Události na Ukrajině v červnu 2014

zdroj: Tiskové centrum Rady EU

V červnu vyvrcholil spor Moskvy a Kyjeva o cenu zemního plynu. Gazprom v polovině měsíce dodávky pro Ukrajinu zastavil- Petro Porošenko složil prezidentskou přísahu, oficiálně představil svůj mírový plán a zahájil několikadenní příměří. Na východě země ale klid nebyl a prezident se rozhodl obnovit protiteroristickou operaci.

1. června: OBSE oznámila, že stále nemá žádné zprávy o dvou týmech pozorovatelů zadržených v květnu „separatisty“, přestože se objevují informace o jejich propuštění.

2. června: Ruské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Ukrajina na konci května splatila část svého dluhu za plyn. Gazprom obdržel peníze za únorové a březnové dodávky, a posunul díky tomu své ultimátum, podle kterého měla Ukrajina začít platit za svůj plyn předem. V Bruselu spolu ukrajinští a ruští představitelé jednali o dalším uspořádání vztahů v této otázce. Asi pět set „separatistů“ zaútočilo na velitelství ukrajinské pohraniční stráže v Luhansku. Moskva kvůli dění na Ukrajině svolala další mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

3. června: Americký prezident Barack Obama přijel na čtyřdenní cestu po Evropě, kterou zahájil v Polsku. Oznámil, že Spojené státy se chystají posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě a chtějí na tento účel vyčlenit 1 miliardu dolarů. Ministři obrany zemí NATO se dohodli na vytvoření akčního plánu, který by měl Alianci pomoci reagovat na změny v bezpečnostním postavení Evropy. Plán by měli lídři zemí schvalovat na podzim během summitu ve Walesu.

4. června: Barack Obama se ve Varšavě setkal s Petrem Porošenkem. V Bruselu se pak americký prezident zúčastnil zasedání lídrů G7. Skupina se poprvé po sedmnácti letech sešla, aniž by mezi sebe pozvala Rusko. Ještě na začátku roku přitom bylo v plánu uspořádat tento summit v ruském Soči. Vyloučení ze společenství nejvyspělejších zemí je jednou ze sankcí, které na Rusko dopadají kvůli agresi na Ukrajině.

5. června: Vitalij Kličko složil přísahu jako primátor Kyjeva a vyhlásil „nulovou toleranci“ korupci. Spojené státy oznámily, že posílí svou přítomnost v Černém moři. Americký prezident Obama také při společné tiskové konferenci s britským premiérem Davidem Cameronem prohlásil, že skupina G7 může vůči Rusku uvalit další sankce, pokud Rusko nepřestane podporovat „rebely“ na Ukrajině. Do Francie se sjíždějí světoví lídři k oslavám 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii. Francouzský prezident François Hollande politiky vyzval, aby tuto příležitost využili k uklidnění napětí okolo Ukrajiny. Hollande povečeřel s prezidentem Obamou a poté s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Porošenko se v Berlíně setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ukrajina k večeru uzavřela osm hraničních přechodů na hranici s Ruskem v Luhanské a Doněcké oblasti, na kterých docházelo ke střetům s vyzbrojenými „proruskými“ skupinami, které útočily z obou stran hranice.

6. června: Během oslav 70. výročí Dne D se mimo jiné sešel nově zvolený ukrajinský prezident Porošenko se svým ruským protějškem Putinem. Jednali spolu o možném příměří mezi bojujícími stranami na východě Ukrajiny. S Putinem jednal také americký prezident Obama, který ho vyzval, aby Rusko přispělo k deeskalaci situace.

S prezidentem k míru?

7. června: Petro Porošenko složil přísahu jako nový ukrajinský prezident. Vyzval k dialogu s představiteli východních oblastí, odmítl ale jednat s „proruskými rebely“. Ve svém inauguračním projevu také prohlásil, že Ukrajina nehodlá uznat ruskou anexi Krymu. Inauguračního ceremoniálu se zúčastnila řada zahraničních hostů včetně předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, litevské prezidentky Dalii Grybauskaiteové nebo amerického viceprezidenta Joea Bidena. Za Česko byl přítomen ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Po inauguraci představil prezident základní body svého mírového plánu. Povstalce vyzval ke složení zbraní a nabídl jim amnestii. Pro ozbrojence, kteří budou ochotni se stáhnout, slíbil zabezpečit kontrolované koridory. Oznámil také, že brzy navštíví Luhanskou i Doněckou oblast.

8. června: Nový prezident Porošenko po jednání s ruským velvyslancem Michailem Zurabovem, ukrajinským velvyslancem v Berlíně Pavlem Klimkinem a představitelkou OBSE Heidi Tagliviniovou prohlásil, že do týdne hodlá ukončit boje na východě Ukrajiny. „Separatisté“ ale na jeho slova reagovali nedůvěřivě a oznámili, že pokračují v mobilizaci sil.  

9. června: V Bruselu jednal ruský ministr energetiky Alexander Novak se svým ukrajinským protějškem Jurijem Prodanem o cenách dodávek plynu na Ukrajinu. Na řešení krize se však nedohodli. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí ovšem našly Ukrajina a Rusko shodu nad mírovým plánem prezidenta Porošenka.

