Události na Ukrajině v dubnu 2014

zdroj: Shutterstock; autor: Denis Kornilov

„Separatisté“ v Doněcké a Luhanské oblasti vyhlásili v dubnu vlastní „lidové republiky“. Kyjev na východě země zahájil takzvanou protiteroristickou operaci, která měla ozbrojence zneškodnit. Stupňovat se také začal rusko-ukrajinský spor o ceny a dodávky zemního plynu.

  • 1. dubna: Gazprom podle očekávání zvýšil Ukrajině cenu za plyn; ministři zahraničí členských zemí NATO rozhodli o přerušení vojenské i civilní spolupráce s Ruskem; NATO také oznámilo, že nezaznamenalo skutečné stahování ruských vojsk od ukrajinské hranice;
  • 2. dubna: Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč označil anexi Krymu za tragédii, doufá prý, že poloostrov opět stane součástí Ukrajiny; polský premiér Donald Tusk vyzval EU k vytvoření energetické unie;
  • 3. dubna: Americký prezident Barack Obama podepsal záruku na půjčku Ukrajině ve výši 1 miliardy dolarů, a podpořil tak záchranný balíček Mezinárodního měnového fondu; krymské úřady odmítají udělení autonomie komunitě Krymských Tatarů, kteří nesouhlasí s ruskou anexí; Rusko podruhé od začátku týdne zvýšilo Ukrajině cenu za plyn; kyjevská vláda tvrdí, že střelbu do demonstrantů na Majdanu v únoru nařídil Janukovyč;
  • 4. dubna: Ukrajinský fotbalový tým Dynamo Kyjev odmítl pozvánku na přátelský zápas u příležitosti otevření nového stadionu moskevského Spartaku, které se chystá v červnu; Ukrajina chce se sousedy spolupracovat na alternativních dodávkách plynu; firma McDonald’s opouští Krym;
  • 6. dubna: Ukrajina odmítá zvýšení ceny plynu; v Doněcku se konal dvoutisícový pochod prorusky naladěných demonstrantů;
  • 7. dubna: Vládní budovy v Doněcku, Luhansku a Charkově obsadili „separatisté“, kteří žádají uspořádání referenda o nezávislosti na Ukrajině; byla jednostranně vyhlášena samostatná „Doněcká lidová republika“;
  • 8. dubna: Vládě se podařilo obnovit kontrolu nad administrativními budovami v Charkově; v Luhansku drží „separatisté“ asi 60 rukojmích; Ukrajina nezaplatila za březnové dodávky plynu z Ruska a její dluh už stoupl na 2,2 miliardy dolarů, uvedl Gazprom;
  • 9. dubna: ozbrojenci v Luhansku propustili většinu z 60 rukojmích, které drželi v centrále tajné služby; Kyjev oznámil, že situaci na východě země chce vyřešit do 48 hodin, a to diplomaticky, nebo silou; „povstalci“ v Doněcku plánují na 11. května referendum o nezávislosti; zástupci USA, EU, Ruska a Ukrajiny mají příští týden zasednout ke společným jednáním;
  • 10. dubna: Ruský prezident Vladimir Putin hrozí, že pokud Kyjev nezaplatí svůj dluh za plyn z Ruska, omezí Moskva dodávky, mohlo by to prý postihnout i Evropu, Západ obviňuje Moskvu z politického nátlaku;
  • 11. dubna: Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk je prý ochoten udělit více kompetencí východním oblastem Ukrajiny, odmítá ale federalizaci, kterou navrhuje Rusko;
  • 12. dubna: Ukrajinská společnost Naftogaz přestává platit za dodávky ruského zemního plynu, dokud neskončí jednání o sporné ceně; „separatisté“ obsazují další města na východní Ukrajině, pokračuje okupace administrativních budov v Doněcku a Luhansku; ve Slovjansku, Kramatorsku a Doněcku obsadili ozbrojenci policejní velitelství;
  • 13. dubna: „Separatisté“ obsadili budovu městské rady v Mariupolu a Charcyzku v Doněcké oblasti; úřadující prezident Oleksandr Turčynov vyhlásil „separatistům“ ultimátum do rána následujícího dne – pokud nesloží zbraně, bude zahájena protiteroristická operace; v noci se sešla Rada bezpečnosti OSN, která se na ničem neshodla;
  • 14. dubna: Ultimátum pro „separatisty“ na východě Ukrajiny vypršelo, má být zahájena protiteroristická akce s účastí armády; prezidenti Barack Obama a Vladimir Putin spolu hovořili po telefonu; ministři zahraničí EU se rozhodli rozšířit seznam individuálních sankcí;
  • 15. dubna:  Prozatímní prezident Turčynov oznámil zahájení „protiteroristické operace“; Slovensko a Ukrajina se nedohodly na dodávkách plynu;
  • 16. dubna: Protiteroristická operace se setkává s ozbrojeným odporem, „separatisté“ například obsadili radnici v Doněcku; další zasedání Rady bezpečnosti OSN;
