Události na Ukrajině v červenci 2014

zdroj: Shutterstock; autor: turbo83

V polovině července přišla šokující zpráva o pádu malajsijského civilního letadla, které se zřítilo nad východní Ukrajinou. Na jeho palubě zemřely tři stovky lidí. Dostupné informace ukázaly, že letoun pravděpodobně omylem sestřelili „separatisté“ podporovaní Ruskem. Tragédie vzbudila velký zájem veřejného mínění a západní vlády to přinutilo přitvrdit svůj postoj k Rusku.

1. července: Ukrajinská armáda obnovila bojové operace na východě země. Prezident Petro Porošenko prohlásil, že ze strany „separatistů“ bylo příměří porušováno a že Ukrajina chce své území dobýt zpět. Podle ukrajinských informací už se podařilo získat hraniční přechod Dolžanskij v Luhanské oblasti. Vypršelo ultimátum, které dala Rusku Evropská unie. Požadavky nebyly naplněny, a velvyslanci členských zemí se proto scházejí, aby jednali o rozšíření sankčních opatření. V Unii ale zatím nevládne příliš velká chuť uvalit na Rusko plošné ekonomické sankce. O těch by museli rozhodnout prezidenti a premiéři.

2. července: Na východě Ukrajiny pokračují těžké boje. V Berlíně se sešel ministr zahraničí Německa Frank-Walter Steinmeier se svým francouzským protějškem Laurentem Fabiusem, ruským ministrem Sergejem Lavrovem a šéfem ukrajinské diplomacie Pavlem Klimkinem. Dohodli se na opatřeních, která by mohla vést k příměří. Další schůzka by měla proběhnout ještě do konce týdne. Německá kancléřka Merkelová varovala Moskvu, že ekonomické sankce EU vůči Rusku jsou stále ve hře.

3. července: Ukrajinský parlament schválil prezidentu Porošenkovi změnu ve vedení ministerstva obrany a novým ministrem se stal dosavadní šéf prezidentovy ochranky, generálplukovník Valerij Heletej. Při svém jmenování prohlásil, že ukrajinská armáda získá zpět okupovaný Krym. Heletej nahradil dosavadního úřadujícího ministra obrany Mychajla Kovala.

4. července: Podle ukrajinské vlády se armádě podařilo na východě země dobýt 17 obcí a kontroluje značnou část území Doněcké i Luhanské oblasti. Prezident Porošenko telefonicky sdělil vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové, že Ukrajina je připravena na krizová vyjednávání se „separatisty“ a Ruskem, která by byla zprostředkována právě Unií.

5. července: Ukrajinská armáda dobyla hlavní základnu „separatistů“ ve stotisícovém Slovjansku, který se podařilo vyčistit od proruských ozbrojenců. Nad budovou tamní administrativy zavlála po třech měsících ukrajinská vlajka. „Rebely“ se povedlo vytlačit také z Kramatorsku.

7. července: Byly poničeny tři mosty na dálnicích vedoucích k Doněcku. Z útoku se vzájemně obviňují obě bojující strany. Večer byla také poničena železniční trať ve stanici Jasinuvata-Skotovata. V noci se téměř ve všech oblastech zasažených boji znovu střílelo.

Příměří už nebude

8. července: Ukrajinské ministerstvo obrany vyloučilo, že by vláda znovu vyhlašovala jednostranné příměří. Podle prezidenta Porošenka bude možné se „separatisty“ jednat až poté, co složí zbraně. Vedení armády ovšem ještě očekává rozhodný protiúder. Hlavním úkolem vládních sil nyní bude dobytí Doněcka. V Bruselu se sešli zástupci zemí EU, evropských institucí, mezinárodní dárci a představitelé ukrajinské vlády, aby jednali o prioritách pomoci Ukrajině. Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti požádalo soud v Kyjevě, aby zakázal činnost parlamentní komunistické strany. Ukrajina podle ruského Gazpromu nedodržela lhůtu splatnosti za červnové dodávky plynu, a její dluh se tak zvyšuje na 5,3 miliardy dolarů.