10. června: Porošenko nařídil vytvoření bezpečnostních koridorů pro evakuaci civilního obyvatelstva z ohrožených oblastí. V Petrohradu spolu jednali ministři zahraničí Německa, Polska a Ruska. V bojích v Kramatorsku, Slovjansku a Luhansku zemřely čtyři desítky lidí.  

11. června: V Bruselu znovu několik hodin jednali ukrajinský ministr energetiky a jeho ruský protějšek společně se šéfem Gazpromu Alexejem Millerem. Jednání hostil evropský komisař energetiky Günther Oettinger. Na budoucnosti dodávek zemního plynu se jim ale nepodařilo dohodnout. Podle Novaka nabídlo Rusko Ukrajině slevu. Za tisíc krychlových metrů plynu by zaplatila 385 dolarů, zatímco dosud Rusko žádalo 485 dolarů. Rusko dále trvá na tom, aby Ukrajina splatila svůj dluh, který se nahromadil za poslední měsíce. Do 16. června tak musí Kyjev zaplatit 1,4 miliardy dolarů za listopad a prosinec a částečně splatit také dluh za duben a květen. Podle ukrajinského ministra Prodana je nově nabídnutá cena za plyn stále příliš vysoká. Ukrajině se navíc nelíbí, že jde o „politické rozhodnutí“ a že Moskva může svůj přístup kdykoliv změnit. Žádá namísto toho zcela novou smlouvu.

14. června: Jednání o ceně plynu pokračovala v Kyjevě. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk se sešel s evropským komisařem Oettingerem a představiteli státních plynárenských společností – ukrajinského Naftogazu a ruského Gazpromu. Rusko dalo najevo, že pokud se do pondělí 16. června situace nevyřeší, bude po Ukrajině žádat platby předem. „Separatisté“ sestřelili nad Luhanskem ukrajinské vojenské dopravní letadlo. Všech 49 vojáků na jeho palubě zemřelo. Před ruským velvyslanectvím v Kyjevě se v reakci na to konaly násilné protesty.

15. června: Prezident Porošenko vyhlásil den státního smutku za oběti, které zemřely v sestřeleném vojenském letadle. Na úřadujícího ukrajinského ministra Andrije Deščycju se snesla kritika ruských představitelů za nadávku, kterou pronesl na adresu ruského prezidenta Putina, když chtěl uklidnit účastníky demonstrace před ruskou ambasádou z předchozího dne.

Utáhnout kohoutky

16. června: Prezident Porošenko oznámil, že do konce týdne představí mírový plán, který má zahrnovat i příměří na východě země. Moskva a Kyjev se nedohodly na řešení sporu o ceně zemního plynu a Gazprom kvůli nesplacenému dluhu zastavil dodávky plynu pro Ukrajinu. Ruská plynárenská firma se obrátila na arbitrážní soud ve Stockholmu, aby na Kyjevu vymohla celkový dluh ve výši 4,5 miliardy dolarů. Na stockholmský soud se obrátil i ukrajinský Naftogaz. Surovinu má země propříště dostávat na základě předchozích plateb. Dodávek pro EU by se zatím omezení nemělo dotknout.

Jak je na tom s dodávkami plynu Česko? Hovořili jsme o tom se šéfem Českého plynárenského svazu Janem Rumlem.

17. června: Na Ukrajině došlo v Poltavské oblasti k výbuchu v části plynovodu Bratrství, který přivádí zemní plyn do EU, dodávky ale nebyly ohroženy. Kyjev výbuch označil za teroristický čin, později se potvrdily informace o tom, že za výbuch mohla bomba. Lídr samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin, který v posledních dnech navštívil Rusko, uvedl, že blízcí spolupracovníci Vladimira Putina mu radili ohledně politického a ekonomického vývoje „separatistického“ území.

18. června: Prezidenti Ukrajiny a Ruska spolu po telefonu hovořili o možném příměří na východě Ukrajiny. Prezident Porošenko pak oznámil, že ukrajinská armáda dočasně přeruší palbu, aby měli „separatisté“ šanci složit zbraně nebo opustit zemi. Ti, kdo složí zbraně a nedopustili se těžkých zločinů, prý dostanou milost. Namísto dosavadního ministra zahraničí Deščycji nastoupil do čela ukrajinské diplomacie velvyslanec v Německu Pavlo Klimkin.

19. června: „Separatisté“ dali najevo, že nechtějí příměří respektovat a zaútočili u města Krasnyj Liman. Spojené státy oznámily, že jsou připraveny přijmout další sankce vůči Rusku, pokud na východě Ukrajiny nedojde k uklidnění. Rusko podle informací NATO posílilo vojenskou přítomnost na hranicích s Ukrajinou. Moskva to popřela. Ruský prezident Putin jednal po telefonu s německou kancléřkou Merkelovou a francouzským prezidentem Hollandem o dopadech rusko-ukrajinského sporu o plyn na EU.