  • 17. dubna: Evropská unie, Rusko, Ukrajina a USA se na schůzce v Ženevě dohodly na krocích, které mají vést k deeskalaci situace; Vladimir Putin přiznal, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci;
  • 18. dubna: Ukrajinské síly přerušují protiteroristickou operaci, klid ale na východě země není;
  • 19. dubna: Ukrajina částečně uzavřela své hranice s Ruskem; Kreml přiznal, že na hranicích s Ukrajinu zvýšil počet svých vojáků;
  • 20. dubna: Během incidentu u Slovjansku zemřelo několik lidí, přestože přes Velikonoce se bojovat nemělo;
  • 21. dubna: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obviňuje Kyjev, že nedodržuje ženevskou dohodu; Kyjev naproti tomu zveřejňuje fotografie, které podle vlády dokazují pohyb ruských vojáků na východní Ukrajině; v Luhansku se má 11. května konat referendum o vyhlášení nezávislosti;
  • 22. dubna: Do Kyjeva přijel americký viceprezidetn Joe Biden; Spojené státy hodlají vyslat 600 vojáků do Polska a baltských zemí; prozatímní prezident Turčynov nařizuje obnovení protiteroristické operace poté, co byla v Doněcké oblasti objevena těla dvou lidí umučených k smrti;
  • 23. dubna: Protiteroristická operace v Doněcké oblasti se znovu rozbíhá; v Charkově se konala demonstrace za jednotu Ukrajiny, které se účastnily tisíce lidí; Ukrajina požádala o pomoc Mezinárodního měnového fondu; v platnost vstoupilo jednostranné uvolnění celních bariér na ukrajinské zboží dovážené do zemí EU;
  • 24. dubna: V Praze se koná dvoudenní summit Východního partnerství, který hostí prezident Miloš Zeman; během své návštěvy Japonska prezident Obama obvinil Rusko z nedodržování ženevské dohody; evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger a ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan jednají na Slovensku o zpětných dodávkách plynu; podle Gazpromu dluží Ukrajina za plyn už 11,4 miliard dolarů; ministr zahraničí Lavrov obvinil z rozpoutání neklidu na Ukrajině Západ; protiteroristická operace dosahuje Slovjansku, zemřelo pět „proruských separatistů“; Rusko zahájilo nová vojenská cvičení u hranice s Ukrajinou, účastní se jich asi 40.000 vojáků;
  • 25. dubna: Prozatímní premiér Jaceňuk obvinil Rusko ze snahy o rozpoutání třetí světové války; německá kancléřka Angela Merkelová varovala prezidenta Putina, že Západ nejspíš bude muset přijmout další sankce, protože Rusko nepřispívá k deeskalaci situace; ozbrojenci blízko Slovjansku v Doněcké oblasti zadrželi osm vojenských pozorovatelů OBSE, které obvinili ze špiónství;
  • 26. dubna: Lídři G7 chtějí přijmout další sankce vůči Rusku, pokud Moskva nezačne plnit ženevskou dohodu; hovoří se o tom, že EU se také chystá rozšířit seznam sankcí; Rusko vyzvalo k propuštění zadržovaných pozorovatelů OBSE; Ukrajina přerušila dodávky vody na Krym; „separatisté“ v Doněcké oblasti oznámili na 11. května referendum o nezávislosti; podařilo se dosáhnout dohody mezi Slovenskem a Ukrajinou o zpětných dodávkách plynu;
  • 27. dubna: Jeden ze zadržených pozorovatelů OBSE, je propuštěn kvůli zdravotním problémům; v Doněcku se sešla demonstrace na podporu chystaného referenda, v Charkově se naopak sešla demonstrace za ukrajinskou jednotu a došlo ke střetu s proruskou skupinou; „separatisté“ v Luhansku vyhlásili samostatnou „Luhanskou lidovou republiku“;
  • 28. dubna: Slovenský Eustream a ukrajinský Ukrtransgaz podepsaly memorandum, které umožní uskutečnění zpětných dodávek zemního plynu; Ukrajina je ochotna splatit svůj dluh za plyn, pokud Rusko sníží cenu; neznámým útočníkem byl postřelen primátor Charkova Hennadij Kernes; u Slovjansku se našlo třetí umučené tělo; USA oznámily sankce pro dalších sedm ruských představitelů a sedmnáct společností; EU na svůj seznam sankcí přidala sedmnáct lidí; v Doněcku došlo ke střetu mezi demonstranty za jednotu Ukrajiny a „separatisty“; USA rozmístily asi sto padesát vojáků v Estonsku;
  • 29. dubna: Kvůli Ukrajině znovu zasedala Rada bezpečnosti OSN; Rusko odmítá, že by mělo na východní Ukrajině své vojáky;
  • 30. dubna: Separatisté“ obsadili vládní budovu a policejní stanici v Horlivce; prozatímní prezident Turčynov veřejně přiznal, že kyjevská vláda ztratila kontrolu nad východní Ukrajinou; ukrajinská armáda je ve stavu plné bojové pohotovosti; Mezinárodní měnový fond rozhodl, že Ukrajině poskytne půjčku ve výši 17 miliard dolarů;