9. července: Šéf kanceláře ruského prezidenta Sergej Ivanov předem nařkl Ukrajinu, že na podzim začne krást ruský zemní plyn směřující přes její území do států EU. Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan na druhé straně prohlásil, že Ukrajina zajišťuje dodávky do Unie podle svých závazků a nehodlá na tom nic měnit. Na východě se bojuje o letiště v Luhansku.

10. července: Podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví dosud při bojích na východě Ukrajiny zemřelo 478 civilistů a téměř 1.400 jich bylo zraněno. Na řadě míst se dále bojuje, tvrdé boje zuří v Doněcku, kde se bojuje kolem letiště.

11. července: Ukrajinská armáda hlásí zatím největší ztráty od konce příměří po útoku „separatistů“ u obce Zelené pole v Luhanské oblasti. Zemřely tam až tři desítky jejích vojáků. Ukrajinské letectvo při náletech na pozice „rebelů“ usmrtilo asi 500 ozbrojenců. Vůdci „povstalců“ ale tvrdí, že toto číslo je nadsazené. Velvyslanci EU schválili rozšíření sankčního seznamu o jedenáct separatistických předáků. Evropský seznam se tak týká už 72 osob. Unie také vyhrožuje plošnými ekonomickými sankcemi, pokud Moskva nevyužije svého vlivu a nebude tlačit na příměří.

13. července: Granát vystřelený z ukrajinského území zabil v ruském městečku Doněck v Rostovské oblasti jednoho muže a zranil dvě ženy. Moskva varovala Kyjev před „nezvratnými následky“. Z útoku totiž viní ukrajinskou armádu. Ta za viníky označuje proruské „separatisty“. Vládní síly zintenzivnily bojové operace. Tvrdé boje vypukly na předměstí Luhanska. Prezidenti Porošenko a Putin se měli krátce setkat u příležitosti finále světového fotbalového šampionátu v brazilském Rio de Janeiro. Porošenko ale nakonec brazilské pozvání kvůli situaci ve své zemi odmítl.

14. července: U Izvaryna nedaleko Doněcku bylo sestřeleno ukrajinské vojenské dopravní letadlo, na jehož palubě bylo osm lidí. Podle ukrajinského ministra obrany Heleteje muselo být sestřeleno raketou z ruského území. „Separatisté“ ho prý se svým vybavením sestřelit nemohli. Ukrajina se obává ruské odvety za výbuch granátu v ruském městě z předchozího dne, ze kterého Moskva viní vládní síly. Prezident Porošenko požádal předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye, aby EU na případné odvetné údery diplomaticky reagovala.

15. července: Ukrajinští představitelé se obávají, že do konfliktu se otevřeně zapojí ruská armáda. Vláda částečně uzavřela vzdušný prostor nad východní Ukrajinou – než se vyšetří sestřelení letounu z předchozího dne, mají být zastaveny všechny vojenské lety. Přesto neoznačený letoun bombardoval město Snižne nedaleko Doněcka, které ovládají „rebelové“. Ukrajinská armáda tvrdí, že nešlo o její stroj a obviňuje Moskvu z provokací.  

16. července: Obnovená činnost kontaktní skupiny složené ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OBSE zatím nevedla k úspěchu a nepodařilo se nastolit jednání s proruskými „separatisty“, uvedla agentura AFP. Během předchozího dne se měla konat videokonference, ke které ovšem nakonec nedošlo. Vládní síly musí znovu čelit separatistické ofenzivě. V Bruselu se mimořádně sešla Evropská rada, od které se očekávalo zpřísnění sankcí. Lídři EU se shodli, že jejich požadavky z červnového summitu na uklidnění situace na Ukrajině nebyly naplněny. Chtějí proto sankce rozšířit i na ruské firmy. O konkrétním seznamu se má rozhodnout do konce měsíce. Vyzvali také Evropskou investiční banku, aby zrušila nové finanční operace na území Ruské federace. Podobný krok chtějí členské země konzultovat také s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Už dříve během dne vyhlásily zpřísnění sankcí Spojené státy. Zaměřily se na řadu významných ruských společností včetně ropného Rosněftu, bank Gazprombank a Vněšekonombank nebo plynárenskou společnost Novatek.

