnost se vyslovilo asi 96 procent hlasujících a volební účast překročila 80 procent. Výsledky ovšem nelze ověřit, protože chybí spolehlivé zdroje. Ukrajina a Západ navíc „referenda“ odmítají uznat. „Takzvaná hlasování, která proběhla v rozporu s mezinárodním právem, ukrajinskou ústavou a elementárními demokratickými zásadami, jsou jenom dalšími kroky v řízené destabilizaci jihovýchodu Ukrajiny a nepřípustnými pokusy o další podrývání suverenity a územní celistvosti země,“ uvedlo ve svém stanovisku české ministerstvo zahraničí.

Vůdce doněckých separatistů Denis Pušilin 12. května oznámil, že samozvaná Doněcká lidová republika žádá Moskvu o připojení k Ruské federaci.

Kvůli poslednímu vývoji se v Bruselu 12. května sešli evropští ministři zahraničí, kteří rozhodli o změně právního základu sankcí, které vůči ruským představitelům EU uplatňuje od poloviny letošního března. Dosavadní právní základ neumožňoval postihovat sankcemi právnické osoby. Nyní se sankce EU rozšiřují na dvě společnosti a dalších 13 osob, které Západ viní z podílu na ruské anexi poloostrova Krymu. Zasaženými firmami jsou ropné společnosti Černomorněftegaz a Feodosia, jejichž majetek byl zkonfiskován jménem „Krymské republiky“.

Ruský Gazprom 13. května Ukrajinu vyzval, aby do 3. června poslala 1,6 miliardy dolarů, a předem tak zaplatila červnové dodávky zemního plynu. Prozatímní premiér Jaceňuk se v Bruselu s unijními představiteli dohodl na přístupu Ukrajiny k penězům z EU v podobě makrofinanční pomoci ve výši 1 miliardy eur a další podpory ve výši 356 milionů eur. Peníze může Kyjev využít na splácení účtů za energii, boj proti korupci a reformu svých institucí. Jaceňuk také obvinil Moskvu, že při anexi Krymu „ukradla“ Ukrajině přes dvě miliardy kubických metrů plynu, vrty na pevnině i na moři a celé ropné společnosti.

Na východě Ukrajiny se stal terčem atentátu jeden z předáků „proruských separatistů“, „lidový gubernátor“ Luhanska Valerij Bolotov. Byl však pouze lehce zraněn. Ve střetu s „rebely“ naproti tomu u Kramatorska zemřelo šest ukrajinských vojáků.

Jednání u kulatého stolu

14. května se na Ukrajině konala první jednání „národní jednoty“, jejichž cílem je předat ukrajinským regionům více pravomocí na úkol centra v rámci mírového plánu OBSE. Zástupci „proruských rebelů“ ale ke kulatému stolu pozváni nebyli – sejít se tam mají pouze ukrajinští zákonodárci, zástupci vlády a legitimní představitelé jednotlivých oblastí.

Ruský prezident Putin poslal 15. května evropským lídrům další dopis, ve kterém upozornil, že ukrajinský dluh za ruský plyn stoupnul z 2,2 miliardy dolarů na 3,5 miliardy, a oznámil, že od 1. června bude Gazprom na Ukrajinu posílat jen tolik plynu, kolik si země předem zaplatí. Dodávek do EU by se omezení nemělo dotknout. Ukrajina při jednání nadále počítá s dříve dohodnutou cenou 268,5 dolarů za tisíc kubických metrů, kterou Moskva v poslední době dvakrát zvýšila až na 485 dolarů. Rusko ovšem nevěří, že by Ukrajina mohla zaplatit jakoukoliv cenu, protože prý nemá dost peněz. Prezident Putin ve svém dopise také vyzval Evropskou komisi, aby se do rusko-ukrajinských jednání o plynu zapojila s větší vervou.

Ukrajinská armáda převzala 16. května kontrolu nad městem Mykolajiv na jihu země. Ve východoukrajinském Mariupolu zase „separatisté“ opustili obsazené správní budovy a do města se začal vracet klid. Podle místních médií mají na tento pozitivní vývoj největší vliv civilní hlídky, které financuje nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. Zástupci jeho holdingu Metinvest dokonce podepsali dohodu se vedením „Doněcké lidové republiky“, že proruská „domobrana“ odzbrojí a opustí okupované budovy.

V Charkově proběhlo 17. května druhé kolo „národního dialogu“ o budoucím uspořádání země. Ani tentokrát se ho nezúčastnili „separatisté“, protože vláda „nechce jednat s teroristy“. Prozatímní premiér Jaceňuk například přislíbil zvláštní status pro ruštinu a decentralizaci státní moci. Předseda regionální rady Luhanské oblasti Valerij Golenko ujistil, že takzvaná referenda o nezávislosti, která se v obou regionech konala minulý víkend, nemají právní důsledky. „Ale vyjádřila vůli lidí, což nelze ignorovat. Lidé šli k referendu opravdu masově. Bylo to protestní hlasování,“ upozornil. Další jednání u kulatého stolu se mají konat 20. května.  