Podrobnější přehled událostí

Ruský Gazprom 1. dubna zvýšil Ukrajině cenu za dodávaný zemní plyn. Z původní ceny 268,5 dolarů za tisíc kubíků se pro druhé čtvrtletí roku 2014 zvedla o 120 dolarů – tedy na 385,50 dolarů. Na dosavadní částce se Ukrajina s Ruskem domluvila v prosinci 2013, kdy se cena snížila poté, co Kyjev nepodepsal asociační dohodu s EU. Moskva se s Ukrajinou dohodla, že se cena bude čtvrtletně upravovat. Podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera už není možné dřívější slevu dále uplatňovat. Kyjev prý společnosti dluží za dodávky z minulých měsíců 1,7 miliardy dolarů. Dodal, že se zvýšením ceny se zároveň o 10 % zvýší i cena za tranzit ruského plynu přes ukrajinské území do EU.  

Severoatlantická aliance se rozhodla přerušit veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu na Ukrajině. Pokračovat má pouze politický dialog na úrovni velvyslanců nebo vyšší. Spolupráci s Ruskem se dosud týkala například boje proti terorismu nebo vojenského vzdělávání. S Ukrajinou se naopak kooperace posílí, a to například při armádních reformách. Dohodli se na tom ministři zahraničí členských zemí NATO na své schůzce v Bruselu.  

Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč poskytl 2. dubna v Rostově na Donu rozhovor agentuře AP.  Přiznal, že na Krym pozval ruské vojáky on, a že to byla chyba. Odtržení poloostrova od Ukrajiny je podle něj tragédie. „Referendum o nezávislosti“ se prý na Krymu konalo kvůli odporu obyvatel vůči novému režimu v Kyjevě. Kdyby u moci zůstal on sám, nic takového by se prý nestalo. Janukovyč také řekl, že se pokusí ruského prezidenta Vladimira Putina přesvědčit, aby anektovaný poloostrov Ukrajině vrátil, a to za jakýchkoliv podmínek, včetně maximální možné míry nezávislosti.

Janukovyč v rozhovoru také řekl, že to nebyl on, kdo v únoru vydal ostřelovačům rozkaz střílet do demonstrantů na Majdanu. 3. dubna ale nová ukrajinská vláda obvinila Janukovyče právě z toho, že příkaz ke střelbě do protestujících vydal on. Vyplývá to prý z průběžných výsledků vyšetřování, o kterých informoval generální prokurátor Oleh Machnyckij. Na demonstranty prý stříleli příslušníci pohotovostních policejních jednotek Berkut. „Podle informací prokuratury sám Janukovyč žádné rozkazy nepodepisoval, udělal to ale přes své podřízené,“ vysvětluje v rozhovoru pro Českou televizi redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

3. dubna americký prezident Barack Obama podepsal zákon o finanční pomoci Ukrajině, který Kyjevu slibuje záruky na půjčky ve výši 1 miliardy dolarů. Ukrajině by to mělo usnadnit získání objemnějšího balíku ze strany Mezinárodního měnového fondu. Úvěrové garance mají pomoci stabilizovat ukrajinskou ekonomiku. Americká pomoc míří také na boj proti korupci, přípravu voleb a bezpečnostní spolupráci USA, EU a zemí střední a východní Evropy.

Hrozí plynová krize?

Ve stejný den Rusko oznámilo další zdražení plynu pro Ukrajinu. Tentokrát mají dodávky podražit přibližně o čtvrtinu na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Moskva chce totiž na vývoz plynu na Ukrajin uvalit clo. Pro srovnání – evropští zákazníci Gazpromu platí za ruský plyn v průměru 370 až 380 dolarů. Kyjev to označil za politicky motivovaný krok Moskvy. „Ukrajinská ekonomika by takovou cenu za plyn platit neměla. Je to politická cena,“ řekl ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan novinářům. Ruský premiér Dmitrij Medveděv navíc vyzval Ukrajinu, aby zaplatila svůj dluh.