Přelomová katastrofa

17. července: Nad východoukrajinská vesničkou Hrabove blízko hranic s Ruskem se zřítilo malajsijské civilní letadlo se třemi stovkami lidí na palubě, které letělo z Amsterodamu do Kuala Lumpuru. Všichni lidé na palubě zemřeli. Bylo mezi nimi i 189 Nizozemců, 9 Britů, 4 Němci a 4 Belgičané, což vzbudilo velký šok v zemích EU. Letadlo bylo pravděpodobně sestřeleno protiletadlovou raketou. Dostupné informace zatím ukazují na to, že letadlo omylem sestřelili proruští ozbrojenci. Tragédie se bude prošetřovat. Příčiny pádu letadla by mohla objasnit analýza obsahu černých skříněk. Podle informací zahraničních médií se ovšem dostaly do rukou „separatistů“, kteří byli na místě katastrofy jako první.

18. července: Americký prezident Obama oznámil, že podle dostupných informací bylo malajsijské letadlo skutečně sestřeleno protiletadlovou raketou. Šlo údajně o raketu systému Buk-M1, která byla vystřelena z území ovládaného „separatisty“. Ukrajinská tajná služba zveřejnila nahrávky, podle kterých mají sestřelení letadla na svědomí právě „povstalci“, jimž prý protiletadlový systém dodalo Rusko. Na Moskvu se kvůli tomu snáší tvrdá kritika. Zasedá Rada bezpečnosti OSN.

19. července: Ukrajinská vláda obvinila „separatisty“, že manipulují s pozůstatky na místě letecké tragédie. Ozbrojenci údajně přemisťují těla cestujících a ničí důkazy o katastrofě. Z místa navíc docházejí zprávy, že monitorovací skupina OBSE má ke zřícenému letadlu pouze omezený přístup. 

20. července: Americký ministr zahraničí John Kerry poskytl rozhovor hlavním zpravodajským televizím v USA. Řekl, že podle dostupných důkazů, jako jsou satelitní snímky, malajsijské letadlo sestřelili „separatisté“ vybavení Ruskem. Představitelé Německa, Francie a Velké Británie se shodli, že unijní ministři zahraničí by měli vyhlásit nové protiruské sankce, pokud Moskva nezatlačí na „povstalce“, aby spolupracovali při vyšetřování katastrofy. Na Ukrajinu přicestovala delegace pracovníků Mezinárodní organizace pro civilní letectví. „Separatisté“ vrátili mrtvá těla cestujících, která předtím z neznámých důvodů převezli do Doněcka. Těla jsou uložena ve vlaku, který by měl vyrazit do Charkova.

21. července: Ukrajinské síly zahájily novou ofenzivu v Doněcku. „Separatisté“ předali malajsijským představitelům černé skříňky sestřeleného letadla a vyhlásili v oblasti katastrofy klid zbraní. Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, ve které vyzvala k přerušení bojů a řádnému vyšetření katastrofy.

22. července: Těla obětí letecké katastrofy dorazila do Charkova, odkud se mají ostatky vydat na cestu do jejich bývalých vlastí. Podle nizozemských expertů do města dorazilo 200 z 298 těl. Podle ukrajinských zpráv přitom měla být dopravena všechna. Ukrajinský parlament schválil prezidentův dekret o částečné mobilizaci, která by měla do armády přivést nové bojovníky. Evropští ministři zahraničí se dohodli, že EU přijde s novým kolem sankcí vůči Rusku.

23. července: Ukrajinská vláda chystá vlastní sankce proti Rusům a ruským společnostem, které podporují „separatisty“ na východě země. Seznam chce kabinet sestavit do deseti dnů. Americká tajná služba oznámila, že podle jejích informací sestřelili „rebelové“ malajsijské letadlo nad východní Ukrajinou omylem.