Stovky Krymských Tatarů si 18. května na shromáždění v Simferopolu připomněly 70. výročí deportace svých předků z Krymského poloostrova. Celá populace byla v roce 1944 deportována krátce poté, co sovětská armáda vytlačila z poloostrova německé síly. Stalin tehdy obvinil Krymské Tatary z kolaborace s Němci. Asi 250.000 Tatarů tak bylo přesunuto do Střední Asie. Přibližně 40 procent z nich podlehlo hladu a nemocem. Na Krym se začali Tataři vracet okolo roku 1991, kdy padl Sovětský svaz a Krym se stal součástí nezávislé Ukrajiny. V současné době tvoří 12 procent krymské populace.

Samozvaná Luhanská lidová republika přijala 19. května svou vlastní ústavu a zvolila vlastního prezidenta, kterým se stal Valerij Bolotov, a premiéra, kterým má být Vasilij Nikitin. Údajně také požádala OSN o uznání. Ukrajina ani Západ ovšem existenci tohoto „státu“ neuznávají. Moskva už dříve uvedla, že nedávná východoukrajinská „referenda“ o nezávislosti je třeba respektovat.

Prezident Putin nařídil ruským vojenských jednotkám na hranicích s Ukrajinou, aby se stáhly, oznámil Kreml. NATO ovšem upozornilo, že podobný rozkaz vydal Putin už potřetí, žádné stahování jednotek ale nebylo zaznamenáno. Podle aliančních informací z konce dubna bylo na hranicích 40.000 ruských vojáků. 

Rinat Achmetov vyzval 20. května zaměstnance svých podniků k pokojnému protestu proti separatistickým snahám ozbrojených skupin. Lidé by se podle něj měli sjednotit pro „Donbas bez zbraní a masek“. Achmetov má podle odhadů asi 300.000 zaměstnanců. „Separatisté“ v reakci na jeho výzvu vyhlásili znárodnění všech podniků v průmyslové oblasti Donbasu.

Jihoukrajinský Mykolajiv hostil 20. května další celonárodní jednání u kulatého stolu. Premiér Jaceňuk během nich například prohlásil, že v současné době nechce o budoucnosti Ukrajiny vyjednávat přímo s Moskvou, která stojí za současným dramatickým vývojem na východě země. Jednání by se podle něj mohla konat jedině za účasti Spojených států a Evropské unie a jejich cíle by měly být předem stanoveny. Prozatímní prezident Turčynov oznámil, že „protiteroristická operace“ se vyvíjí dobře a že by brzy měla být zahájena její finální fáze.

Vladimir Putin vystoupil 23. května na podnikatelské konferenci v Petrohradu, kde prohlásil, že Rusko bude respektovat výsledek blížících se předčasných prezidentských voleb na Ukrajině. Z násilného vývoje v zemi přitom obvinil Západ a řekl, že Moskva se obává sbližování Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja na druhé straně oznámil, že se ukrajinskou hranici pokusila násilně překročit skupina ozbrojenců z Ruska. Podle Kyjeva je to součástí snah Moskvy, která chce narušit průběh nadcházejících voleb. 

Nadějné volby

Den před prezidentskými volbami, 24. května, pak ukrajinské ministerstvo vnitra oznámilo, že v Doněcké a Luhanské oblasti se nepodaří zorganizovat řádné volby asi v polovině volebních okrsků. Jsou totiž pod kontrolou ozbrojenců. V místech, kde budou volební místnosti otevřeny, pak vláda očekává nízkou volební účast kvůli obavám z násilí. Představitelé samozvaných „lidových republik“ vyhlásili na východě Ukrajiny vznik „Nového Ruska“. Tento termín přitom v jednom z nedávných projevů použil ruský prezident. Označil tak oblasti, které podle něj nejsou historicky ukrajinské – patří mezi ně Charkovská, Luhanská, Doněcká, Chersonská, Mykolajivská a Oděská oblast.

Konečně nadešla dlouho očekávaná neděle 25. května a s ní prezidentské volby. Celkem do boje vstoupilo 18 kandidátů. Za favorita byl považován čokoládový magnát Petro Porošenko označovaný za „muže kompromisu“, který může být přijatelný pro voliče na západě i východě země. Otázkou ovšem zůstávalo, zda se mu podaří zvítězit už v prvním kole. Další favoritkou byla s větším odstupem za ním bývalá premiérka Julija Tymošenková, která reprezentovala svou stranu Vlast. Mezi další kandidáty patřili Michail Dobkin za Stranu regionů, šéf Radikální strany Oleh Ljaško, lídr nacionalistické strany Svoboda Oleh Ťahnybok, vůdce Pravého sektoru Dmytro Jaroš nebo někdejší člen Strany regionů Serhij Tihipko.

Podle údajů volební komise mohly volby v Doněcké oblasti proběhnout pouze v 7 z 22 okrsků, v Luhansku prý byly otevřeny pouze 2 okrsky z 12. V jiných částech země, zejména v Kyjevě, ale volby vzbudily velkou pozornost a volební účast byla poměrně vysoká.