Ukrajinský premiér Jaceňuk 4. dubna uvedl, že Ukrajina zahájila se svými evropskými sousedy nouzová jednání o možných dodávkách zemního plynu ze Západu. Je to reakce na zvyšování ceny ze strany Ruska. Řešením by mohl být zpětný tok plynu ze Slovenska, Maďarska a Polska.

Společnost McDonald’s 4. dubna oznámila, že uzavřela své restaurace na Krymském poloostrově. Nemá to prý nic společného s politikou – firma prý ale podobně jako ostatní musí přehodnotit své plány v souvislosti se změnami podnikatelského prostředí na Krymu. Z Ruska se přitom už dříve ozvaly hlasy, že by se restaurace amerického řetězce na poloostrově měly zavřít. Z Krymu odcházejí i další společnosti, jako například Raiffeisen Bank, která oznámila, že tam do 15. dubna uzavře všechny své pobočky.

„V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace. A tady bych se přimlouval ne jenom pro co nejostřejší sankce EU, ale dokonce i pro, řekněme, vojenskou připravenost Severoatlantické aliance například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území,“ prohlásil český prezident Miloš Zeman v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán na Radiožurnálu 6. dubna. Prezident je mimo jiné přesvědčen, že Krym nebude Ukrajině v dohledné době navrácen, „ať budeme verbálně deklarovat cokoliv“.

V Doněcku a Charkově obsadili 7. dubna „proruští separatisté“ administrativní budovy a vyhlásili takzvané lidové republiky, které mají být nezávislé na zbytku země. „Separatisté“ kvůli tomu chtějí uspořádat „referenda“ podobná tomu krymskému. Žádají také o ruskou vojenskou pomoc. V Luhansku ozbrojenci obsadili sídlo ukrajinské tajné služby SBU.

8. dubna agentura Unian s odvoláním na policejní zdroje oznámila, že „proruští separatisté“ v Luhansku zaminovali obsazenou centrálu tajné služby a drží šest desítek lidí jako rukojmí. Podle svých vůdců chtějí také vyhlásit samostatnou „lidovou republiku“. Ukrajinským silám se naopak podařilo získat nazpět sídlo oblastní správy v Charkově, kde zatkli asi 70 „separatistů“. Nebyli prý mezi nimi žádní Rusové, uvedlo Rádio Svoboda. Podle ministra zahraničí USA Johna Kerryho stojí za neklidem ve východních částech Ukrajiny agenti placení Moskvou. Ve svém projevu v americkém Senátu Kerry prohlásil, že podněcování nepokojů povede k dalším tvrdým sankcím.

I přes dramatické události posledních dní ale východní ukrajinské regiony žijí relativně běžným životem, uvádí v reportáži zpravodaj České televize Josef Pazderka. „V Doněcku místní administrativu ovládá maximálně stovka lidí, samotný Doněck má přitom jeden milion obyvatel a celá doněcká oblast má 4,5 milionu obyvatel,“ zdůraznil.

8. dubna ruský Gazprom oznámil, že Ukrajina nestihla včas zaplatit za březnové dodávky zemního plynu, a její dluh vůči ruské společnosti tak vzrostl na 2,2 miliardy dolarů. Gazprom ujistil, že dodávky plynu zatím zůstávají stabilní. Ruský prezident pak 9. dubna uvedl, že Ukrajina by do budoucna měla za dodávky plynu platit předem.

9. dubna „povstalci“ v Luhansku údajně propustili značnou část z 60 rukojmích, které drželi v centrále tajné služby. Informace ale zatím zůstávaly nejasné. Ministr vnitra Arsen Avakov oznámil, že situaci na východě země chce Kyjev vyřešit do 48 hodin – a to buď diplomaticky, nebo silou. Pokud „separatisté“ nepřistoupí k vyjednávání, hrozí proti nim ozbrojená operace.

10. dubna zaslal ruský prezident Putin politikům evropských zemí dopis, ve kterém pohrozil zastavením dodávek zemního plynu na Ukrajinu. Snížit by se kvůli tomu mohly i dodávky plynu do EU. Podmínkou Moskvy je, aby Kyjev zaplatil svůj narůstající dluh za plyn. Zopakoval také ruské stanovisko, že Ukrajina bude muset propříště platit předem. Ukrajinská státní společnost Naftogaz v reakci na tento vývoj 12. dubna oznámila, že přestává platit za ruský plyn, dokud se cena znovu nevyjedná. Spojené státy kvůli tomuto postupu kritizují Rusko, že využívá energetiku jako nástroj nátlaku. „Odsuzujeme snahu Ruska využít energii jako nástroj nátlaku na Ukrajinu. Ukrajina nyní platí 485 dolarů za tisíc krychlových metrů, což zjevně není tržní cena. Je to o mnoho víc, než je průměrná cena vyměřená členům Evropské unie,“ prohlásila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová.