Sankce přitvrzují

24. července: Ukrajinský parlament rozpustil poslanecký klub komunistické strany. Prozatímní vládní koalice se rozpadla, když z ní vystoupily strany Udar a Svoboda a parlament nedokázal schválit zákony zásadní pro financování armády a reformy v energetice. Prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk kvůli tomu ohlásil demisi. Pokud by do 30 dnů nevznikla nová koalice s dostatečnou podporou, budou vypsány předčasné volby. Proběhnout by měly pravděpodobně v říjnu. Rozpad prozatímní vlády nemusí být pro další politický vývoj negativní, říkají odborníci. Evropská komise vypracovala podobu nových sankcí, které mají ruským firmám znemožnit přístup na evropské kapitálové trhy a omezit ruský přístup k moderním evropským technologiím ve zbrojním sektoru nebo v energetice. EU by se tak měla posunout k sankcím s hlubším dopadem na ruskou ekonomiku. Hlas unijních zastánců sankcí výrazně zesílil po sestřelení malajsijského letadla. Nová opatření budou muset schválit členské státy.

26. července: Ukrajinské armádě se podařilo postoupit po nové ofenzivě. Úspěchy zaznamenala zejména okolo strategicky významného města Horlivka, které leží na sever od Doněcka.

27. července: Ministerstvo zahraničí USA zveřejnilo fotografie, které podle něj ukazují, že Rusko v minulém týdnu střílelo rakety na cíle na východě Ukrajiny ležící i více než 11 kilometrů od hranic.    

28. července: Ukrajinské vládní síly postupují k Luhansku a Doněcku a boje se přiblížily i k místu, kam nedávno dopadlo sestřelené malajsijské letadlo. Mezinárodním vyšetřovatelům to znemožnilo na místě pracovat.

29. července: Členské země EU schválily tvrdší sankce vůči Rusku, které cílí hlavně na obchod s vojenským zbožím, technologie v ropném průmyslu a financování ruské ekonomiky. Veškerá omezení se mají týkat pouze budoucích smluv, uzavřené kontrakty jimi tedy nemají být zasaženy. Nové sektorové sankce uvalily také Spojené státy. Znovu se rozšířil unijní seznam jmen, na která EU uvaluje individuální sankce. V Unii převažovala zejména snaha zabránit výraznějším negativním dopadům na jednotlivé členské země. O to se hlásilo i Česko. Konkrétně se sankce zaměřují na tyto oblasti:

  • Omezují přístup pěti ruských bank na kapitálové trhy. Jedná se o banky Sberbank, Rosselkhozbank, VTB, Gazprombank a Vněšekonombank, ve kterých má ruský stát nadpoloviční vlastnický podíl. Sankce se vztahují na obchodování s dluhopisy a akciemi, které mají splatnost vyšší než 90 dní. Neplatí ovšem pro pobočky těchto bank na území EU.
  • Zákaz obchodu se zbraněmi mezi evropskými zeměmi a Ruskem, a to i v případě, že by se jednalo o zbraně vyrobené mimo EU. Omezení se ovšem nevztahuje na dodávky náhradních dílů nezbytných pro údržbu existující výzbroje v EU.
  • Zákaz vývozu zboží dvojího užití, které by mohlo být určené pro vojenské využití. Zákaz se nevztahuje na civilní dodávky zboží ani na zboží určené smíšeným příjemcům.
  • Omezení vývozu citlivých technologií určených pro hlubinný průzkum a těžbu ropy, arktický průzkum a těžbu ropy nebo projekty těžby ropy z břidlic v Rusku. 

31. července: Mezinárodním vyšetřovatelům byl po týdnu umožněn vstup na místo pádu sestřeleného malajsijského letadla. Podle jejich informací se může v okolí stále nacházet osm desítek mrtvých těl.

Celkový přehled vývoje na Ukrajině včetně zdrojů informací naleznete na stránkách EurActivu pod tímto odkazem.