Mírový plán

20. června: Prezident Porošenko zahájil týdenní příměří a oficiálně zveřejnil svůj čtrnáctibodový mírový plán. Jeho součástí je i předchozí požadavek na složení zbraní, nabídka amnestie a vytvoření evakuačních koridorů. Porošenko také přislíbil změny v ústavě, které mají vést k decentralizaci země. V plánu se počítá i s předčasnými místními a parlamentními volbami. „Separatisté“ ale odmítli složit zbraně a žádají, aby se nejprve stáhla ukrajinská armáda. 

21. června: Přes vyhlášení příměří boje na východě země pokračují. Spojené státy vyhlásily sankce proti několika představitelům „separatistického hnutí“ na východě Ukrajiny. Patří mezi ně samozvaný starosta Slovjansku Vjačeslav Ponomarov, „vrchní vojenský velitel Doněcké lidové republiky“ Igor Girkin-Strelkov nebo „prezident Nového Ruska“ Valerij Kaurov.

22. června: Ruský prezident Putin veřejně podpořil Porošenkův mírový plán. Vyzval také k dialogu mezi Kyjevem a „proruskými skupinami“.

23. června: Po jednání ruský a ukrajinských představitelů a zástupců OBSE v Doněcku přistoupili na Porošenkův mírový plán i separatisté. Na východě Ukrajiny tak nastalo příměří.  

24. června: Prezident Putin vyzval ruskou Státní dumu, aby zrušila jeho právo vyhlásit vojenský zásah na území Ukrajiny. Putin tak chce přispět k nastolení míru. Prezident Porošenko to přivítal. Přestože oficiálně panuje příměří, „separatisté“ sestřelili ukrajinský vojenský vrtulník. Kvůli vývoji na Ukrajině znovu zasedá Rada bezpečnosti OSN.

25. června: Kyjev oznámil, že zvažuje zrušení příměří kvůli sestřelenému vrtulníku. Prezident Porošenko vyzval prezidenta Putina k dalším jednáním. Ruský parlament zrušil svou rezoluci, která umožňuje použití ruské armády na ukrajinském území. Rusko nadále nerespektuje své mezinárodní závazky a Severoatlantická aliance tak zatím nechce změnit své dubnové rozhodnutí přerušit s Rusy veškerou praktickou spolupráci, řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

26. června: V Bruselu začíná další summit, který má mimo jiné zabývat Ukrajinou. Lídři EU na něm přivítali mírový plán prezidenta Porošenka. Jednali také o sankcích. Shodli se, že se mohou kdykoliv znovu sejít a přijmout tvrdší opatření, pokud Rusko do 30. června nepodnikne vyjmenované mírové kroky. EU požaduje:

  • dohodu na mechanismu, který by umožnil pod dohledem OBSE kontrolovat dodržování příměří a ochranu ukrajinsko-ruské hranice
  • předání hraničních přechodů Izvaryne, Dolžanskij a Červonopartyzansk zpět pod správu ukrajinských orgánů
  • propuštění rukojmích, včetně všech pozorovatelů OBSE
  • zahájení věcných jednání o provádění mírového plánu prezidenta Porošenka

O postoji Česka k sankcím jsme hovořili se státním tajemníkem pro evropské záležitosti Tomášem Prouzou. Rozhovor si můžete přečíst zde.

27. června: V Doněcku byli propuštěni čtyři zadržovaní pozorovatelé OBSE, tedy první z týmů, který organizace před měsícem ztratila z dohledu. V Bruselu podepsaly Gruzie, Moldavsko a Ukrajina asociační dohody s EU. Všechny tři země by se tak měly postupně integrovat s jednotným trhem Evropské unie. Zároveň se od nich očekává, že na svém území posílí demokracii a fungování právního státu, provedou potřebné reformy a budou bojovat s korupcí.

Co podpis asociačních dohod znamená pro tyto tři státy i pro EU, si můžete přečíst v našem článku.

O asociačních dohodách mluvil EurActiv také s evropským komisařem pro rozšíření a politiku sousedství Štefanem Fülem.

28. června: Ukrajinský prezident Porošenko do 30. června prodloužil příměří na východě země, přesto došlo k dalším střetům. „Separatisté“ oznámili, že nehodlají pod ukrajinskou kontrolu odevzdat tři hraniční přechody na východě země, jak žádá ultimátum EU. „Rebelové“ ovšem propustili druhý ze zadržovaných čtyřčlenných týmů pozorovatelů OBSE.

29. června: Několik stovek ukrajinských vojáků a aktivistů v Kyjevě demonstrovalo za ukončení příměří se separatisty. Během společného telefonátu, kterého se zúčastnil i ruský prezident Putin, vyzvali lídři Německa a Francie ukrajinského prezidenta Porošenka, aby příměří naopak prodloužil.

30. června: Porošenko se rozhodl příměří se separatisty ukončit, protiteroristická operace byla obnovena. Prezident Putin varoval, že Moskva hodlá bránit ruské obyvatelstvo východní Ukrajiny.

Celkový přehled vývoje na Ukrajině včetně zdrojů informací naleznete na stránkách EurActivu pod tímto odkazem.