„Federální uspořádání by na Ukrajině vedlo k rozdělení země na panství mnoha ‚malých Janukovyčů‘,“ prohlásil na konferenci v Dněpropetrovsku 11. dubna premiér Arsenij Jaceňuk. Ukrajina podle něj odmítá ruské návrhy, aby součástí chystané reformy ukrajinské ústavy bylo i zrušení unitárního státu a federativní uspořádání.

Situace na východě Ukrajiny se začala znovu vyhrocovat v sobotu 12. dubna. Ve Slovjansku, Kramatorsku a Doněcku obsadili proruští ozbrojenci policejní stanice, pod jejich kontrolu se dostaly i další administrativní budovy. V několika městech na východě došlo k potyčkám a přestřelkám. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov na sobotní večer svolal mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany. Ministr vnitra Avakov označil vývoj na východě země za „akt agrese ze strany Ruska“.

Protiteroristická operace

V neděli 13. dubna akce „separatistů“ na východě země pokračovaly. Kyjev mimo jiné ztratil kontrolu nad půlmilionovým přístavním městem Mariupol u Azovského moře. Ministr Avakov oznámil zahájení „protiteroristické operace“ proti ozbrojencům ve Slovjansku, do které se mají zapojit všechny bezpečnostní složky země. Civilisté by měli podle ministra opustit centrum města a nevycházet z domu. Úřadující prezident Turčynov ohlásil přípravu na  nasazení armády do široké protiteroristické operace, která by na východě zasáhla.  „Separatisty“ vyzval ke složení zbraní a opuštění obsazených administrativních budov. Slíbil, že pokud tak učiní do pondělního rána, nebudou potrestáni. „Nedovolíme Rusku, aby ve východních regionech Ukrajiny zopakovalo krymský scénář,“ řekl ve svém projevu.

14. dubna ultimátum vyhlášené Turčynovem vypršelo. „Separatisté“ zbraně nesložili a okupované budovy neopustili. Naopak došlo k útokům na další policejní velitelství ve městě Horlivka v Doněcké oblasti. Kyjev proto hodlá zahájit protiteroristickou operaci. Jejím cílem má být podle Turčynova ochrana Ukrajiny před agresí Ruska. To už podle západních zpráv u ukrajinské hranice rozmístilo 40 tisíc vojáků s bojovými letadly, tanky a děly.

Ve stejný den ministři zahraničí unijních zemí na svém setkání v Lucemburku rozšířili seznam ruských občanů, na které v souvislostí s děním na Ukrajině uvalí sankce – Unie zmrazí jejich majetky a zakáže jim cestovat na své území. Seznam se tak vztahuje už na 33 osob. Ve hře i nadále zůstává zavedení plošných sankcí. O tom by ale musel rozhodnout mimořádný summit EU.

„EU jasně deklarovala, pokud se situace bude zhoršovat, budeme zvyšovat rovněž tlak unijních sankcí. V návaznosti na to ministři rozhodli o rozšíření sankčního seznamu osob, kterým bude zakázán vstup a zmražena aktiva v zemích Evropské unie,“ uvedl po skončení lucemburské schůzky šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.

S českým ministrem zahraničí mluvil EurActiv několik dní předtím – nejen o sankcích. Rozhovor si můžete přečíst zde.

Ráno 15. dubna spustil Kyjev ohlášenou protiteroristickou operaci. Během dne se ukrajinské armádě podařilo získat zpět kontrolu nad letištěm v Kramatorsku, který jinak nadále ovládají „separatisté“. Armáda také obklíčila stotisícový Slovjansk.

Mezi Slovenskem a Ukrajinou proběhla 15. dubna jednání o dodávkách zemního plynu, který by do země proudil díky využití zpětného toku ze západu. Bratislava a Kyjev se ovšem rozcházejí v otázce technického řešení dodávek. Jednání budou pokračovat.