Po uzavření volebních místností byly zveřejněny výsledky exit pollů, podle kterých s jasným náskokem vyhrál Porošenko. Ten se také ještě v neděli prohlásil za vítěze. V pondělí ráno už bylo po sečtení 85 procent hlasů jasné, že novým prezidentem bude skutečně on a druhé kolo voleb se konat nebude. Tymošenková se v té době pohybovala na 13 procentech hlasů. Porošenko nakonec získal 54,7 procent hlasů. Volební účast přitom překročila 60 procent. Zde je přehled pěti nejúspěšnějších kandidátů:

• Petro Porošenko – nezávislý – 54,7 %
• Julija Tymošenková – Vlast – 12,8 %
• Oleh Ljaško – Radikální strana – 8,3 %
• Anatolij Hrytsenko – Občanská pozice – 5,5 %
• Serhij Tihipko – nezávislý – 5,2 %

Co lze od nového prezidenta Porošenka očekávat? Přečtěte si blog analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Lebdušky.

25. května se také volil primátor hlavního města Kyjeva a primátoři nebo starostové některých dalších měst. V Kyjevě zvítězil lídr strany Udar Vitalij Kličko, který během kampaně spolupracoval s Porošenkem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 26. května varoval ukrajinské vedení před stupňováním „protiteroristické operace“ na východě země. Moskva je údajně připravená vést s Kyjevem dialog. Nový prezident Porošenko přitom po svém zvolení prohlásil, že bez účasti Ruska není možné situaci na východě země zklidnit a že se chce s ruskými představiteli sejít ještě v první polovině června.

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger 26. května oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou došlo k předběžné dohodě ohledně plateb za plyn, která by měla být potvrzena 28. května. Ruská strana by měla dostat dvě miliardy dolarů z celkového dluhu 3,5 miliardy, který vznikl za období od listopadu 2013 do května 2014.

Vůdce „Doněcké lidové republiky“ Denis Pušilin 27. května oznámil, že „rebelská“ republika začala o vlastní vůli přebírat legislativu Ruské federace. Ukrajina se naproti tomu posunula blíže k bezvízovému režimu s Evropskou unií. Evropská komise totiž uznala, že země splnila požadavky na reformy. EU má nyní kontrolovat, jak se tyto reformy naplňují.

Večer se v Bruselu na neformální večeři sešli prezidenti a premiéři členských zemí EU. Evropští lídři jednali také o Ukrajině a na stůl se mohly dostat i další sankce vůči Rusku. Prozatím ale sankce zpřísněny nebyly. Podle EU by mělo Rusko využít svůj vliv nad separatisty na východě Ukrajiny a pomoci neeskalovat situaci.

V kazašském hlavním městě Astana podepsali 29. května prezidenti Ruska, Běloruska a Kazachstánu Vladimir Putin, Alexandr Lukašenko a Nursultan Nazarbajev smlouvu o dlouho plánované, vzniku Eurasijské unie, která se má stát ekonomickým rivalem Spojených států, Evropské unie a Číny.  Jednotný eurasijský trh by měl vzniknout 1. ledna 2015. Uzavřená smlouva má podle prezidenta Putina „historický význam“, podle expertů ale nemá vznik unie bez účasti Ukrajiny příliš velký smysl.

„Proruští separatisté“ v Doněcké oblasti 29. května potvrdili, že ztracení členové pozorovatelské mise OBSE jsou jejich rukojmími. Čtveřice pozorovatelů se ztratila 26. května. V prohlášení pro ruskou agenturu Interfax „rebelové“ oznámili, že se je chystají propustit. Následující den ovšem „separatisté“ zadrželi další čtyři pozorovatele, tentokrát v Luhanské oblasti.

Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Kovala už armáda „vyčistila“ od proruských ozbrojenců jih země a část Doněcké oblasti i Luhanské oblasti.

Ukrajina v pátek 30. května také oznámila, že do Ruska poslala část svého dluhu za plyn. Společnost Naftogaz předložila potvrzení o tom, že Gazpromu poslala 786 dolarů. Ruská firma zatím platbu neobdržela, očekává ji ale na začátku dalšího týdne. Podle evropského komisaře Oettingera zaplatil Kyjev za období, ve kterém nejsou mezi oběma stranami spory o objemu dodaného plynu ani o jeho ceně. Ukrajinští představitelé uvedli, že jsou ochotni uhradit dluh za celé období, pokud by se vypočítával z ceny 268,5 dolaru za tisíc metrů krychlových plynu, ruská strana na to ale zatím nepřistoupila. Jednání by ovšem měla pokračovat.

Rusko stahuje od ukrajinské hranice asi dvě třetiny svých vojáků, oznámil 31. května generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Uvedl také, že velvyslanci Ruska a zemí NATO by se měli na začátku června sejít v Bruselu, a to poprvé od března, kdy Rusko anektovalo Krym.

Celkový přehled vývoje na Ukrajině včetně zdrojů informací naleznete na stránkách EurActivu pod tímto odkazem.