„Dohoda mezi Eustreamem (společnost, která přepravuje zemní plyn na Slovensku – pozn. red.) a Gazprom Exportem do roku 2028 navazuje na dohodu Gazprom Exportu a Ukrtranzgasu (ukrajinská tranzitní společnost – pozn. red.). Podle slovenské i ukrajinské smlouvy s Gazpromem má právě Gazprom právo vydávat přepravní kódy v kompresorové stanici na slovensko-ukrajinské hranici v Užhorodu. Pozice slovenská vlády byla taková, že chce Ukrajině pomoci, ale zároveň neporušit dohodu s Gazpromem. V tom případě se nabízely dvě možnosti. První by byl souhlas Ruska s tím, aby se plyn přes Slovensko prostřednictvím velkokapacitního plynovodu skutečně dopravoval. Druhá možnost byla dohodnuta ještě s Janukovyčovou vládou v listopadu minulého roku. Slovenská strana nabídla řešení, ve kterém by nepotřebovala Gazprom jako součást dohody. A to je rekonstrukce starého plynovodu Vojany-Užhorod, který je schopný zhruba do půl roku přepravovat asi 5 miliard kubíků zemního plynu. Do příštího roku je možné kapacitu navýšit na 10 miliard. Jednání byla ukončena v listopadu. Prezident Janukovyč couvnul, protože se dohodl s prezidentem Putinem, že Rusko poskytne Ukrajině nižší ceny plynu,“ shrnul o několik dní později v rozhovoru pro EurActiv podstatu situace ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Alexander Duleba.

Rozhovor s Alexandrem Dulebou nejen o problematických bodech jednání o dodávkách plynu ze Slovenska na Ukrajinu si můžete přečíst zde.

Den před očekávanou čtyřstrannou schůzkou k situaci na Ukrajině (16. dubna) Kyjev obvinil Moskvu, že podporuje „vzbouřence“ na východě země. Podle ukrajinských politiků Rusko na Ukrajinu vyváží terorismus, navíc prý existují důkazy, že se na ukrajinském území pohybují ruští vojáci. „Identifikovali jsme ty muže ve Slovjansku a Kramatorsku a jde o příslušníky ruské výsadkové jednotky Kupjanka-1, která pochází z Moskvy. Nyní operují na území Ukrajiny,“ uvedl vicepremiér Vitalij Jarema. Protiteroristická operace na východě se mezitím setkává s ozbrojeným odporem. „Proruští povstalci“ například převzali kontrolu nad radnicí v Doněcku, podařilo se jim také zablokovat 6 obrněných vozidel ukrajinských ozbrojených sil. V Mariupolu si konflikt vyžádal životy tří „separatistů“.

Ve švýcarské Ženevě se 17. dubna sešla šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová, s americkým ministr zahraničí Johnem Kerrym, šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a jeho ukrajinským protějškem Andrijem Deščycjou. Krizová schůzka měla pomoci nalézt řešení krize na Ukrajině. Uskutečnila se také krátká dvoustranná jednání mezi jednotlivými představiteli. Pokud by rozhovory ztroskotaly, byly Spojené státy připraveny přijmout tvrdší sankce vůči Rusku.

Účastníci schůzky vyzvali všechny strany konfliktu, aby se zdržely násilí. Nelegálně ozbrojené skupiny na Ukrajině mají složit zbraně, budovy obsazené ozbrojenci se mají vrátit původním vlastníkům a má skončit okupace nejrůznějších prostranství. Vyzvali rovněž k vyhlášení amnestie pro všechny účastníky protestních akcí a ty, kdo opustí okupované budovy, s výjimkou lidí, kteří mají na svědomí závažné trestné činy. Bylo také dohodnuto, že na plnění těchto kroků se má podílet pozorovací mise OBSE. Ukrajinský ministr na konferenci představil plány své vlády na ústavní reformy, které poskytnou regionům větší pravomoci na úkor centrální vlády. Podle závěrů schůzky má ústavní reforma proběhnout transparentně a se zapojením celého spektra ukrajinské společnosti.

Prezident Putin vystoupil ve stejný den v pravidelné výroční televizní debatě s ruskou veřejností, ve které mimo jiné přiznal, že na Krymu pomáhali k vítězství proruských sil také neoznačení vojáci ruské armády. Putin ale odmítl, že by ruští vojáci působili i na východě Ukrajiny. Připomněl ovšem také své „právo“ vyslat na Ukrajinu vojsko, které mu už dříve poskytla horní komora ruského parlamentu. Putin řekl, že doufá, že „tohoto práva nebude muset využít“.

Ukrajinské ozbrojené síly pozastavily 18. dubna své akce na východě země. Je to reakce na ženevské dohody z předchozího dne, důvodem jsou navíc blížící se velikonoční svátky. Kyjevská vláda začala pracovat na zákonu o amnestii, který by umožnil realizovat další z bodů dohody. Na východě země ale přetrvává napětí. Předák „Doněcké lidové republiky“ Denis Pušilin uvedl, že jeho lidé nehodlají opustit budovu oblastní správy, jak to po nich dohoda ze Ženevy žádá. Chtějí, aby Kyjev nejprve odzbrojil západoukrajinské radikály a aby prozatímní vláda rezignovala. „Separatisté“ prý chtějí „bojovat až do konce“. Do rukou jim mezitím padlo desetitisícové město Siversk, které leží na sever od Doněcka.

Ukrajina 19. dubna částečně uzavřela své hranice s Ruskem. Do země mohou z Ruska přecházet jen ženy a rodiny s dětmi. Rusko si chce na tento krok stěžovat v OSN. „Zvláště teď před velikonočními svátky je to velice citlivé. Hranice pro muže je prakticky uzavřená, pokud tedy necestují v doprovodu svých dětí a rodiny,“ vysvětluje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Oficiálně Kyjev zdůvodňuje opatření tím, že někteří Rusové nemají dostatečné prostředky pro pobyt na ukrajinském území.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko má v blízkosti ukrajinských hranic více vojáků než obvykle. Je to prý ale preventivní opatření, které souvisí s tím, že v „zemi proběhl vojenský převrat“. Podle informací NATO se u hranic pohybují desetitisíce ruských vojáků.

Přestože o Velikonocích se bojovat nemělo, při ozbrojeném střetu na kontrolním stanovišti proruských separatistů u Slovjansku zemřelo 20. dubna několik lidí a několik jich bylo zraněno. Z odpovědnosti za incident se vzájemně obviňují ukrajinské a ruské úřady. 21. dubna pak ruský ministr Lavrov obvinil Ukrajinu, že nedodržuje dohodu ze Ženevy, protože nechce zakročit proti radikálům. Z útoku ve Slovjansku Moskva viní ukrajinský Pravý sektor. Ukrajina zase podezřívá ruskou rozvědku GRU.

22. dubna do Kyjeva zamířil americký viceprezident Joe Biden, který má Ukrajině nabídnout hospodářskou pomoc. Biden varoval Rusko před další izolací a řekl, že Moskvě se krátí čas na to, aby začala jednat podle ženevské úmluvy. Vyzval také, aby Rusové stáhli své vojáky od ukrajinské hranice.

Prozatímní ukrajinský prezident Turčynov nařídil 22. dubna obnovení protiteroristické operace poté, co byla v Doněcké oblasti objevena těla dvou lidí podle všeho umučených k smrti. Jedním z nich byl zastupitel města Horlivka Volodymyr Rybak, který se dostal do sporu se šéfem místní proruské „domobrany“ a poté jej neznámí muži unesli neznámo kam. Druhou obětí byl údajně student Kyjevské univerzity Jurij Popravko. Protiteroristická operace byla obnovena 23. dubna.

23. dubna Ukrajina také požádala Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Premiér Arsenij Jaceňuk doufá, že o úvěru ve výši (podle předchozích informací) 12 až 15 miliard dolarů by se mohlo rozhodnout do měsíce. Ve stejný den vstoupilo v platnost jednostranné uvolnění celních bariér na ukrajinské zboží dovážené do zemí EU. Unie dočasně zrušila 95 % cel, která by jinak museli ukrajinští vývozci platit. Opatření má platit do 1. listopadu. Počítá se s tím, že pak by už měla být podepsána asociační dohoda, která celní překážky odbourá tak jako tak.

Během své návštěvy v Japonsku 24. dubna obvinil americký prezident Obama Rusko z nedodržování ženevské dohody a dodal, že USA mohou přitvrdit sankce. Ruský ministr zahraničí Lavrov naopak ve svém projevu na moskevské univerzitě obvinil Západ z rozpoutání neklidu na Ukrajině. Jde prý o geopolitickou hru.

Ruský Gazprom 24. dubna oznámil, že Kyjev mu dluží už 11,4 miliardy dolarů, což je mnohem více než naposledy zmiňované 2,2 miliardy. Dluh se podle zástupce šéfa společnosti Alexandra Medveděva zvyšuje o penále, které Gazprom na Naftogaz uvaluje za nedodržení smluvních závazků. Podle klauzule „take or pay“, kterou smlouva mezi oběma společnosti obsahuje, totiž musí Ukrajinci zaplatit i za dodávky, které byly dohodnuty, ale které ve skutečnosti neodebrali.

V Praze se 24. a 25. dubna sešel dvoudenní „summit“ k pětiletému výročí Východního partnerství, který hostil český prezident Miloš Zeman. Doprovázela ho expertní konference, která se zaměřovala na budoucnost tohoto evropského nástroje a budoucnost Ukrajiny v evropském sousedství. Významným nástrojem v rukou EU je podle odborníků mimo jiné perspektiva členství, která může být pro Ukrajinu výraznou motivací.

Prezident Zeman během summitu prohlásil, že Východní partnerství není nutně „přípravka do Evropské unie, ale snaha, aby měly země EU dobré sousedy a aby tito sousedé měli naopak dobrého souseda v EU“. V případě některých zemí lze ale podle odborníků s možností budoucího členství dobře pracovat. To platí třeba v případě Moldavska, které má letos s EU podepsat asociační dohodu a které se 28. dubna stalo první zemí Východního partnerství, pro kterou EU zrušila vízovou povinnost.

Podle některých názorů by měla EU do budoucna počítat s dvourychlostním nastavením Východního partnerství. V „pokročilejších“ by mohla podporovat reformy prostřednictvím příslibu budoucího členství. S ostatními zeměmi by prý měla nadále udržovat kontakt s tím, že prostor pro vzájemný dialog se může v budoucnu rozšířit.

U příležitosti pražského setkání mluvil EurActiv s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou. To podstatné z rozhovoru si můžete přečíst zde.

„Separatisté“ míří k „nezávislosti“

Poblíž Slovjansku zadrželi „separatisté“ 25. dubna osm vojenských pozorovatelů OBSE, které obvinili ze špiónství. Západ okamžitě vyzval k jejich propuštění. Podle separatistického starosty Slovjansku Vjačeslava Ponomarjova jde ale o špióny NATO a ozbrojenci je chtějí je propustit jedině výměnou za vlastní lidi zadržené ukrajinskými silami. K propuštění pozorovatelů vyzvalo i Rusko, které nabídlo pomoc při vyjednávání. Jeden ze zadržených pozorovatelů OBSE, národností Švéd, byl 27. dubna propuštěn kvůli zdravotním problémům – má cukrovku.

Mezitím 26. dubna separatisté v Doněcku oznámili, že 11. května hodlají uspořádat referendum o nezávislosti. 27. dubna pak „separatisté“ v Luhansku vyhlásili samostatnou „Luhanskou lidovou republiku“.

26. dubna se také podařilo dosáhnout dohody mezi Slovenskem a Ukrajinou na zpětných dodávkách plynu. Jako řešení byla nakonec vybrána rekonstrukce starého plynovodu Vojany-Užhorod, který může přibližně do půl roku dodávat na Ukrajinu 5 miliard kubíků zemního plynu. Ukrajina by prostřednictvím tohoto spojení mohla pokrývat asi pětinu svých potřeb. Slovensko-ukrajinská dohoda pak byla podepsána 28. dubna v Bratislavě.  Ukrajinský premiér Jaceňuk také 28. dubna oznámil, že Kyjev je ochoten splatit svůj dvoumiliardový dluh Gazpromu, pokud bude společnost prodávat Ukrajině plyn za dříve dohodnutou cenu 268,5 dolarů za tisíc kubických metrů.

Spojené státy uvalily 28. dubna nové sankce proti sedmi Rusům a 17 ruským společnostem. Sankce o 15 jmen rozšířila také Evropská unie.  Podle Obamy Spojené státy se svými spojenci zvažují i další kolo sankcí, které by měly být zaměřeny na celá ekonomická odvětví, pravděpodobně na bankovnictví a obranu. Podobně podle amerických činitelů uvažuje také EU. Ta rozhodla o rozšíření svého sankčního seznamu, protože podle Bruselu Moskva nepřispěla k uklidnění ukrajinské krize tak, jak se ministři zahraničí USA, EU, Ukrajiny a Ruska dohodli v Ženevě. Ruské finanční trhy oznámení nových amerických sankcí proti ruským činitelům a firmám posílily. Rozsah sankcí za ruské kroky vůči Ukrajině totiž nebyl tak široký, jak se trhy obávaly. Trhu se ulevilo, když zjistil, že na rozšířeném americkém seznamu například není žádná velká banka ani těžařská společnost.

Mezinárodní měnový fond se 30. dubna rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti o pomoc a schválil dvouletý program pomoci ve výši 16 miliard dolarů. Ukrajinská vláda ale musela schválit úsporná opatření, kterými fond svou podporu podmínil. Bude tak muset skončit dosavadní praxe dotovaných cen plynu pro domácnosti. To MMF žádal už za vlády Viktora Janukovyče, Ukrajina tehdy ale podmínce nevyhověla. Domácnostem má nyní zemní plyn zdražit o 40 procent. Výkonná rada fondu rozhodla o okamžitém uvolnění 3,2 miliardy dolarů, které dostane k dispozici ukrajinská vláda pro bezprostřední odvrácení bankrotu. Dvě miliardy jsou určeny na podporu ukrajinského rozpočtu. Pomoc MMF podle odborníků zároveň otevře dveře k dalším mezinárodním půjčkám ve výši asi 15 miliard dolarů.

Celkový přehled vývoje na Ukrajině včetně zdrojů informací naleznete na stránkách EurActivu pod tímto odkazem.